Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Kysely Sven 27.8.2007 16:39Re: Re: pravda Ja nasel jen jednu - od havarie Cernobylu uplynulo 21 a ne 41 let |
|
|
medved 27.8.2007 5:10Sudy s odpadem Jak velke jsou ty sudy z Dukovan? |
|
|
Netřeba 27.8.2007 7:38Re: Sudy s odpadem Rozhodně menší, než haldy v Ostravě nebo pole s řepkou či šťovíkem. |
|
|
Inžinier Buľa 27.8.2007 7:51Re: Sudy s odpadem Dukovanské kontejnery CASTOR 440/84 (výrobce Škoda JS Plzeň) obsahují 84 palivových souborů, každý o délce cca 250 cm a šestihraném rozměru "pod klíč" 144 mm obsahuje 126 palivových proutků. Výška válcové nádoby samotného kontejneru je cca 4.5 metru, průměr cca 3 m a tloušťka stěny 0,5 m. Takových kontejnerů je v prvním meziskladu za 15 let provozu 4 bloků EDU o instalovaném elektricckém výkonu 1760 MW uloženo 60 (nyní je plný) . To je odpadu, co? A té využitelné energie, co je v něm ještě ukryto... |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 8:53Re: Sudy s odpadem Tak, aby se do ně vešly palivové tyče dlouhé kolem tří metrů. |
|
|
medved 27.8.2007 12:28Re: Re: Sudy s odpadem " Jaderná elektrárna Dukovany za čtvrtstoletí svého provozu vyprodukovala asi osm sudů tohoto odpadu. Když se kolem nich projdete s dozimetrem, tak zjistíte, že z nich vystupující záření je pod úrovní záření z podloží, na kterém ten sklad je postaven." To je ta zahada. V meziskladu jsou udajne desitky Castoru. |
|
|
Talián 27.8.2007 9:09Re: Sudy s odpadem Z palivového článku je aktivní pouze část obsahující štěpný materiál. Výška skladovacích kontejnerů je tedy dána jeho délkou. Průměr kontejneru je zase dán kritickou hustotou paliva. Celkově to tedy vychází na výšku cca 6m a průměr cca 4m ( přiznám, že je to odhad, protože jsem líný hledat prospekt fy GNB, která kontejnery dodává. Před léty jsem po nich lezl, neboť jsem je zkoušel na těsnost heliem ). Kontejnery jsou silnostěnné z těžké šedé litiny a na povrhu mají vysoustružená chladicí žebra, asi jako válec motocyklového motoru. Žebra slouží k odvodu zbytkového tepla, vznikajícího dobíhající reakcí. Pro zlepšení přestupu tepla z článků do stěny kontejneru je prostor vyhořelého paliva zaplněn heliem. Kontejner nahoře uzavírají dvě silná víka. Zaplnění heliem má další efekt, neboť jeho obsah je výhodný pro kontrolu těsnosti. Celová těsnost proti atmosféře je asi 100× vyšší než zdravé automobilové pneumatiky. Vyhořelé palivo lze po přepracování znovu použít jako čerstvé palivo. Protože je palivo z uranových sloučenin levnější než palivo z přepracovaného vyhořelého, tak se vyhořelé palivo skladuje a nakupuje čerstvé. Tato výhoda bude trvat jen omezenou dobu. Až stoupne zájem o nové palivo, ceny vyletí nahoru a potom přijde na řadu palivo přepracované. Poznámka: Mít peníze, tak bych skoupil všechno dostupné vyhořelé palivo a v budoucnu ho s velkým ziskem prodal |
|
|
Talián 27.8.2007 9:20Re: Re: Sudy s odpadem Dodatek: Kontejnery Škodovka dodává pro GNB, který je držitelem licence a konstruktérem. GNB je vyráběla již dříve a později některé operace zadala Škodovce. Kontejnerů je více typů, podle rozměrů paliva, které mají skladovat. Sídlo fy GNB je v oblasti Esenu v Německu. |
|
|
loiz 27.8.2007 4:26clanek je zajimavy, ale ne zcela presny Rychly reaktor Francie stale provozuje, jemuje se Fenix. Na natlak ekologistu zavreli jeho vetsiho bratricka, SuperFenix. Krome toho provozuje rychle reaktory napriklad Rusko a prakticky vsechny zeme, ktere vyvijely vlastni jaderny program, si nejaky rychly reaktor vyzkousely. Vzhledem k nizkym cenam prirodniho uranu se vsak rychle reaktory nevyplati. Zajemcum o problematiku doporucuji http://proatom.cz , zvlaste pak podobny clanek analyzujici energecke moznosti CR zde: http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2007042903 |
|
|
petr M 27.8.2007 2:18Temelin Pekny clanek. Vubec poprvé jste siroké verejnosti objektivne vyjmenoval duvody jadra ,pro a proti. Pracoval jsem na Temeline v zacatcich vystavby jako technik, nez jsem odesel do Kanady a tak se zajmem sleduji pres internet veskeré deni kolem Temelina. |
|
|
rollfree 27.8.2007 1:54S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat Pekne, ale mozna napsane trochu prilis jednostranne s prilisnym zjednoduseni. S temi vetrniky je to trochu jinak. Jednak je kapacitni faktor (pomer realneho vykonu ku instalovanemu) u nas trochu lepsi, blizi se spis 20% nez 10%. Tech 10% se traduje na zaklade spatnych zkusenosti s vetrniky prvnich generaci. Pohaneni vrtuli elektrinou kvuli problemum s prifazovanim je pak s dovolenim kravina jako zvon. Nic takoveho se samozrejme nedeje. Prifazovani se dela elektronicky, stridacem. Nutne synchronni otacky vrtuli se uz davno nepouzivaji. Energie ze site je prubezne potrebna jen pro beh elektroniky (stovky W). Buzeni generatoru a napajeni stridacu bere vic (az cca 10 kW), ale ty se spousteji jen kdyz fouka a kdyz je vykonova bilance kladna (samozrejme s vyjimkou kratkodobeho "prechodoveho deje" pri zacatku a konci pouzitelneho vetru). Odmrazovani listu vrtule se obecne nepouziva. Nemuzu tvrdit, ze by to na zadnem vetrniku neexistovalo (mozna se to u nejakych vetrniku v extremnich podminkach pouziva, i kdyz tomu moc neverim), ale rozhodne to neni vetsinovy prvek. U jadera jste se podle me dopustil prilis velkych zjednoduseni (odpad) a bagatelizaci (Cernobyl). S temi 8 sudy odpadu z Dukovan to asi tak uplne presne nebude, ze. Navic za radiokativni odpad se musi povazovat i nizkozarici material, ktereho je pomerne hodne (vse, co bylo kontaminovano kontaktem se stepnym materialem a stepnymi produkty, od napr. ochrannych prostredku az po celou vlastni jadernou cast elektrarny po ukonceni jeji cinnosti). Take to zhodnoceni havarie v Cernobylu asi dela spis medvedi sluzbu. Myslim, ze misto bagatelizace (prece jen to byl nejvetsi jednorazovy unik rad. materialu v dejinach civilizace, a treba napr. toho Cesia zas tak malo nebylo) by to chtelo spis vysvetlit principialni rozdily mezi reaktory Cernobylskeho typu RBMK (kladna zpetna vazba, horlavy moderator atd.) a reaktory VVER u nas (zaporna zv, nehorlavy moderator atd.). Pro poradek dodavam, ze jsem vasnivym priznivcem jadra. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 2:11Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat Omlouvám se za nepřesnost, ale uváděný průměr celostátně u využití instalovaného výkonu u větrníků se pohybuje kolem 13%, je to dost rozkolísané, jsou místa, kde je to i pod 10%, jsou místa, kde se to blíží 20%. S ohledem na to, že lokálně nelze vítr předpovídat, je rozhodně lepší se držet v odhadech spíše při zemi. Rozmražování se opravdu nejspíše všude nepoužívá, konkrétně v Kušných horách jsou cedule varující před odletujícím ledem, který by mohl způsobit úraz. Rozebírat technické rozdíly mezi reaktory je bohužel nad rámec možnosti takového článku, i tak je asi dvakrát delší než jsem původně zamýšlel. Jaké bylo množství cesia u Černobylu se obecně odhaduje, ale faktem je, že mimo blízké okolí elektrárny nebyly dávky záření nad hygienickými normami. Nehodlám havárii bagatelizovat, ale nelíbí se mi, jaký se z ní dělá strašák. Zajímavé, že třeba ještě nikdo nespočítal oběti explozí zemního plynu. |
|
|
Martin 27.8.2007 2:29Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat cernobyl bych take nezlehcoval, ale napriklad katastrofa v chemicce v bhopalu byla mnohem vetsi a nikdy jsem neslysel vykriky prestanme stavet vsechny chemicky a zavreme existujici |
|
|
rollfree 27.8.2007 3:36Re: Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat To je celkem pochopitelne, protoze vztah cloveka k cemukoli je vzdy podbarven emocema. A tady je rozdil : - plati, ze lide se nejvic boji toho, cemu nerozumi, co si nemuzou "osahat" a co nechapou - radioaktivita je tady hodne silny kandidat - Bhopal je tak daleko, ze to vlastne skoro ani neni pravda, navic to bylo davno - chemicku u nas nikdo stavet nechce, kdyby chtel, tak by bylo taky dusno |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 8:57Re: Re: Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat Bhópál je určitě blíž, než země bývalého SSSR, když zemřel Brežněl, přišla ta zpráva k nám za dva dny, když zemřela Indira Ghándiová, věděli jsme to do hodiny. |
|
|
Harwey 28.8.2007 15:09Re: Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat Ale to tak není - proti chemičkám se protestuje dost :) |
|
|
Anděla 27.8.2007 7:38Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat Okouni z jezera Storsön u Umea v severním Švédsku obsahovaly asi 5x víc Cesia než povoluje hygienická norma - ca 7500 Bq/kg (norma - 1500 Bq/kg). Například. To mě jako blízké okolí elektrárny nepřijde. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 9:04Re: Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat To jsem nikde nečetl, hledal jsem informace týkající se hlavně území tehdejšího Československa, kde bylo sice u pracovníků Dukovan tehdy paradoxně neměřeno větší záření při příchodu do práce než při odchodu z práce, ale jinak na našem území byl ten spad opravdu malý (a asi i v sousedním Rakousku), že o nějakém plošném ozáření se v podstatě nedá mluvit. Taková koncentrace izotopu cesia byla jen v jednom švédském jezeru nebo ve všech? |
|
|
I.L. 27.8.2007 10:54Re: Re: Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat I kdyz je dobre byt skeptikem co se presnosti prislusnych "map znecisteni radioaktivnim spadem" tyce (tyhle extrapolace jednotlive namerenych meteorologickych dat byvaji jen malo presne, viz ruzne ty srazkove mapy minuleho dne apod.) presto slo tehda o nechteny, ale unikatni experiment co se mereni proudeni vzduchu nad Evropou (a srazkovych procesu v nem) tyce. Ty mapy spadu byly velmi zajimave, skoda ze poslednich 20 let uz vetsinou nikomu nestoji za publikaci. Klidne verim, ze v nejakem svedskem jezeru namerili takhle velikou koncentraci, ona i ta mapa spadu nad CSSR ukazovala silnou nehomogenitu (zavisici na sile srazek a.j.) |
|
|
Anděla 27.8.2007 12:31Re: Re: Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat Ve spoustě z nich, včetně v losech atd. Je o tom spousta literatury. Ale aspon tak v rychlosti: http://www.sna.se/webbatlas/kartor/kopia/cesium_137_efter_tjernobyl_86.html |
|
|
Anděla 27.8.2007 12:33Re: Re: Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat Mimochodem - první poplach spustili při měření radioaktivity u elektrárny Forsmark v domnění, že se něco děje tam. Přitom to byl Černobyl. |
|
|
Ladislav N. 27.8.2007 3:04Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat Hlavní problém "větrníků" (kromě nízké návratnosti vložených peněz) je především v nestabilitě a nepředvídatelnosti dodávek do sítě a nutnosti zálohování jejich výkonu při povinném výkupu. Takže ono i těch 10 či 13% využití je z hlediska skutečných potřeb sítě sporné, protože neudává vztah mezi potřebou zvýšit/snížit výkon zdrojů v daném čase a schopností "větrníků" energii dodat. Což u klasických zdrojů lze regulovat mnohem lépe a hospodárněji. |
|
|
M.S. 27.8.2007 15:22Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat Zcela souhlasím, jen doplňuji. Účinnost větrných elektráren není tím hlavním problémem. Hlavním problémem je jejich neregulovatelnost. Při produkci elektrické energie z větrných elektráren na úrovni 20 % jejich instalovaného výkonu se na ní větrné elektrárny budou podílet ve skutečnosti jen ze 45 %, zbývajících 55 % bude produkováno horkými záložními zdroji primární, sekundární, terciární a dispečerské regulace. ČEPS plánuje držet na zálohách 20 % instalovaného výkonu VěE. T.zn., že když bude v provozu 2000 plánovaných MW instalovaného výkonu VěE, bude muset navíc držet horkou roztočenou elektrárnu 400 MW. (dnes je instalovaný výkon 67 MW, tak zatím se to zvládá). |
|
|
ping 6.9.2007 14:40Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat no s tou navratnsti to asi, vzhledem k dotacim, neni tak zle. vlastnik dvou 100 metrovych vetrniku tvrdi, ze to bude mit zaplaceno za tri, max. ctyri roky |
|
|
Peterka 27.8.2007 1:01Návrh pro zelené: Již od roku1946 vím, že žula září. Mnoho ulic má dláždičky ze žuly. Stanice metra MUZEUM je celá obložena žulou. Zelení jsou zatím ticho, protože jsou blbí (nikdo jim to o té žule neřekl) . Navrhuji jim, další "zviditelnění " požadováním odstranění žuly ze stanic metra a jinde . . |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 1:17Re: Návrh pro zelené: A proč ne rovnou i ze země, po které šlapeme? A pak ještě nad obydlí dát olověné stínění před záření z kosmu a pro jistotu stavět i letadla z olova. Že se nevznesou, to je přece vedlejší, ale budeme chráněni před zářením. A zásadně oddělené ložnice, ať nezáříme jeden na druhého. |
|
|
I.L. 27.8.2007 10:58Re: Návrh pro zelené: To je zajimavy postreh, co vic zari, zda "zdi Temelina" ci zulove obklady metra, budov apod. Asi to druhe |
|
|
hugo 27.8.2007 0:48.. Pekne, ale to obohacovani do zbrani je prakticky totozne s obohacovanim pro energetiku - jen s rozdilem ze kolona k obohacovani paliva muze byt kratsi neb se konci tak na 4.2%. Treba v Zelenogorsku, kde se ted vyrabi palivo pro TVEL je puvodne vojenska fabrika. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 0:54Re: .. Obohacování na vysoké koncentrace je technologicky náročnější než na nízké. Vojenská technika se dá použít na civilní, obráceně už to tak jednoduché není. Ale šlo mi hlavně o to, že jaderné palivo pro JE nejde zneužit pro výrobu jaderných zbraní. |
|
|
Milan 27.8.2007 0:18Zeleným vadí každý způsob výroby elektřiny. Čím víc je možno nějakou metodou vyrobit elektřiny, tím víc to zeleným vadí. Zrovna tak s dopravou: čím efektivnější je nějaký způsob dopravy, tím víc se ho zelení snaží zničit. Tak je to i se zemědělstvím - nejproduktivnější metody výroby potravin jsou zelenými nejvíc atakovány. Zelení jsou prostě nepřátelé lidstva. |
