Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
jkotek 27.8.2007 15:59Re: To je taky dobra demagogie Ad 4) instalovany vykon 2 MW vetrne elektrarny = 70 milionu. Takze: Realny vykon vetrniku je 10% instalovaneho => 2000 MW realneho vykonu dostanu za 700 miliard (20.000 MW instalovaneho vykonu). Oproti tomu je Temelin za 100 miliard (i kdyz s realnym vykonem "jen" 1600 MW - 80%) naprosty zabar. |
|
|
Delfin 27.8.2007 16:00Re: To je taky dobra demagogie To bude asi vtip. |
|
|
cb 27.8.2007 16:07Re: To je taky dobra demagogie Ad 1. Kdyz je vetrna a slunecni elektrarna nekonecni efektivni proti tem ostatnim, proc se neuzivi na trhu za normalni trzni ceny? |
|
|
loiz 27.8.2007 16:10Re: To je taky dobra demagogie 1. Aha, vetrniky rostou na poli a solarni panel si upecete doma v peci, ze? Vetrniky potrebuji na vystavbu vice betonu a oceli, nez jaderna elektrarny! http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006020601 2. To je principialni problem v dusledku smutne reality, ze neumime energii ve vetsi mire skladovat. Vyreseni tohoto problemu je na Nobelovu cenu, takze sup sup do prace :) 3. Solarni elektrina je stale nesmirne draha, pres veskery pokrok. V posledni dobe navic jeji cena stoupa, diky stoupajicim cenam energie (vetsina nakladu na PV je energie na vyrobu). Tak draha, ze i v Kalifornii, kde sviti trochu vic nez v CR, ktera je nejbohatsim statem sveta, ktera dotuje PV desitky let, je jejich podil zcela mizivy. Jejich prinos pro energetiku CR je tedy zcela iluzorni predstava. 4. U vetrnych musite vymenit nejen vrtuli, ale i soustroji a stozar. Tedy vsechno. |
|
|
Jura Jurax 27.8.2007 16:24Re: To je taky dobra demagogie Bod 1 - blbost. Zejména větrné a sluneční (přímá konverze i parní generátory vytápěné sluncem) jsou ryze neekonomické a hlavně nevýkonné. Hodí se akorát na speciální použití - řekněme k napájení televize na odlehlé horské chatě (když nefouká nebo nesvítí, zaskočí akumulátor nebo se holt nečumí na TV), kde je dotažení vedení neobyčejně nákladné (ne-li nemožné kvůli jekotu zelených, že se devastuje příroda), ale nehodí se k napájení už jen třeba tramvají a metra v Praze. A jsou strašlivě neefektivní - elektřinu nelze rozumně skladovat (výjimka viz bod 2) a nespolehlivy zdroj je na dvě věci, takže je nutno postavit a udržovat záložní zdroje - za každým větrníkem je třeba si představit (a ekonomicky zakalkulovat) něco jako dieselgenrátor, co dodává elektřinu když zrovna nefouká. Bod 2 - blbost. Problém je sice řešitelný, ale když máme zdroj dodávající elektřinu jenom občas, když zafouká, s objemem dodávek měnícím se v řádu desítek minut podle větru, musíte mít ke každému větrníku někde klasický záložní zdroj - a již tak mizerná ekonomie tohoto způsobu výroby elektřiny jde definitivně pod kytičky. Ono je dobré si uvědomit, že jednou vyrobenou elektrickou energii neumíme rozumně skladovat - kromě přečerpávacíc elektráren. Logiku by snad mohly mít větrné farmy napojené nikoliv na veřejnou síť, ale jen na přečerpávací elektrárnu (a až by "nafoukala" plná, mohla by se energie prodat někdy ve špičce, samozřejmě za stejné ceny jako elektřina z uhelky nebo jádra) - ovšem jak by to vyšlo nákladově, netuším. Bod 3 - blbost. Nákladné, při některých technologiích výroby se dokonce spotřebuje víc energie než panel za svou existenci dodá ... Bod 4 - blbost; pořizovací náklady plus údržbu třeba vztahovat na jednotku vyrobené energie po dobu životnosti zdroje; specielně u větrníků ovšem je cena deformována dotacemi, oktrojovaným odkupem výrobku za drahé peníze a faktem, že větrník nedodává energii když je třeba, ale jen když se mu chce ... |
|
|
Emp 27.8.2007 16:59Re: To je taky dobra demagogie K bodu 4. Udržba elektrárny po době své konstrukční životnosti nebude nic levného. Už proto se zavádí pojem "konstrukční životnost" či projektovaná životnost. U větrníku můžeme do nekonečna natírat, měnit soustrojí a vrtuli, nicméně velmi namáhanou částí jsou betonové základy, na něž je přrnášeno chvění a ty jednoduše neopravíte. Manipulace se stožárem je milionová až desetimilionová záležitost, stejnětak jako výměna jakéhokoli jeho dílu. Někde bylo vypočítáno )pokusím se to najít), že oprava starého fofrníku je mnohdy nákladnější než výroba nového. Pokud chcete mít muzeum větráků, můžete, ale jak to bývá i s veteránem.. Pojede Vám, ale bude stát víc a víc peněz. |
|
|
honzak 27.8.2007 17:04Re: To je taky dobra demagogie kolik bych dostal za zabití tohoto shluku proteinů? V afektu, bez použití obzvláště zavrženíhodných technologií? A takových vypatlaných mozků je mezi melounisty 99%. Zbytek jsou vedoucí... |
|
|
Pozitron 2.9.2007 17:29Re: To je taky dobra demagogie No už vidím jak pole plné větrníků nebo fotovoltaických článků napájí i jen jednu průměrnou fabriku. Nebo jedno středně velké město. Jaderka ještě dlouho bude nejefektivnější a nejčistší elektrárna. Lán pole plný větrníků hyzdí krajinu a jsou nebezpečné pro letící ptactvo, vodní ničí přirozené vodní cesty, dělá problémy vodním živočichům atd. Tím něříkám že jsem proti těmto zdrojům, to ne, ale NELZE je použít jako plnohodnotnou alternativu jaderkám. Mimochodem, uhelka asi taky jen tak nezanikne. V případě vyrovnání ztrát v síti při náhlých zvýšeních odběru může poměrně rychle reagovat zvýšením výkonu, stačí přestavit nějaké to šoupátko. To u jaderky nejde. |
|
|
Harry 20.9.2007 13:18Re: To je taky dobra demagogie Problem asi je, ze sit musi byt pod napetim porad, nelze ji provozovat chvilibtak jako na pul, chvili na deset procent a pak na 250. Proto jsou treba velke zdroje, ktere lze nasadit do pul hodiny a ktere mohou dodavat dny-mesice. Predstava vetrnych a slunecnich zdroju je svudna, ale co kdyz 3 dny bude pod mrakem a bezvetri v cele Evrope? Jiste by slo nase elekrospotrebice nejak prizpusobit. Mrazak 2=3 dny vydrzi bez elektriny, TV by mohla mit baterie, ale cerpadla uz asi ne, cili u kazdeho bytu zasobnik na vodu alespon na 3 dny? Lokomotivy na baterky? To asi nejde. Zehleni by slo odlozit, ale v nemocnici pristroje musi jit porad, ledaze by se skoro zdravi pacienti stridali u kliky u tech tezkych.... |
|
|
kdokoli 27.8.2007 14:55pochvala Docela dobrý článek, mohl by být i stručnější. Jen na okraj bych podotkl, že jedním z největších ekologicko-energetických zvěrstev je tzv. biomasa a bionafta. Pokud se energeticky využívá odpad ze zemědělské/lesnické výroby, pak je to CO2 - neutrální. Ale pokud se biomasa pěstuje záměrně, pak je to nesmírně energeticky ztrátové a produkuje to obrovské množství skleníkových plynů. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 14:16Mimochodem, byl tu pokus o neveřejnou diskusi, pána nebud jmenovat, ale poslal mi mail s tímto zněním: Prvotním problémem není bezpečnost továrny na přeměnu energie (elektrárny) ale lhaní tj. zamlčování a zkreslování souvislostí. V tomto případě Vaše. Pokud máte zájem o diskuzi bez nánosů jsem Vám k dispozici. Předpokládám, že pro i mne bude přínosem dozvím-li se více faktů bez mediálních kliček, kterých je Váš článek plný. Moje odpověď zněla: Zdravím,můžete mi sdělit, v čem jsem zkreslil souvislosti? Statisticky je jaderná energetika ze všech zdrojů elektřiny nejefektivnější a s velkou pravděpodobností i nejbezpečnější.Jsem pro konstruktivní dialog, pokud existují věcné argumenty. Umíte najít v podmínkách planety Země účinnější fyzikální metodu energetických přeměn, než je jaderná přeměna? Silná jaderná interakce je bezkonkurenčně nejsilnější fyzikální silou (byť krátkého dosahu pro krátký život intermediálních bosonů tuto interakci zprostředkujících) ve vesmíru. Další odpověď už nepřišla. A nemyslím si, že bych se vyjádřil přehnaně složitě. |
|
|
liman 27.8.2007 15:01Re: Mimochodem, příliš složitě jste se nevyjádřil ale vyrukovat hnedle na někoho s bosony, které zprostředkovávají silnou jadernou interakci, to je argumentační obrana útokem hodná Napoleona. Myšleno v dobrém, díky za článek |
|
|
pbla4024 27.8.2007 15:32Re: Mimochodem, Intermediální bosony jsou zodpovědné za slabou interakci. Částice zprostředkující silnou interakci jsou gluony. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 15:36Re: Re: Mimochodem, Intermediální bosony jsou všechny, včetně fotonů a gravitonů - gluony silnou, w+/- a z0 slabou, fotony elektromagnetickou a gravitony gravitační. |
|
|
pbla4024 27.8.2007 18:47Re: Re: Re: Mimochodem, Rychle jsem prohledal web, abych napomohl chabé paměti, a pro skupinu gluony & foton & intermediálni bosony se používá název kalibrační (gauge) bosony. |
|
|
jkotek 27.8.2007 16:03Re: Mimochodem, Ocekavejte odpoved "Ja ti dam bosoony ty ropaku!" ;-] |
|
|
Jura Jurax 27.8.2007 16:29Re: Mimochodem, No jo, ale nekonečně jste převýšil možný intelektuální obzor standardního zeleného ... |
|
|
honzak 27.8.2007 18:45Re: Mimochodem, To je termín!!!! "intermediální boson" mi připadá jako něco z marketingu multimediálních telefonů.... Máte určitě pravdu a já si zpětně blahopřeju, že jsem zkoušku z jaderné fyziky L.P. 1972 kompletně opsal. I když tenkrát snad tak ošklivé věci ještě neexistovaly |
|
|
vlasta 27.8.2007 14:14Od melouna by jeden očekával, že rozezná podstatné od nepodstatného, a že bude vědět, kdy se má na čem trvat. Když už tak poučuje ... |
|
|
cb 27.8.2007 16:10Re: Od melouna by jeden očekával, že rozezná podstatné od nepodstatného, Kdyby meloun rozeznal podstatne od nepodstatneho, nebyl by melounem. |
|
|
Jura Jurax 27.8.2007 16:29Re: Re: Od melouna by jeden očekával, že rozezná podstatné od nepodstatného,
|
|
|
A.S. Pergill 27.8.2007 13:23Černobyl MĚL dopad i na naše území Pokud za ně považujeme tehdy ještě v rámci federace připojené Slovensko, tak na severních svazích Tater se likvidovala bryndza, protože překročila (o dost) normu na radioaktivní jód. V oblasti Moravské Brány byl spad (zejména cesium a stroncium), postihující "nasávací oblast" tehdejší výroby Sunaru. Výroba se narychlo stěhovala jinam a po několika letech zase nazpět. Pozitivní význam to mělo v tom, že si tam mezi tím trochu uklidili a následně několik let nebyly v republice případy Reyova syndromu vyvolaného aflatoxiny z dětské a kojenecké mléčné výživy. V některých místech, kde byl lokální sad, byly nalezeny houby, jejichž plodnice měly ve 100g tolik radioizotopů, že požití (=směska vstřebaných izotopů + vnitřní ozáření, zejména střev) pokrylo celoroční dávkový limit pro běžnou populaci. (Bylo referováno odborníky - mykology více-méně s nadšením, protože "Černobyl umožnil zjistit, v jaké hloubce který druh hub má rozložené mycelium.") A, mimochodem, když jsou ty JE tak bezpečné, proč jsou kolem nich násilně vysídlovány obce (v případě JEDU především Skryje, která byla totálně zlikvidována, přestože stojí mimo areál elektrárny). |
|
|
Emp 27.8.2007 13:34Re: Černobyl MĚL dopad i na naše území reakce na druhý odstavec: Souvisí to s vyhláškou a havarijními plány elektráren. Mohl bych se zeptat stejně na jinou věc - Proč jsou v letadle bezpečnostní systémy zálohovány třikrát, když je letecká doprava prokazatelně nejbezpečnějším způsobem dopravy? A nebo jinak - Proč dělají složky integrovaného záchranného systému cvičení proti situaci, která může nastat z pravděpodobností tisíciny promile? |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 13:36Re: Černobyl MĚL dopad i na naše území Co se týče Skryjí, tak to nevím, ale zkusím se zeptat svého profesora biologie, který se jmenuje Skryja. Mohl by to vědět. Ale dost legrace. Houbama jsem se moc pravda nezabýval, jejich obsah v naší stravě činí zlomky procent. Vliv na lidské zdravý je velmi nevýrazný. |
|
|
Emp 27.8.2007 13:45Re: Re: Černobyl MĚL dopad i na naše území S těmi houbami budu malinko oponovat. Je pravda, že v důsledku fytoremediace nasávaj do sebe rády Cs, o něco méně Sr. Věřím tomu, že se skutečně mohlo stát, že po požití určitého množství houbové sušiny mohla dávka vyšplhat vysoko. Nakonec - i dnes se dá určit, zda-li jedinec houby pozřel či nikoli a exponované skupiny (kritické skupiny obyvatelstva- sběrači hub) jsou v případě "havárie" sledovány. Skteční milovníci hub, kteří konzumují denně, se se svými dávkami dostávají vysoko... |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 14:27Re: Re: Re: Černobyl MĚL dopad i na naše území Každý má rád něco. Opět je to o průměrování. Pitím rumu si lze přivodit otravu alkoholem, ale v kolika ojedinělých případech se to stane? |
|
|
Emp 27.8.2007 14:40Re: Re: Re: Re: Černobyl MĚL dopad i na naše území Nemysleme hned na otravu, ale co třeba alkoholismus? Ten je porovnatelnější s procesem postupného zabudovávání Sr do kostí. (přirozeně proti tomu jde biologický poločas). Nechci vliv hub přeceňovat, jen píšu, že jsou to měřitelné hodnoty... |
|
|
Stanin 27.8.2007 21:09Stroncium v kostech Zvýšený obsah Sr v kostech má protektivní účinek vůči osteoporose :))) (opravdu) |
|
|
kupecké počty 29.8.2007 2:07Re: Re: Re: Re: Černobyl MĚL dopad i na naše území opomíjíte revoluční heslo, že by neměl trpět ani jeden neviný. Je to přece ideologický rozdíl jestli na nás padá radioaktivita z popílku našiích elektráren nebo z černobylu. Mohl byste pak dojít k marginalizaci desítek obětí v padesátých létech s tisíovkami obětí dnešních autonehod, vražd, sebevražd,pracovnich úrazů,obětí extrémních sportů, utopených,uhořelých i zmrzlých. |
|
|
pavlik 29.8.2007 1:38Re: Re: Černobyl MĚL dopad i na naše území Viděl jste někdy 100g hub? To je deset deka, kdybyste to náhodou nebyl schopen spočítat!!!! Mimochodem, slyšel jste už o nemoci jménem rakovina? Je to u nás jedna z nejčastějších příčin úmrtí, jestli to náhodou nevíte! Upřímně řečeno, diskuse příznivců a odpůrců jaderné energie mi často připadají jako dialog hluchého s blbým. |
