29.5.2020 | Svátek má Maxmilián, Maxim


Výpis zvoleného vlákna. Zobrazit celou diskusi podle vláken, času
počet příspěvků: 8, poslední: 26.5. 2020 14:30, přehled diskusí

V. Církva 22.5.2020 18:59

Tak jistě tento pohon není schopen nahradit ekvivalentním způsobem dnešní masovou transkontinentální leteckou dopravu s tryskovými spalovacími motory.

Baterky se na leteckou dopravu nehodí, nakonec ani diesely ne. A ze zde vysvětených důvodů = velké hmotnosti a rozměrů mne ani elektromobily na dálkové cesty neoslovují. I když, pro pomalejší malá sportovní letadla to řešení být může. Větroň má předpokládám poměr L/D lepší a navíc využívá vzestupné proudy vzduchu. Takže mu stačí energie na to aby se vznesl a našel "komíny" které ho posunou nahoru. Nakonec modeláři už dávno používají elektromotory, i když tam jde spíš o fyziku kdy hmotnost je délka^3 zatímco plocha (křídla) délka^2. Proto jsou modely lehoučké. Ale proto to taky může fungovat u menších letadel.

V. Kolman 22.5.2020 19:19

U dieselů si pane Církvo jejich nevhodností nejsem tak jistý.

Měl jsem možnost prohlédnout si zajímavý dieselový dvoumotorový stroj. Letové vlastnosti dobré a vzhledem k úspornému provozu dieselu měl ten aeroplán i velmi slušný dolet.

J. Jurax 22.5.2020 20:04

No, diesely se zkoušely ve 30. letech - z principu mají nižší spotřebu paliva, tudíž éro může mít větší dolet. Jsou ovšem těžší, což ale u velkých letadel tolik nevadí. V SSSR tehdy třeba motory Čaromského, jež byly montovany do jedné série Petljakovových čtyřmotorových bombardérů TB-7 (Pe-8), jež byly ekvivalentem B-17 dobou vzniku i výkony, a celkem neznámých dvoumotorových Jer-4 konstruktéra Jermolajeva. Neosvědčily se údajně pro "tvrdý chod" (patrně velké vibrace, nevím) a poruchovost. Šlo o velké dvanáctiválce o výkonu cca 1250 k jmenovitém a 1500 startovním, což byla v oné výkonová špička.

V Německu byly v druhé polovině 30. let úspěšně využívány motory Jumo 205 o cca 800 k(třeba Ju-86 nebo létajících člunech Blohm&Voss).

Dnes dochází k jisté renesanci dieselů, jde ovšem o malé motory pro malá letadla.

J. Jurax 22.5.2020 21:03

Oprava - ... v oné době, koncem 30. let, výkonová ...

V. Církva 22.5.2020 22:25

Tak samozřejmě jak píšete u velkých letadel by to snad šlo, navíc v dnešní době díky common railu je mezi hmotností dieselu a benzinu minimalni rozdil, proto asi zmiňovaný nový diesel letecký motor. Díky za detailnější informace, já právě kdesi v muzeu viděl letecký diesel motor s tím, že kvůli hmotnosti moc smysl nedává, možná to byl ten Junkers. Navíc jste přišel kromě hmotnosti s dalším argumentem. Tvrdostí chodu resp vibracemi. Rovněž momentová křivka která u benzínu víc graduje mi připadá pro letectví smysluplnější.

J. Uzel 26.5.2020 14:30

V technickém muzeu v Brně je vystaven dieselový letecký motor Junkers s protiběžnými písty.

V. Kolman 22.5.2020 19:32

Pro větroně - asi dobré řešení. Start a vystoupání do pár set metrů, nežli nalétne stoupák "elektrika" v akumulátorech stačí.

Další nezanedbatelnou výhodou pak je, že v případě nouze nemusí elektro-větroň přistát do lesa (či jiného nevhodného terénu), ale "zachrání" se motorem. To ovšem dovedou i dnešní motorizované větroně.

Pro pravidelnou přepravu většího počtu cestujících na větší vzdálenost v rozumném čase nepoužitelné.

J. Chvojka 24.5.2020 13:38

a nesmí vám vadit, že při použití elektropohonu budete znečišťovat ještě více, než při použití spalovacích motorů ... výfuk je prostě v elektrárně ... a započtěte ztráty při přenosu elektřiny, nabíjení baterií atd.