8.3.2021 | Svátek má Gabriela


Diskuse k článku

E-LETECTVÍ: Ještě větší hloupost než e-automobilismus

Před pár dny, 13. května 2020, se u příležitosti jubilea prvního „dálkového“ letu v Čechách uskutečnil rovněž historický „dálkový“ let z Pardubic do Prahy, tentokrát letadlem Phoenix na elektrický pohon, a poznáním zřetelně nepolíbený redaktor ČT nadšeně básnil o zahájení nové etapy vývoje letecké dopravy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 22.5.2020 21:19

EC-1030, že

J. Jurax 22.5.2020 20:54

Letmým zagúglením naleznete dostatek případů, kdy se kritici zatraceně nemýlili.

R. Langer 23.5.2020 16:50

Ano, vy píšete o tom, že tomu absolutně nerozumíte, jenom jinými slovy. :-D

J. Šoffer 22.5.2020 9:32

Drahý pane, ještě tak před 25 lety měl mobilní telefon velikost kufříku a vážil asi tak 5 kg. Jak velký a těžký je Váš dnešní mobil?

L. Novák 22.5.2020 9:37

No a co? Jak to souvisí s ekonomikou létání?

J. Šoffer 22.5.2020 9:46

Tak ještě jednou pro ty pomalejší, nepsal jsem o ekonomice provozu, nepsal jsem o politice, ale psal jsem o vývoji a to je i případ mobilního telefonu.

Pokud někdo prohlašuje, že konstrukce něčeho zcela nového je blbost, tak by se měl zamyslet, ne?

V. Novák 22.5.2020 10:01

Psal jste pitomosti, neb na podstatu čánku odpovědět neumíte.

Ale polticky vám to myslí, to musím uznat - politicky jste zcela správně orientován...

R. Tesařík 22.5.2020 10:17

Vy prostě holdujete zkoumání slepých cest.

J. Šoffer 22.5.2020 11:07

Prosím vás, jak poznáte slepou cestu na jejím začátku /vyjímka je silnice osazená dopravní značkou).

L. Novák 22.5.2020 11:20

No to jsou právě ty základy fyziky, které vám evidentně chybí, a plácáte se tady ve své vlastní nevědomosti.

:-)

J. Šoffer 22.5.2020 12:48

Děkuji za diskuzi, která bohužel pro mne nebyla přínosem, ale bavil jsem se jak někteří z nás nemajíce skutečné argumenty se odvolávají na Wikipedii a jiné články na internetu. Dosud jsem se nedozvěděl, které fyzikální zákony neumožňují zkonstruovat letadlo na elektrický pohon. Letadlo bratří Wrightů také bylo ve své době vašimi slovy řečeno "extrémní" a nemohlo přepravovat pasažéry a přesto dnes letadla na stejném, nebo lépe řečeno podobném principu létají.

Prosím, aby jste moje vzdělání nehodnotil a rovněž nepoužíval výrazy, které jsou vhodné do III. cenové skupiny.

V. Novák 22.5.2020 13:18

Zato vy jste dodal argumentů...

T. Hraj 22.5.2020 12:44

No konečně jste si položil tu správnou otázku.

R. Langer 23.5.2020 16:53

Slepou cestu poznáte tak, že místo své fantazie začnete studovat matematiku, fyziku a chemii.

J. Jurax 22.5.2020 22:45

Ano.

Jenže spotřeba mobilu řádově klesla. Takže klesla i hmotnost baterií. Což u letadel neplatí. Potřebujete pro velká letadla řádu třeba B-777 motory o výkonu desetitisíců kW. A ani moderní materiály odlehčující konstrukci a špičková aerodynamika tu potřebu řádově nesníží.

Je potřeba prostě něco, do čeho by se dala uložit elektrická energie o energetické hustotě srovnatelné s kerosenem. A taky rozumné ceně. Což nemáme ani omylem, a nezdá se, že bychom v dohledné době mohli mít.

V současnosti mají lithiové baterie nanejvýš 300 Wh/kg, benzín má 11,86 kWh/kg, podle jiného zdroje 500 Wh/kg a 12,7 kWh/kg, kerosen je na tom plus mínus stejně jako beton.

Můžeme diskutovat o účinnosti elektrického motoru a motoru reaktivního, nicméně furt je na tom benzín či kerosen nejmíň 10x líp. A ještě baterie nabitá a nenabitá váží zhruba stejně, kdežto rozdíl mezi prázdnými a plnými nádržemi činí u a320 cca 20 tun, což se taky projeví.

Ergo teoreticky kdyby ten Airbus měl zásobu energie i kdyby jen desetkrát menší v bateriích - a to je nezřízený optimismus - tak by místo 6000 km uletěl jen 600. Takový třičtvrtěhodinový skok. Což je velice málo, to by byl návrat o tak 100 let zpátky.

V. Petr 22.5.2020 12:53

Toto mi bylo jasné už ve 12 letech. Dokonce jsem to počítal s tehdy existujícími akumulátory.

L. Novák 22.5.2020 9:11

Žijete v hlubokém omylu. Tehdy i dnes platí(ly) stejné fyzikální zákony a přírodní principy, které omezují možnosti "létat v oblacích" bez rizika, že spadnete na zem a rozbijete si hubu. Jestliže jste nepochopil, že v určité fázi vývoje nebylo možné pokračovat, protože nebyly kvalitní materiály odolné vysokým teplotám schopné odolávat extrémním pracovním podmínkám, a melete tady z neznalosti cosi o tom, že někdo něco zakázal, a pak zas někdo zvítězil, patříte nejspíš k těm, co chtějí poroučet větru a dešti... Skutečnost, že byla testována v provozu letadla na jaderný pohon, ještě neznamená, že to nebyla slepá ulička vývoje. Stejně tak skutečnost, že bylo experimentálně postaveno "solární" letadlo extrémního dizajnu a jeden člověk v něm dokázal v extrémních podmínkách obletět planetu, nelze využít ke každodennímu létání a k hospodářským účelům, protože by tím cestovat nikdo nechtěl a ani nemohl. Náklady byly extrémně vysoké. A jestli nechápete, co vylučuje z běžné letecké dopravy letadla na akumulátory, zkuste si zopakovat základy fyziky a také technologie materiálů...

J. Šoffer 22.5.2020 10:52

Prosím o upřesnění pojmů "extrémní dizajn", "extrémní podmínky" a "extrémně vysoké". Děkuji

J. Uzel 22.5.2020 11:03

V běžné praxi těžko uskutečnitelné. Největší problém všech zelených technologií je skladování energie. Vyřešte tohle a už nepůjde o extrémní podmínky.

L. Novák 22.5.2020 11:33

Extrémní dizajn je to, co vidíte na obrázcích a fotografiích zmíněného letounu. Byl navržen se záměrem minimalizovat hmotnost letounu, aby vůbec byl schopen s omezeným množstvím energie doletět do cíle.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Solar_Impulse

No a co jsou to ty extrémně vysoké náklady? Kolik to letadlo mohlo stát (milionů dolarů)? Co dokázalo? Za příznivých povětrnostních podmínek obletět Zemi. "... Pokus o oblet Země začal 9. března 2015 v Abú Zabí a úspěšně skončil 26. července 2016 na stejném místě. Letoun Solar Impulse 2. kterému se podařilo cíl naplnit, strávil ve vzduchu 500 hodin. Při průměrné rychlosti 80 kilometrů za hodinu tak urazil na 40 tisíc kilometrů..."

Tak už můžeme začít cestovat, ne? :-D

J. Pokoutný 22.5.2020 18:26

Perpetuum mobile? Také šance.

V. Výmola 22.5.2020 9:18

A ještě chybí známý příklad, kdy existovly obavy, že se cestující ve vlaku nad rychlostí 30 km/h udusí.

Víte, co mají všechny tyto příklady společného? Kritici nikdy nebyli z řad fyziků a inženýrů. Problém s třicetikilometrovou rychlostí nevyřkl žádný fyzik, ale nějaký rozumbrada, který nepochopil Bernoulliho rovnici. Kybernetiku nezakázal akademik, ale tupý bolševik mávající principy marxismu-leninismu (mimochodem, podobně tehdy na východě dopadla i kosmologie).

Nu, jenomže v dnešní postmoderní době se situace obrátila. Vzletné plány a programy vyhlašují ideologové, kritizují je odborníci, fyzici a inženýři. Historie nám už ukázala, kteří z těch dvou skupin měli pravdu. Ukáže zas, akorát si mezitím možná dokážeme zničit náš způsob života.

V. Novák 22.5.2020 10:15

Rádio Jerevan by vám odpovědělo asi takto:

"V zásadě máte pravdu. Nebylo to v 60. letech. ale v r. 1950, nebylo to na sjezdu KSSS, ale v časopiseckém článku, nebyl to člen akademie SSSR, ale novinář, spisovatel, básník a vystudovaný filosof - ale v zásadě máte naprostou pravdu!"

Tož tak...

T. Hraj 22.5.2020 12:42

Četl jste vůbec ten článek? Autor popisuje možnosti současných baterií a mírní nepodložené extrapolace úspěchu e-letadel na celý segment.

Ano, baterie s 10x větší energetickou hustotou by možná už byla game changer. Ale zatím je to jen svatý grál, podobně jako jaderná fůze nebo supravodivost při pokojové teplotě.

P. Staronový 22.5.2020 13:58

A rozlišuje výzkum či pokusy a praktické využití?

EU nás, k naší škodě, tlačí k používání dražších a nevýhodných technologií.

Až budou parametry elektroaut (včetně ceny) lepší, než aut se spalovacím motorem, rád si elektroauto na užitek koupím (na plezír ne).

J. Pokoutný 22.5.2020 18:30

Jen pro upřesnění: těch "několik málo exemplářů" bylo celkem vyrobeno v počtu 3,875. Nevím přesně, kolik z nich přímo za války, ale tipoval bych, že více, než jen "několik málo."

J. Jurax 22.5.2020 21:14

Jojo, a taky obletěli zeměkouli v balónu. Ale pro dopravu to má stejný přínos jako to solární éro učinivší totéž.

J. Nevrkla 22.5.2020 7:20

Děkuji autorovi za článek, ta čísla působí jak živá voda zdravého rozumu. Když člověk čte bláboly neumetelu o ektrickych letadlech, ale i o mnoha jiných věcech, je mu smutno. Jenomže přírodní zákony a matematika platí, bohudík, progresivistum navzdory.

P. Victorin 22.5.2020 6:48

Autor poměrně podrobně popisuje pouze druhý ze tří obecně platných principů letu /x/, let tzv. aerodynamický, těmito slovy - "Aby se těleso těžší než vzduch mohlo v tomto prostředí pohybovat, potřebuje

a) energii, udržující ho ve vzduchu a b) energii, potřebnou k pohybu vpřed, přičemž jedno bez druhého nefunguje.... Ano, funguje, u helikoptér, ty dokážou stát na místě jako přibité hřebíkem, což je způsobeno konstrukcí jejich nosných ploch. Ale ty nelétají dálkové lety.... /citace/".

V článku je ale opomenut princip letu, tzv. dynamický, kdy těleso těžší než vzduch, třeba raketa, potřebuje k dopřednému letu pouze dostatečně výkonný raketový motor, nikoliv aerodynamickou vztlakovou sílu.

/pokračování/

P. Victorin 22.5.2020 6:48

Poznámka: Kromě autorem zmíněného vrtulníku, umí ve vzduchu "stát na místě", třeba proudový stíhač s kolmým startem, konkrétně britský Harrier Jump Jet...

x) Tři obecné principy letu jsou

1) aerostatický - balony, vzducholodě lehčí vzduchu

2) aerodynamický - letadla těžší vzduchu se vztlakovými plochami /křídly/

3) dynamický - rakety, projektily a pod.