Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
E-LETECTVÍ: Ještě větší hloupost než e-automobilismus
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Šoffer 22.5.2020 9:46Tak ještě jednou pro ty pomalejší, nepsal jsem o ekonomice provozu, nepsal jsem o politice, ale psal jsem o vývoji a to je i případ mobilního telefonu. Pokud někdo prohlašuje, že konstrukce něčeho zcela nového je blbost, tak by se měl zamyslet, ne? |
|
|
L. Novák 22.5.2020 9:44Ty jsi hlupáček, který mele nesmysly a domnívá se, že "googlením" se dopracuje k rozumnému závěru... Stejně jako pošuk "Rada" s jeho odkazy často zcela mimo problematiku, o níž je řeč. |
|
|
L. Novák 22.5.2020 9:37No a co? Jak to souvisí s ekonomikou létání? |
|
|
L. Novák 22.5.2020 9:36Hned od samého začátku vašeho prvního vstupu. |
|
|
J. Šoffer 22.5.2020 9:32Drahý pane, ještě tak před 25 lety měl mobilní telefon velikost kufříku a vážil asi tak 5 kg. Jak velký a těžký je Váš dnešní mobil? |
|
|
M. Chalupníček 22.5.2020 9:31Vaše i moje čísla sedí. Rychlost zvuku je sice nepatrně odvislá od tepoty a v tropopauze nad letovou hladinu 360 vychází na 295 m/s, ale to je pravá vzdušná rychlost (TAS). Molekuly jsou tam řídčeji od sebe, takže indikovaná IAS je zřetelně nižší. Na molekuly letí křídlo, molekulami vzniká odpor jež musí být překonán, molekuly krmí motor. Zde https://www.airliners.net/photo/Cargolux/Boeing-747-4R7F-SCD/3937407/L rychlost 248 uzlů IAS (= 124 m/s) |
|
|
J. Šoffer 22.5.2020 9:28Buďte prosím tak laskav a sdělte mně, kde do toho míchám politiku. |
|
|
L. Novák 22.5.2020 9:22Jasně. Autor píše o fyzice a vy jí nerozumíte, tak do toho cpete politiku... Autor o voze a vy o koze. Krásná ukázka... |
|
|
L. Novák 22.5.2020 9:20Zabedněný jste v první řadě vy coby zde dobře známý zelený magor... |
|
|
V. Výmola 22.5.2020 9:18A ještě chybí známý příklad, kdy existovly obavy, že se cestující ve vlaku nad rychlostí 30 km/h udusí. Víte, co mají všechny tyto příklady společného? Kritici nikdy nebyli z řad fyziků a inženýrů. Problém s třicetikilometrovou rychlostí nevyřkl žádný fyzik, ale nějaký rozumbrada, který nepochopil Bernoulliho rovnici. Kybernetiku nezakázal akademik, ale tupý bolševik mávající principy marxismu-leninismu (mimochodem, podobně tehdy na východě dopadla i kosmologie). Nu, jenomže v dnešní postmoderní době se situace obrátila. Vzletné plány a programy vyhlašují ideologové, kritizují je odborníci, fyzici a inženýři. Historie nám už ukázala, kteří z těch dvou skupin měli pravdu. Ukáže zas, akorát si mezitím možná dokážeme zničit náš způsob života. |
|
|
L. Novák 22.5.2020 9:18Jasně, elektřina přece teče ze zásuvky, tak jakápak fosilní paliva, že? :-D |
|
|
J. Šoffer 22.5.2020 9:15Máte pravdu, autor o voze, já o koze. Autor útočí na vývoj, já na příkladech ukazuji, kdy se kritici vývoje zatraceně mýlili. |
|
|
L. Novák 22.5.2020 9:11Žijete v hlubokém omylu. Tehdy i dnes platí(ly) stejné fyzikální zákony a přírodní principy, které omezují možnosti "létat v oblacích" bez rizika, že spadnete na zem a rozbijete si hubu. Jestliže jste nepochopil, že v určité fázi vývoje nebylo možné pokračovat, protože nebyly kvalitní materiály odolné vysokým teplotám schopné odolávat extrémním pracovním podmínkám, a melete tady z neznalosti cosi o tom, že někdo něco zakázal, a pak zas někdo zvítězil, patříte nejspíš k těm, co chtějí poroučet větru a dešti... Skutečnost, že byla testována v provozu letadla na jaderný pohon, ještě neznamená, že to nebyla slepá ulička vývoje. Stejně tak skutečnost, že bylo experimentálně postaveno "solární" letadlo extrémního dizajnu a jeden člověk v něm dokázal v extrémních podmínkách obletět planetu, nelze využít ke každodennímu létání a k hospodářským účelům, protože by tím cestovat nikdo nechtěl a ani nemohl. Náklady byly extrémně vysoké. A jestli nechápete, co vylučuje z běžné letecké dopravy letadla na akumulátory, zkuste si zopakovat základy fyziky a také technologie materiálů... |
|
|
O. Uživatel 22.5.2020 9:08Uživatel požádal o vymazání |
|
|
V. Výmola 22.5.2020 9:06Doporučuji tento článek na Oslu, tamní odkaz na zdrojový článek, ale pak zejména diskuzi, kde jsou nadšené ovace uváděny na pravou míru: https://www.osel.cz/11166-tryskovy-plazmovy-pohon-pro-letadla-potrebuje-jenom-elektrinu-a-vzduch.html |
|
|
O. Uživatel 22.5.2020 9:00Uživatel požádal o vymazání |
|
|
M. Valenta 22.5.2020 8:55No on Aston, ač scifi autor, je, co se nových technologií týká ( nejhorší jsou ty ekologicky zaměřené) podobně zabedněný. |
|
J. Svoboda 22.5.2020 8:55A kde má odkaz na parametry "baterek" v tom éru? Jo nikde, takže jste nic nevyvrátil. Pěkný den. |
|
|
J. Svoboda 22.5.2020 8:52Já neobhajuji momentální problém s akumulátory, já panu Zingovi vyčítám, že pro svou hranou odbornou argumentaci ani nebyl schopen vygooglit faktickou kapacitu a hmotnost "baterek" v konkrétním případě. Tak to prostě střelil od boku. To je od ryzího lajka v oboru jasný faul. Lípnout na mě nálepku zeleného všeználka svědčí o vaší ideologické neschopnosti argumentovat k tomu, co jsem skutečně napsal. Pěkný den. |
|
M. Šejna 22.5.2020 8:48Plazmovy proudový letecký motor: https://m.instory.cz/tech/1065-cina-postavila-prvni-prototyp-zvlastniho-leteckeho-motoru-k-provozu-nepotrebuje-fosilni-palivo.html Vypadá to divoce, ale před 25 lety nám připadaly divoké i představy o mobilech s dotykovým displejem a vnitřní pamětí několikanásobně větší, než měly tehdejší PC. |
|
|
J. Šoffer 22.5.2020 8:44Pan autor by se měl zamyslet, než něco takového vypustí do světa. Na jakémsi sjezdu KSSS(b) v šedesátých letech prohlásil jakýsi člen akademie věd SSSR "kybernetika je pavěda, kterou chtějí západní imperialisté oblbnout pracující lid". Na počátku 20. století se mnoho lidí snažilo sestrojit letadlo, bratřím Wrigtům se to podařilo a mnoho novinářů psalo, k čemu to bude, pár vteřin, nebo minut letět. Ve 30. letech 20. století skupiny vědců USA, V. Británii a Německu vyvíjeli proudové motory. Vývoj v USA byl zcela zastaven, protože byla dána přednost velkosériové výrobě vrtulových letadel. Ve V. Británii byl vývoj proudového motoru zakázán a jeho tvůrci byli žádáni o vylepšení klasických motorů. Později byli opět zpět u vývoje proudových letadel a výsledkem byla stíhačka Gloster Meteor, která si poradila s V1, ovšem byla vyrobena pouze v několika málo exemplářích. V Německu byl rovněž vývoj proudového motoru na nějaký čas zastaven ale dalším vývojem vznikl Me 262. Důvodem přerušení vývoje byla vždy údajná neperspektivnost.Podobných příkladů lze uvést mnohem víc, ale nezapomínat na projekt Solar Impulse, který obletěl zeměkouli jen na elektrický pohon (ani kapka kerosinu). Divím se ovšem Astonovi, že na své stránky pustí takové ..... |
|
K. Salajka 22.5.2020 8:43Ten, kdo se hlásí k zeleným, ví, že problémy, které předstírá Zinga, lze hravě vyřešit - každý pasažér nafasuje při vstupu do letadla ebonitovou tyč a liščí ohon. Zbývá dořešit jak energii přenést. Taky se ptám, jak přinutit vrtuli, aby se točila, když dojde šťáva? Možná veverky v bubnu ? Souhlasili by ochránci přírody? Nebudou oříšky pro veverky chybět jinde ? Nesníží se úživnost planety ? |
|
|
M. Rohovský 22.5.2020 8:43Boeing 747 - cruise speed 0,84 Mach. Tak s tím Bulharskem bych tak neoperoval pane Františku. |
|
P. Victorin 22.5.2020 8:32Dobrý den, Pane Poláčku! Předně si ujasněme, že tři obecné principy letu neoddiskutovatelně platí, jako každé jiné ověřené a platné fyzikální zákony. K úvahám o možné budoucnosti dynamického létání přistupme až poté, protože o nesmyslech, zde bez shody na platných fyzikálních principech letu, s nikým diskutovat nehodlám. Bez nároku na správnost a bez chuti svůj skromný názor zde obhajovat, osobně neshledávám důvod, proč by dynamický let, kromě nesporně jedinečného uplatnění k letům mimo atmosféru /letům meziplanetárním/, nemohl někdy v budoucnu najít uplatnění k mezikontinentálním letům na planetě Zemi? Myslím, že takové úvahy ve formě technických studií i uměleckých fantazií dokonce existují a technicky jsou zcela nepochybně možné, když NASA dokázala lidskou posádku vícekrát raketou dopravit na Měsíc a zpět, ale samozřejmě praktickému komerčnímu využití raket k transatlantickým letům v současnosti nepochybně brání přinejmenším ekonomické důvody... |
|
|
J. Poláček 22.5.2020 8:11Dobrý den pane Victorine, jsem rád že se opět setkáváme nad tématem létání. Již z minula si dobře pamatuji, že jste se několik krát zmínil o tzv. dynamickém principu. Pokud si já pamatuji ze školy, je to pojem dosti obecný, pod kterým si můžeme představit více věcí. Letoun využívá vztlak právě proto aby nemusel 100% své váhy vyvažovat tahem hnací skupiny. To bychom na spotřebě paliva prodělali aj gatě. A to platí jak pro Hariera, Jak 144 i F-35. Vrtulníky v režimu visu mají také spotřebu né zrovna malou a to nikam nedoletí. Aerodynamický vztlak je prostě bomba věc, bez které bychom dnes létali přes oceán vzducholodí (proč ne - kdo si zaplatí luxus Hindemburgu ten si jej i náležitě užije) nebo pluli parníkem. Já to vidím, že pro normální létání není alternativy bez křídel - nebo že bych jako baron Prášil nasedl na dělovou kouli ? :-) Jak to vidíte vy s dynamickým letem ? |
|
|
P. Dvořák 22.5.2020 8:04To má z té zmrzliny, co mu kape na hlavu. |
|
|
O. Uživatel 22.5.2020 7:58Uživatel požádal o vymazání |
|
|
J. Nevrkla 22.5.2020 7:20Děkuji autorovi za článek, ta čísla působí jak živá voda zdravého rozumu. Když člověk čte bláboly neumetelu o ektrickych letadlech, ale i o mnoha jiných věcech, je mu smutno. Jenomže přírodní zákony a matematika platí, bohudík, progresivistum navzdory. |
|
P. Rada 22.5.2020 6:52https://cs.wikipedia.org/wiki/Solar_Impulse |
|
|
P. Rada 22.5.2020 6:51Množství energie (jak činí "troubové) není diskutováno spolus dopady fosilních zdrojů... a event. solární zdroj je opomenut. |
