J. Jurax 22.5.2020 21:16

Baterie se do křídel dát dají, stejně jako jsou v křídlech běžně palivové nádrže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 21:14

Jojo, a taky obletěli zeměkouli v balónu. Ale pro dopravu to má stejný přínos jako to solární éro učinivší totéž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 21:11

Napsal jste vcelku hovadinu.

Což kdybyste vyvracel autorovy chyby (nějaká by se našla) a vysvětlil, v čem se podle Vás autor mýlí. Tedy pokud věci rozumíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 21:03

Oprava - ... v oné době, koncem 30. let, výkonová ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 21:01

Atrakce pro turisty není vhodný příklad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 20:54

Letmým zagúglením naleznete dostatek případů, kdy se kritici zatraceně nemýlili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 20:40

Můžu.

Nuže, jak patrno, UI se nijak nevycajchnovala. Jenom si čutla ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 20:04

No, diesely se zkoušely ve 30. letech - z principu mají nižší spotřebu paliva, tudíž éro může mít větší dolet. Jsou ovšem těžší, což ale u velkých letadel tolik nevadí. V SSSR tehdy třeba motory Čaromského, jež byly montovany do jedné série Petljakovových čtyřmotorových bombardérů TB-7 (Pe-8), jež byly ekvivalentem B-17 dobou vzniku i výkony, a celkem neznámých dvoumotorových Jer-4 konstruktéra Jermolajeva. Neosvědčily se údajně pro "tvrdý chod" (patrně velké vibrace, nevím) a poruchovost. Šlo o velké dvanáctiválce o výkonu cca 1250 k jmenovitém a 1500 startovním, což byla v oné výkonová špička.

V Německu byly v druhé polovině 30. let úspěšně využívány motory Jumo 205 o cca 800 k(třeba Ju-86 nebo létajících člunech Blohm&Voss).

Dnes dochází k jisté renesanci dieselů, jde ovšem o malé motory pro malá letadla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 22.5.2020 20:03

Ono letět do USA na služebku nebo dovolenou několik dní to by dnes nikdo neakceptoval.

Ha. Ha. Ha.

Já jsem do USA a zpět jel v roce 2008 lodí. Rád jsem si připomenul tu dobu na fotografiích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 22.5.2020 19:54

Dnes Jurax nedoplní nic o UI?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 19:34

Nahlédněte výše na příspěvek J. Jurax 22.5.2020 18:53

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 22.5.2020 19:32

Pro větroně - asi dobré řešení. Start a vystoupání do pár set metrů, nežli nalétne stoupák "elektrika" v akumulátorech stačí.

Další nezanedbatelnou výhodou pak je, že v případě nouze nemusí elektro-větroň přistát do lesa (či jiného nevhodného terénu), ale "zachrání" se motorem. To ovšem dovedou i dnešní motorizované větroně.

Pro pravidelnou přepravu většího počtu cestujících na větší vzdálenost v rozumném čase nepoužitelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 19:31

Proudění spalin ohřátých na cca 1000 stupňů vytékajících z trysky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 19:22

Svého času jistě.

Jenže letenka stala obrovské peníze, posádka byl počtem srovnatelná s počtem pasažérů etc. Ekonomicky to nemohlo od konce 30. let konkurovat letadlům, i kdyby nedošlo k havárii Hindenburga, která dopravu vzducholoděmi fakticky pohřbila. Letadla vyspěla tou dobou natolik, že překonala jedinou výhodu vzducholodí - velký dolet. Byť to byly nejprve létající čluny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 22.5.2020 19:19

U dieselů si pane Církvo jejich nevhodností nejsem tak jistý.

Měl jsem možnost prohlédnout si zajímavý dieselový dvoumotorový stroj. Letové vlastnosti dobré a vzhledem k úspornému provozu dieselu měl ten aeroplán i velmi slušný dolet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 22.5.2020 19:15

No hořák je hořak, když není, myslím, že klasická vrtule je pro elektrpohon nebo prostě točivý motor účinnější než dmychadlo (modeláři ho používají spíš na efekt simulace tryskového letadla). Přesto vymyslet a nahradit se dá leccos. Vrtule určitě není jediná možnost.

Hlavní problém je skutečně ta akumulace elektrická energie která zatím bez těkých zařízení (akumulátorů) nejde.

Respektivě máme vodík, ale ten má problémů víc než se zdá. Dlouho ho neudržíte (to by ale u jednoho letu přes oceán nevadilo), trubky korodují a je to dost nebezpečné jak ukázal Hindenburg.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 19:15

Turbínu ... hm ... v současném tryskovém motoru je turbína v proudu horkých plynů před výtokovou tryskou produkující tah a pohání jednak kompresor dodávající vzduch do spalovací komory (komor), jednak případně ještě dmychadlo produkující též tah. Ergo turbína na elektriku ...

Dalo by se dmychadlo, dá se vrtule, ale elektrickým kompresorem stlačovat vzduch a ten nějak elektricky ohřívat, aby produkoval tah ... nevím ... chtělo by to zagůglit ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 22.5.2020 19:13

Co vím, tak heliová vzducholoď létá ve Fridrichshafenu vyhlídkové lety nad Bodamským jezerem.

Rychlost versus vítr, rozumná námitka. I když svého času úspěšně létaly z Evropy do USA, nežli při přistávání v Lake Hurstu(?) v USA jedna (tehdy vodíková) vzducholoď shořela.

V dnešní "rychlé" době opravdu asi velkou naději na renezanci vzducholodě nemají. Hin sa hukáže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 22.5.2020 19:06

Tak já taky nemám rád negativismus. Kdybychom vše zatracovali nelétali bychom dnes vůbec.

Osobně ale nejsem příznivcem vzducholodí, protože myslím že při menší rychlosti lze sestrojit menší letadla s mnohem lepším L/D a bez nevýhod vzducholodí jako problémy při vysokém vichru, velké hangáry atd.

V každém případě elektrodoprava s dnešním stavem akumulace energie - baterií je pro transkontinentální lety nepoužitelná. Ono letět do USA na služebku nebo dovolenou několik dní to by dnes nikdo neakceptoval. Nechápu jak to zvládali lidé v Zeppelinech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 19:04

Ano.

Je na Vás, abyste poukázal na ta nemoudra a vysvětlil, jak je to podle Vás správně. Abychom netápali.

Tedy pokud tomu aspoň trochu rozumíte.

Jinak je to jenom takové štěknutí ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 19:01

Jistě.

Jenže vzducholodím se špatně létá když moc fouká. Nemůžou létat nad počasím, bylo by to moc drahé a obtížně realizovatelné. Rychlost dopravy je srovnatelná s lepším rychlíkem, rychlovlak jí ujede.

Pro nákladní dopravu možná snad; jak by to vyšlo ekonomicky netuším. Ale asi nic moc, poměr cena/dopravní výkon asi nevyhovuje, jinak by se to už využívalo..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 22.5.2020 18:59

Tak jistě tento pohon není schopen nahradit ekvivalentním způsobem dnešní masovou transkontinentální leteckou dopravu s tryskovými spalovacími motory.

Baterky se na leteckou dopravu nehodí, nakonec ani diesely ne. A ze zde vysvětených důvodů = velké hmotnosti a rozměrů mne ani elektromobily na dálkové cesty neoslovují. I když, pro pomalejší malá sportovní letadla to řešení být může. Větroň má předpokládám poměr L/D lepší a navíc využívá vzestupné proudy vzduchu. Takže mu stačí energie na to aby se vznesl a našel "komíny" které ho posunou nahoru. Nakonec modeláři už dávno používají elektromotory, i když tam jde spíš o fyziku kdy hmotnost je délka^3 zatímco plocha (křídla) délka^2. Proto jsou modely lehoučké. Ale proto to taky může fungovat u menších letadel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 18:54

https://www.ainonline.com/aviation-news/business-aviation/2020-01-24/eviations-electric-alice-aircraft-catches-fire-during-ground-tests

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 22.5.2020 18:53

No, před necelým rokem bylo publikováno https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/izraelska-firma-predstavila-elektricke-dopravni-letadlo-40287146

Jmenuje se Alice. Prý to vydrží hodinu ve vzduchu na baterku 900 kWh, 3 motory s celkovým výkonem 260 kW pohánějící vrtule, rychlost 260 mph, tedy cca 420 km/h, dolet 650 mil, tedy cca 1046 km, 9 pasažérů. Kus za 4 milióny USD.

A od té doby nějak víceméně ticho po pěšině. Též viz

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 22.5.2020 18:49

Dodatek: ....fotovoltaikou + AKUMULÁTOROVOU BATERIÍ......(pochopitelně)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 22.5.2020 18:48

Mnoho diskutujících na mě bude dštít oheň a síru a nazývat mě nelichotivými jmény, ale.......

Závěry článku jsou rozumné a pravdivé. Lze se ale vrátit v čase zpět a začít létat kromě "tryskáčů" i bezpečnými heliovými vzducholoděmi. Vzducholoděmi, pokrytými fotovoltaikou, která bude dodávat část výkonu pro dopředný pohyb.

Pravda, je rozdíl, letět 700-1000km/hod tryskáčem, proti 100-150km/hod vzducholodě. Pro nákladní dopravu zhusta dostačující, pro aeronautické nadšence, cestující na menší vzdálenosti také.

A můžete se do mě, vy přízemní tvorové bez špetky fantazie pustit :-) :-) :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Huml 22.5.2020 18:35

Dekuji pane Pokoutny, ten odkaz je opravdu hodnotny, preji mnoho uspechu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 22.5.2020 18:30

Jen pro upřesnění: těch "několik málo exemplářů" bylo celkem vyrobeno v počtu 3,875. Nevím přesně, kolik z nich přímo za války, ale tipoval bych, že více, než jen "několik málo."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 22.5.2020 18:26

Perpetuum mobile? Také šance.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 22.5.2020 18:22

L. Novák alespoň uvede odvolávku na slint komunisty Ing. Miroslava Kelanara.

http://kelnar.aspone.cz/

• reagovat
• nahlásit příspěvek