30.6.2024 | Svátek má Šárka


Diskuse k článku

Obstrukce proti obstrukci

Zabetonovaný parlament se dostává do bezvýchodné situace, takže dochází ke groteskním výjevům. Opozice obstruovala přijetí vládního návrhu na zvýšení daní, načež v pátek ministryně Maláčová obstruoval poslaneckou úpravu zákona o zvýšení rodičovského příspěvku.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Ilsner 2.11.2019 10:13

Možnost určit sám sobě plat je především hajzlovina 1. řádu, když jde o peníze daňových poplatníků.

J. Anděl 2.11.2019 10:17

Okej. Jak by to podle vás mělo fungovat správně? Kdo by měl poslancům určovat plat?

Soud? Referendum? Prezident?

Nevylučuji, že nevidím nějakou zcela evidentní variantu a až mi jí napíšete, budu se plácat do čela.

J. Lukavsky 2.11.2019 15:05

"Kdo by měl poslancům určovat plat?" No což zkusit zákon, že plat poslance je např. 10ti násobek nejčastějšího platu v ČR, tzv. modus. Tím by byli poslanci motivování stimulovat a ne inhibovat růst mezd v ČR. To nemůže projít že? J.L.

J. Anděl 2.11.2019 15:11

Není to špatný zákon, jenomže ten musí schválit poslanci. Já nevidím východisko.

P. Čech 2.11.2019 8:40

Podle mne se Aston jako obvykle mýlí a to proto, že není schopen uvažovat jinak než jak nás "učí" klasické politické strany." Respekt k politickému soupeři, který možná momentálně zvítězil". Tato jeho věta říká vše. On totiž ten politický soupeř nezvítězil momentálně ale zvítězil skutečně a navíc s obrovským odstupem od druhého v pořadí. Za nefunkčnost poslanecké sněmovny nemůže nějak "nerespekt" k politickému soupeři, ale celkový systém, ketrý něco takového předjímá a vyžaduje. Volební systém podle zásad poměrného zastoupení, ve kterém nejsou přímo voleni zástupci občanů, ale politické strany a hnutí. Nefunkční žvanění ve sněmovně je toho všeho jen důsledkem. V podstatě jde o to, že pokud by zástupci občanů, jimiž poslanci mají být, byli voleni přímo, nikdy by si toto nedovolili. A pokud by občané měli ve svých rukou nástroj, pomocí něhož by mohli napravit svůj ev. volební omyl (možnost odvolání poslance během volebního období), nikdy by si poslanci nedovolili hloupě a zbytečně žvanit o nesmrtelnosti brouka. Museli by skutečně smysluplně pracovat podle vůle demokratické většiny občanů a v jejich jménu. Nikoliv podle vůle a ve jménu svých politických stran. A tady je zakopán pes, čehož si Aston asi nikdy nevšimne.

P. Hlosta 2.11.2019 8:54

Myslím žádný demokratický systém nebude dokonalý. Jinak by už byl ve světě hodně rozšířený, takže nemáme jistotu o vyzkoušenosti nejlepšího systému. Ale stejně si neumím představit náš parlament, který by se rozhodl většinou, že změní systém ke své vlastní škodě. Jedině kdyby nastal revoluční čas, občané by si vynutili tu změnu, tak snad by byl ten váš náhled realizovatelný. Jenže háček je v tom, že o vašem způsobu demokracie se v podstatě mezi lidmi ani nemluví, natož že by ho kdo chtěl.

To máte jako já, který mám svou vlastní představu, že funkce prezidenta je zbytečná a stát stabilně ohrožující dualitou vlád, ať na křesle sedí kterýkoliv prezident. Proto si myslím, že ta funkce by měla být v ústavě zrušena. Nikdo nevyslyší můj hlas! Věšet se kvůli tomu nebudu, neb co nadělám.;-)

M. Prokop 2.11.2019 9:23

Jednokolové většinové volby by byly možné (a v Senátu dvoukolové, aby byl nějaký rozdíl), ale máte pravdu, ke změně se nikdo neodhodlá. V devadesátých snaha byla, ale blokoval to mimo jiné i Veškrna. Zbytek nápadů páně Čecha je jako obvykle nereálný, až jsem decentní.

P. Boleloucký 2.11.2019 10:06

Strany to nepřipustí.

P. Čech 2.11.2019 10:55

Z toho důvodu je nutno tyto strany z parlamentu odstranit. Demokraticky možné to je jen jedním způsobem. Nevolit je!!! Volit občanská hnutí, která skýtají jakous takous naději na zásadní změnu systému vlády a moci politických stran.

P. Čech 2.11.2019 10:53

Není třeba rozdílu. Demokratická svobodná volba je jen jedna. Konkrétně taková, že voličům je rozdán seznam kandidátů na konkrétní funkci (poslanec, senátor, zastupitel kraje, města či obce). Bez jakýchkoliv dalších podmínek z těchto kandidátů volič vybírá daný počet čili v o l í . Nic více a nic méně. Pouze takto si představuji svobodné, opravdu demokratické volby. Občané totiž musí mít možnost svobodně a bez jakýchkoliv podmínek volit s v é zástupce a ne zástupce politických stran. To je ta skutečná zastupitelská demokracie. Aby bylo dosaženo kýženého cíle, musí být většinové volby dvoukolové. Většinové jednokolové nefungují stejně jako volby podle zásad poměrného zastoupení. Tyto skutečnosti lze vypozorovat za více než 100 let nefungující vlády a moci politických stran

P. Čech 2.11.2019 10:26

Máte pravdu v tom, že žádný demokratický systém nebude dokonalý. Ono totiž nejen demokratický, ale naprosto žádný systém nebude nikdy dokonalý. Může však být t é m ě ř d o k o n a l ý .A také ve dvou státech téměř dokonalý je. Že není ve světě hodně rozšířený je jen tím, že lidé o věci nepřemýšlí a je potřeba jim ten téměř dokonalý systém předložit na stříbrném podnose. Nejinak tomu bylo i před cca 200 lety ve Švýcarsku. Tamní Francouzi, Němci, Italové a Rétorománci se mezi sebou prali a jejich systém nefungoval podobně jako i v ostatním světě. I našlo se pár chytrých jedinců, kteří nedbali jen na vlstní prospěch a konali. Vzali za základ ideály Francouzské revoluce a smíchali je s tezemi George Washingtona. Vymysleli tak systém nový a ten zavedli. Nežvanili o tom jako je zvykem u Čechů, ale konali. Občané, jakmile zjistili, že ten systém opravdu funguje, vzali jej za svůj a začali jej všemožně podporovat. A takto a tady vznikl základ efektivní funkčnosti švýcarské zastupitelské demokracie. Na podobných principech chtěl stát zorganizovat i TGM, ovšem vinou politických stran se mu to nepodařilo. Nepodařilo se to ani Václavu Havlovi a to jen proto, že si v kožichu hřál veš jménem Václav Klaus. Ten rozbitím Občanského fóra nastartoval znovunabytí moci politických stran a zazdil tak celý demokratický vývoj v ČSFR. Ono nejde o m ů j způsob demokracie, ale o efektivně fungující systém zastupitelské demokracie ve Švýcarsku. A dostat se k němu můžeme. Chce to jen jedno(v podstatě se k tomu situace kloní) a to nevolit politické strany, ale občanská hnutí (ANO 2011, SPD, Trikolóra a pod).

A. Nový 2.11.2019 10:33

Čechu, vy jste politický analfabet, který dovede jen papouškovat Okamurovy nesmysly.

P. Čech 2.11.2019 11:00

Okamurovy "nesmysly" mne nezajímají a ani je neznám. Nemohu je tedy papouškovat. jediné, co mne může charakterizovat je nezasaženost jekoukoliv politickou ideologií. Z toho důvodu jsem také celoživotním (74 let) nečlenem jakékoliv politické strany. Řídím se selským rozumem a dostupnými informacemi. Pokud Okamura prohlašuje totéž co já, asi jej budu volit.

A. Nový 2.11.2019 11:06

Už to vidím, jak komouši měsíc po volbách odvolávají poslance kteří nepracují ve prospěch lidu. ;-D

P.S. Okamura je obchodník s politikou. Nic víc, nic míň!

D. Polanský 2.11.2019 8:59

Jste optimista. Zeman byl zvolen lidem, tedy přímo. A vždy se chová v zájmu lidu? Ale stejné by to bylo s jakýmkoliv prezidentem. Zapomínáte na psychologii. Prostě dokonalý systém neexistuje, tak jalo matematika není zcela axiomatizovatelná, jaks si mnozí ještě nedávno mysleli. Pak přišel Kurt Gödel a bylo po snu.

M. Prokop 2.11.2019 9:25

Fakt je, že jednokolové většinové volby v jednomandátovém obvodu způsobují větší zájem konkrétního poslance o své konkrétní voliče. S přimhouřením oka i dvoukolový, viz Senát.

P. Čech 2.11.2019 10:43

Nikdy jsem neřekl, že existuje nějaký dokonalý systém. Neexistuje a ani existovat nemůže. Jen proto, že lidé jsou lidmi, tedy bytostmi výrazně nedokonalými. A Miloš Zeman? Ten také nebyl zvolen všemi občany, ale demokratickou většinou občanů. Ti občané, kteří se volby nezúčastnili, ukázali jen to, že je jim zcela jedno, kdo bude zvolen a proto tedy mají jediné právo. Držet ústa. A tedy, Miloš Zeman jako prezident se nechová v zájmu všeho lidu (to je ústavní nesmysl), ale v zájmu většiny občanů. Většiny občanů, která jej volila a která jej podporuje. Máte pravdu v tom, že stejné by to asi bylo s jakýmkoliv prezidentem, přímo zvoleným. Takový prezident si totiž nemůže dovolit prosazovat zájmy jakékoliv menšiny, protože by podruhé nebyl zvolen. Všechno je to o té skutečné demokracii, demos kratos, vládě občanů, lépe řečeno vládě většinové občanské vůle. Nikoliv o vládě a moci vždy menšinových politických stran.

R. John 2.11.2019 9:02

To jsem již někde slyšel, o té poslanecké žvanírně, co nepracuje v zájmu lidu... nějakej socialista Adolf to vyřvával po hospodách a ulicích... ba i český lidový chasník Gottwald tak pokřikoval... myslím, že i ministr Bechyně pořvával před Mnichovskou konferencí, cituji.."že si do toho nenechá kecat parlamentem"... také národní socialista, jako Hitler...a teď to pořváváte vy...

M. Prokop 2.11.2019 9:27

Do jisté míry je to skutečnost. Občas se jí chytí nějaký demagog, ale to neznamená, že by to neexistovalo. I demagogie mívá reálný základ. Jiná věc je, zda s tím lze něco dělat, aby se tím stav spíš nezhoršil.

J. Anděl 2.11.2019 9:42

Žvanírna má i své pozitivní stránky. Vybije se v ní spousta konfliktů, které kdyby nedošlo k upuštění páry ve žvanění, vedly by k jednostranně prosazeným zákonům, které ve skutečnosti nepotřebujeme a příští (kdyby opoziční) vláda by je zrušila. Občas se to stane, díky žvanírně však méně často.

Jsem si vědom toho, že v komplexní problematice vědomě (veřejně) zastávám jen jeden pohled na věc. Dělám to proto, že ty jiné mají bohatší zastoupení.

Z toho důvodu je pro mě "nekecáme, makáme" symbolickým vyjádřením nikoliv pracovitosti, nýbrž despocie.

P. Čech 2.11.2019 11:04

Pokud vidíte despocii v tom, že někdo, zde poslanci, senátoři a ministři ANO 2011, nežvaní, ale smysluplně pracují, potom, potěš pánbůh!

J. Anděl 2.11.2019 11:10

Ano, v ostentativní neochotě jednat (nekecáme) vidím velký potenciál despocie.

M. Prokop 2.11.2019 9:19

Tak se podívejte na britský parlament. Poslanci jsou voleni v jednokolových většinových volbách jednomandátových obvodů (nejspravedlivější systém) a občas kecají hůř než ti místní. Pes je zakopán v hlouposti těch, kdo kecálisty volí, jakýmkoliv volebním systémem, za stranu nebo za hnutí.

P. Čech 2.11.2019 18:01

Vždyť to říkám. Jednokolové volby, byť většinové, nejsou tím pravým, ořechovým

J. Anděl 2.11.2019 9:35

Taky považuji v křehké symbióze občanů s různými názory za lepší, pokud se i vítěz musí domluvit s ostatními. Protože momentem voleb ostatní nepřestávají existovat.

Babiš je této dohody buď neschopen, nebo pro různé vedlejší (a vlastně nepodstatné) projevy je u něj nemožná, ani když (jestli) se snaží.

Lidi, neschopní domluvit se s ostatními, obvykle prosazují systém, který jim zaručí hranice zvenčí - v tomto případě na celé volební období absolutní moc, která ani zdaleka neodpovídá skutečnému poměru hlasů občanů.

Paradoxní je to ještě tím, že náš systém vítězům nadržuje, jen ne dost natolik, aby měli moc absolutní. Díky tomu náznaku protekce pak mohou mít ještě trochu silnější dojem, že jsou vítězi a ostatní jsou poražení.

Lidí, neschopných se domluvit s ostatními, je obrovské množství. Kromě autoritativních politiků jde třeba o agresivní obhájce práv menšin, kteří také nejsou schopni symbiózy a vyžadují absolutní moc, podpořenou nesmlouvavým zákonem.

M. Prokop 2.11.2019 9:38

Legrace (smutná) je, že když se rivalové domluvili na menšinové vládě za domluvených podmínek (opoziční smlouva), nesklidili za to vděk.

J. Anděl 2.11.2019 9:48

Nesklidili. Vděk, ani respekt. Nikoliv u všech. Dílem to je smutné, dílem to je tím, že to možná neudělali dost šikovně. Já za to ty politiky nesoudím, optimisticky věřím, že udělali to nejlepší, co vymysleli a dokázali. Nezískali tím ale širokou toleranci parlamentu, nýbrž v nečekaném spojenectví absolutní moc, kterou odřízli ostatní, takže tu širokou toleranci nepotřebovali. Za to fakticky nemohli sklidit vděk.

Bylo to nicméně funkční řešení dané situace a podle mě cenná lekce, že všechno má své hranice. V procesu rozvoje demokracie podle mě má taková událost své místo.

J. Anděl 2.11.2019 9:51

Jinak onu neschopnost vyjít s reálnými lidmi, vyvažovanou potřebou zákonných záruk, které jim osobní prostor garantují, aniž by s lidmi museli jednat, považuji za blízkou projevům autismu a často jí tak v mírné nadsázce (spíš jde o parafrázi) nazývám.

V. Klepetko 2.11.2019 9:55

:-(V té úvaze je jedno slabé místo: nebyl to Babiš, kdo po volbách osvědčil neochotu k jakékoliv dohodě. A posléze se ukázalo že lichý byl i důvod, kvůli kterému dohoda "není možná objektivně"...

Pokud jde o hodnocení partnerů Babiše v tom slavném (ne) vyjednávání, tak ten odkaz pana Hoffmana byl velmi reálný:

https://1url.cz/SMnyk

Chápu ale, že argumentuješ "za slabší stranu", a ta motivace je sympatická. Ne vždy ale mívá menšina pravdu, i když stává se to často :-)

J. Anděl 2.11.2019 10:00

Máš pravdu. Přesto jsem se pokusil naznačit, že s tou variantou, kterou zmiňuješ, počítám, viz "nebo pro různé vedlejší (a vlastně nepodstatné) projevy je u něj nemožná, ani když (jestli) se snaží".

Ano, příliš jsem se zdráhal to napsat, tak jsem to hodně zaobalil, máš pravdu :-).