Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
O filmu Dunkerk
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Franke 5.8.2017 19:53Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele? Ono je to vlastně nesrovnatelné. To naše "předání" bylo natolik tristní, že komunisté zůstali na všech vrcholných politických postech dodnes a navíc "zprivatizovali", co se dalo... Mistrovský kousek StB a KGB u nás!!! |
|
J. Kanioková 5.8.2017 20:20Nejen u nás..
|
|
|
J. Franke 5.8.2017 20:21Re: Nejen u nás.. V Rusku, našem bývalém vzoru, ovšem lépe... |
|
M. Prokop 5.8.2017 21:06Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele? Ono to v podstatě lépe nejde. Pokud se někde pokusí o jiný postup, je průser a škody větší. Takže ano, mistrovský kousek. |
|
|
M. Prokop 5.8.2017 21:04Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele? Z toho Majdanu vám nějak jebe. Pokud je někde bordel, nesvoboda a korupce, tak se vždy něco semele. Pouze otázka času. Ave Venezuele jsou už na tom hůř než my za Husáka nebo Ukrajina za Janukovyče. |
|
|
K. Berka 5.8.2017 21:32Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele? Za Porošenka - Walcmana se tak rozvinula demokracie a všeobecné blaho, že miliony Ukrajinců to nemohly vydržet a jdou za svým chlebem vezdejším za hranice UA. |
|
|
M. Prokop 5.8.2017 21:40Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele? Co já tak pamatuji, tak zde jsou Ukrajinci zcela bez vztahu, kdo tam zrovna presidentuje. |
|
|
J. Matuška 6.8.2017 10:23Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele? Majdan je propracovaná metoda, jak dosáhnout převratu i v zemích, kde existují svobodné volby. Na Ukrajině to stálo kolem pěti mililard dolarů. Považuji se za demokrata. Nemám problém se vyrovnat s volbou většiny, ač mi to není po chuti. |
|
|
P. Kučera 5.8.2017 16:58Nenávist k válkám E. Beneš tak nenáviděl válku, že podepsal Mnichov, později v Únoru pak raději přijal tu demisi. Ještě předtím stejně nenáviděli válku Daladier a Chamberlain, stejně se jí nevyhnuli, jenže s 10x většími náklady i ztrátami. Dubček, Svoboda a spol. tak nenáviděli válku, že raději zradili národ. Naopak Poláci asi tak "milovali válku", že se aspoň snažili vždycky bránit. Podobně Ukrajinci (hoaxy o banderovcích mají svůj původ v ruské informační válce). I těm, kteří nemají trpělivost prokousávat se filosofií Jana Patočky, je jednu jeho důležitou, zcela obecnou myšlenku: Jestliže nenacházíte nic, pro co byste byli ochotni zemřít, tak nenajdete nic, pro co byste měli žít. Dobrý den. |
|
L. Kolman 5.8.2017 17:09Re: Nenávist k válkám Jsme se mohli před poslední světovou válkou bránit, dnes nenávidění Sověti nám přece nabídli pomoc.... Na rozdíl od nynějších velkých kamarádů.... |
|
|
J. Jurax 5.8.2017 20:11Re: Nenávist k válkám No, já se tohle učil ve škole taky, že, za bolševika. Tehdy totiž visela na zdi mapa ČSR s hranicí se SSSR v místě Podkarpatské Ukrajiny. Pohlédněte na tehdejší mapu - doporučuju fyzickou s vyznačením silniční sítě a železnice a poraďte, jak by tu pomoc k nám dostali. A nechte si od cesty chiméry o leteckém mostu - psal se rok 1938. Poláci vyjádřili záměr bránit se vstupu Rudé armády všemi prostředky - neměli s Moskaly dobré zkušenosti - a Rumunsko bylo se SSSR ve sporu kvůli Besarábii. Navíc tehdy k nám z Rumunska nevedla jediná železnice. Bránit jsme se měli, ale SSSR by vojensky pomoci nebyl schopen - leda za cenu války s Polskem. |
|
|
A. Trick 5.8.2017 20:23Oprava omylů Tehdy ČSR se CCCP nesousedila. Na dotaz velvyslanec Akexandrovskij Benešovi odpověděl, že RA si průchod zajistí. |
|
|
J. Franke 5.8.2017 20:32Re: Oprava omylů Njn... Brežněv taky říkal nahlas, éto vašo děělo... a jak to dopadlo... |
|
|
A. Trick 5.8.2017 20:50Re: Oprava omylů Dopadlo to světovou válkou. |
|
|
M. Prokop 5.8.2017 20:59Re: Oprava omylů Ano, to by si nepochybně zajistila. Oni Poláci moc dobře věděli, co to znamená. |
|
|
M. Prokop 5.8.2017 21:14"RA si průchod zajistí." S kým sousedí Sovětský svaz? S kým chce! |
|
|
J. Jurax 6.8.2017 2:34Re: Oprava omylů No jo, po Mnichovu za cenu války s Polskem ... a diplomatického konfliktu s Británií a Francií. Prostě masivnější vojenská pomoc SSSR byla naprosto nereálná. Četl jsem v nějaké knize rozbor (nepamatuju se kde, takže zdrojem neposloužím), v němž by sověti hypoteticky mohli udržet na našem území v chodu cca jeden až dva stíhací pluky (cca 80 letadel patrně I-16 typ 10, jež byly tehdy ve VVS nejmodernější) za předpokladu jejich zásobování vzduchem - pokud by to Polsko nebo Rumunsko tolerovalo, což zdaleka nebylo zaručené - Británie a Francie po Mnichovu neměly důvod na tyto země tlačit. Sovětské palubní zbraně měly jinou ráži, motory by se patrně bez úprav nevyrovnaly s u nás standardně zavedenou lihobenzinovou směsí, sovětské stíhačky tehdy neměly radiostanice etc. |
|
|
J. Franke 5.8.2017 20:26Re: Nenávist k válkám A roztržky s Německem! Měli s ním přeci smlouvu, viz následující dělení Polska. Od Rusáků to byla jen vylhaná bublina, nepomohli by nám ani náhodou. |
|
|
A. Trick 5.8.2017 20:49Re: Nenávist k válkám Ta Vaše nenávist, vpravdě bolševická Vám zatemňuje mozek. Srovnejte si datum Mnichova a paktu M+R. |
|
|
M. Prokop 5.8.2017 21:11Re: Nenávist k válkám V době Mnichova neměli pakt, ale měli moc pěkně běžící spolupráci. Jen na ni nebyl veřejně známý glejt. |
|
|
A. Trick 5.8.2017 21:27Re: Nenávist k válkám CCCP spolupracoval s Německem již od dvacátých let, chytrolíne. Jestlipak víte proč? Dále tři otázky: A kdopak dodával Německu železnou rudu i za války? Kdopak poskytl své území Wehrmachtu pro útok na Norsko? Kdopak obchodoval s Německem po dobu války až do Invaze? |
|
|
M. Prokop 5.8.2017 21:43Re: Nenávist k válkám Já to vím, že spolupracoval. Bez podpory SSSR by se Hitler ani neuprdnul, natož aby zaútočil na Polsko, Holandsko, belgii a Francii. Proč? Ku škodě jiných, dál kvůli politické spřízněnosti. |
|
|
A. Trick 5.8.2017 21:45Re: Nenávist k válkám Odpovědi na otázky jaksi neznáte, že? Informace přes klapky nepronikly. |
|
|
M. Prokop 5.8.2017 21:57Re: Nenávist k válkám Tak si ty klapky sundejte. Třeba k vám proniknou i nějaké ty informace a ne ty žvásty z VUMLu. |
|
|
A. Trick 5.8.2017 22:16Re: Nenávist k válkám Oklapkovaný Prokope, proč vítězné mocnosti Dohody nekleply Hitlera přes prsty když vojensky obsadil Porýní nebo při anšlusu Rakouska? Kdo Hitlerovi umožnil vzestup? Sundejte klapky. |
|
|
M. Prokop 5.8.2017 22:50Re: Nenávist k válkám To je na vás moc složité, osožáku. Prostě se pár let po jedné hrozné válce nikomu nechtělo do další. Vzestup Hitlera umožnila sovětská podpora a nadšení Rusáků a Němců pro socialismus. Jenže to nemáte napsáno na vašich historických klapkách. |
|
|
A. Trick 5.8.2017 23:53Oklapkovaný Prokope Oklapkovaný Prokope, Wehrmacht vjel do Porýní bez těžkých zbraní. Při sebemenším náznaku odporu ze strany Francie měl rozkaz se vrátit. Tak nežvaňte. Pro hloupější opakuji otázky: A kdopak dodával Německu železnou rudu i za války? Kdopak poskytl své území Wehrmachtu pro útok na Norsko? Kdopak obchodoval s Německem po dobu války až do Invaze? |
|
|
A. Trick 5.8.2017 23:54Re: Nenávist k válkám Oklapkovaný Prokope, Wehrmacht vjel do Porýní bez těžkých zbraní. Při sebemenším náznaku odporu ze strany Francie měl rozkaz se vrátit. Tak nežvaňte. Pro hloupější opakuji otázky: A kdopak dodával Německu železnou rudu i za války? Kdopak poskytl své území Wehrmachtu pro útok na Norsko? Kdopak obchodoval s Německem po dobu války až do Invaze? |
|
|
A. Trick 5.8.2017 23:55Re: Nenávist k válkám Oklapkovaný Prokope, Wehrmacht vjel do Porýní bez těžkých zbraní. Při sebemenším náznaku odporu ze strany Francie měl rozkaz se vrátit. Tak nežvaňte. |
|
|
J. Jurax 6.8.2017 3:08Re: Nenávist k válkám Naprosto se mýlíte. Hitler byl až do anšlusu Rakouska a i po něm brán jako standardní evropský politik mimochodem demokraticky zvolený s poněkud osobitými názory na židy a snad trochu tvrdší k sociálním demokratům a komunistům, což ale nebylo chápáno jako něco na závadu, pro Británii i Francii pořád podstatně přijatelnější než Stalin. Ostatně likvidací Röhma Hitler mj. potvrdil, že to s tím socialismem, byť ho má v názvu partaje, nijak vážně nebere. Akcentoval z toho názvu spíš to nacionálno. Ad Porýní a "Prostě se pár let po jedné hrozné válce nikomu nechtělo do další.". No, nechtělo - ale kdyby se chtělo, byla by ta válka krátká a omezená. Ale když se to tolerovalo (a nejen tohle, třeba i britsko-německá námořní dohoda z roku 1935, jež prorazila omezení německého námořnictva dané z Versailles, zrušila zákaz stavět ponorky a legalizovala znovuvyzbrojení Kriegsmarine až do výše 35 procent tehdejší tonáže Velké Británie), tak se zachoval mír, arciť nakrátko - a pak to bouchlo. |
