Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele?
Sametové předání moci, včetně zvolení Václava Havla prezidentem komunisty, srovnáváte s Majdanem?
Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele?
Ono je to vlastně nesrovnatelné. To naše "předání" bylo natolik tristní, že komunisté zůstali na všech vrcholných politických postech dodnes a navíc "zprivatizovali", co se dalo...
Mistrovský kousek StB a KGB u nás!!!
Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele?
Ono to v podstatě lépe nejde. Pokud se někde pokusí o jiný postup, je průser a škody větší. Takže ano, mistrovský kousek.
Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele?
Z toho Majdanu vám nějak jebe.
Pokud je někde bordel, nesvoboda a korupce, tak se vždy něco semele. Pouze otázka času. Ave Venezuele jsou už na tom hůř než my za Husáka nebo Ukrajina za Janukovyče.
Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele?
Za Porošenka - Walcmana se tak rozvinula demokracie a všeobecné blaho, že miliony Ukrajinců to nemohly vydržet a jdou za svým chlebem vezdejším za hranice UA.
Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele?
Co já tak pamatuji, tak zde jsou Ukrajinci zcela bez vztahu, kdo tam zrovna presidentuje.
Re: Uspěje metoda "MAJDAN" ve Venezuele?
Majdan je propracovaná metoda, jak dosáhnout převratu i v zemích, kde existují svobodné volby. Na Ukrajině to stálo kolem pěti mililard dolarů. Považuji se za demokrata. Nemám problém se vyrovnat s volbou většiny, ač mi to není po chuti.
Nenávist k válkám
E. Beneš tak nenáviděl válku, že podepsal Mnichov, později v Únoru pak raději přijal tu demisi. Ještě předtím stejně nenáviděli válku Daladier a Chamberlain, stejně se jí nevyhnuli, jenže s 10x většími náklady i ztrátami. Dubček, Svoboda a spol. tak nenáviděli válku, že raději zradili národ. Naopak Poláci asi tak "milovali válku", že se aspoň snažili vždycky bránit. Podobně Ukrajinci (hoaxy o banderovcích mají svůj původ v ruské informační válce).
I těm, kteří nemají trpělivost prokousávat se filosofií Jana Patočky, je jednu jeho důležitou, zcela obecnou myšlenku: Jestliže nenacházíte nic, pro co byste byli ochotni zemřít, tak nenajdete nic, pro co byste měli žít.
Dobrý den.
Re: Nenávist k válkám
Jsme se mohli před poslední světovou válkou bránit, dnes nenávidění Sověti nám přece nabídli pomoc.... Na rozdíl od nynějších velkých kamarádů....
Re: Nenávist k válkám
No, já se tohle učil ve škole taky, že, za bolševika. Tehdy totiž visela na zdi mapa ČSR s hranicí se SSSR v místě Podkarpatské Ukrajiny.
Pohlédněte na tehdejší mapu - doporučuju fyzickou s vyznačením silniční sítě a železnice a poraďte, jak by tu pomoc k nám dostali. A nechte si od cesty chiméry o leteckém mostu - psal se rok 1938.
Poláci vyjádřili záměr bránit se vstupu Rudé armády všemi prostředky - neměli s Moskaly dobré zkušenosti - a Rumunsko bylo se SSSR ve sporu kvůli Besarábii. Navíc tehdy k nám z Rumunska nevedla jediná železnice.
Bránit jsme se měli, ale SSSR by vojensky pomoci nebyl schopen - leda za cenu války s Polskem.
Oprava omylů
Tehdy ČSR se CCCP nesousedila. Na dotaz velvyslanec Akexandrovskij Benešovi odpověděl, že RA si průchod zajistí.
Re: Oprava omylů
Njn... Brežněv taky říkal nahlas, éto vašo děělo... a jak to dopadlo...
Re: Oprava omylů
Ano, to by si nepochybně zajistila. Oni Poláci moc dobře věděli, co to znamená.
Re: Oprava omylů
No jo, po Mnichovu za cenu války s Polskem ... a diplomatického konfliktu s Británií a Francií.
Prostě masivnější vojenská pomoc SSSR byla naprosto nereálná.
Četl jsem v nějaké knize rozbor (nepamatuju se kde, takže zdrojem neposloužím), v němž by sověti hypoteticky mohli udržet na našem území v chodu cca jeden až dva stíhací pluky (cca 80 letadel patrně I-16 typ 10, jež byly tehdy ve VVS nejmodernější) za předpokladu jejich zásobování vzduchem - pokud by to Polsko nebo Rumunsko tolerovalo, což zdaleka nebylo zaručené - Británie a Francie po Mnichovu neměly důvod na tyto země tlačit.
Sovětské palubní zbraně měly jinou ráži, motory by se patrně bez úprav nevyrovnaly s u nás standardně zavedenou lihobenzinovou směsí, sovětské stíhačky tehdy neměly radiostanice etc.
Re: Nenávist k válkám
A roztržky s Německem! Měli s ním přeci smlouvu, viz následující dělení Polska. Od Rusáků to byla jen vylhaná bublina, nepomohli by nám ani náhodou.
Re: Nenávist k válkám
Ta Vaše nenávist, vpravdě bolševická Vám zatemňuje mozek. Srovnejte si datum Mnichova a paktu M+R.
Re: Nenávist k válkám
V době Mnichova neměli pakt, ale měli moc pěkně běžící spolupráci. Jen na ni nebyl veřejně známý glejt.
Re: Nenávist k válkám
CCCP spolupracoval s Německem již od dvacátých let, chytrolíne. Jestlipak víte proč?
Dále tři otázky:
A kdopak dodával Německu železnou rudu i za války?
Kdopak poskytl své území Wehrmachtu pro útok na Norsko?
Kdopak obchodoval s Německem po dobu války až do Invaze?
Re: Nenávist k válkám
Já to vím, že spolupracoval. Bez podpory SSSR by se Hitler ani neuprdnul, natož aby zaútočil na Polsko, Holandsko, belgii a Francii.
Proč? Ku škodě jiných, dál kvůli politické spřízněnosti.
Re: Nenávist k válkám
Odpovědi na otázky jaksi neznáte, že? Informace přes klapky nepronikly.
Re: Nenávist k válkám
Tak si ty klapky sundejte.
Třeba k vám proniknou i nějaké ty informace a ne ty žvásty z VUMLu.
Re: Nenávist k válkám
Oklapkovaný Prokope, proč vítězné mocnosti Dohody nekleply Hitlera přes prsty když vojensky obsadil Porýní nebo při anšlusu Rakouska? Kdo Hitlerovi umožnil vzestup?
Sundejte klapky.
Re: Nenávist k válkám
To je na vás moc složité, osožáku.
Prostě se pár let po jedné hrozné válce nikomu nechtělo do další.
Vzestup Hitlera umožnila sovětská podpora a nadšení Rusáků a Němců pro socialismus. Jenže to nemáte napsáno na vašich historických klapkách.
Oklapkovaný Prokope
Oklapkovaný Prokope, Wehrmacht vjel do Porýní bez těžkých zbraní. Při sebemenším náznaku odporu ze strany Francie měl rozkaz se vrátit. Tak nežvaňte.
Pro hloupější opakuji otázky:
A kdopak dodával Německu železnou rudu i za války?
Kdopak poskytl své území Wehrmachtu pro útok na Norsko?
Kdopak obchodoval s Německem po dobu války až do Invaze?
Re: Nenávist k válkám
Oklapkovaný Prokope, Wehrmacht vjel do Porýní bez těžkých zbraní. Při sebemenším náznaku odporu ze strany Francie měl rozkaz se vrátit. Tak nežvaňte.
Pro hloupější opakuji otázky:
A kdopak dodával Německu železnou rudu i za války?
Kdopak poskytl své území Wehrmachtu pro útok na Norsko?
Kdopak obchodoval s Německem po dobu války až do Invaze?
Re: Nenávist k válkám
Oklapkovaný Prokope, Wehrmacht vjel do Porýní bez těžkých zbraní. Při sebemenším náznaku odporu ze strany Francie měl rozkaz se vrátit. Tak nežvaňte.
Re: Nenávist k válkám
Naprosto se mýlíte.
Hitler byl až do anšlusu Rakouska a i po něm brán jako standardní evropský politik mimochodem demokraticky zvolený s poněkud osobitými názory na židy a snad trochu tvrdší k sociálním demokratům a komunistům, což ale nebylo chápáno jako něco na závadu, pro Británii i Francii pořád podstatně přijatelnější než Stalin.
Ostatně likvidací Röhma Hitler mj. potvrdil, že to s tím socialismem, byť ho má v názvu partaje, nijak vážně nebere. Akcentoval z toho názvu spíš to nacionálno.
Ad Porýní a "Prostě se pár let po jedné hrozné válce nikomu nechtělo do další.". No, nechtělo - ale kdyby se chtělo, byla by ta válka krátká a omezená. Ale když se to tolerovalo (a nejen tohle, třeba i britsko-německá námořní dohoda z roku 1935, jež prorazila omezení německého námořnictva dané z Versailles, zrušila zákaz stavět ponorky a legalizovala znovuvyzbrojení Kriegsmarine až do výše 35 procent tehdejší tonáže Velké Británie), tak se zachoval mír, arciť nakrátko - a pak to bouchlo.