26.4.2024 | Svátek má Oto


PSI: Hlášení z porodní bedýnky 2. (kerry blue teriér)

10.8.2016

Musela jsem si trošku připomenout, kde jsem skončila první velké hlášení (přečtěte si zde). Takže teď stačí už si jen povzpomínat... to bude trošku těžší, zážitků mnoho...

Zhruba ve 4 týdnech jsem štěňátkům nabídla namočené granule a překvapivě všem nová bašta chutnala a lízali a lízali a lízali, než došla maminka a všechno jim sežrala... A tento scénář se opakoval hodně často. Nastěnka byla vzorná matka, ani jednou jsem ji neslyšela na štěně zavrčet, ani když už byli velicí a zubatí, ale když mohla, všechno jim sežrala :-)

První seznámení s granulkama

Jak rostli, začli objevovat svět mimo bedýnku a strejda Chicco se jim velice líbil a oni jemu. Ale Nastěnka odmítala své děti půjčovat hooodně dlouho. Vzala ho na milost, asi tak když děcka měla 7 týdnů... Jinak pod mým dozorem byla ochotná přihlížet ke hře, ale nadšená teda fakt nebyla.

Chicco: Moje štěňátka! (4 týdny)

Třeba jednou se Chicco zapomněl a šel doprovodit štěňátka do pelíšku, a vcukuletu přilítla matka a... rafla jsem ji pod pažu, zrzoun vyklidil pole a Nasťa se uklidnila. Pak jsem dávala větší pozor.

Taky jsem začla opatrně dávat inzeráty, myšlenka, že si je nechám všechny, se mi moc líbila a tři psy navíc mi nepřišlo tak jako úplně blbé... Nicméně, aby se jako neřeklo... A ono se řeklo...

Tak co, bráško, skočíme? Vlevo Coltík, vpravo Artík

Až jednou telefon... a zamluvený Artíček... paní po telefonu sympatická... no vše dobře dopadlo, a 14. 5. 2016 jsem balila první raneček. S paní jsem stále v kontaktu, Artík se má výborně, je stále hodný pejsek. Asi ho bude kus :-)

Tak jsem si řekla, že dva jsou super a že si je užiju, ale... Sotva odjel Artík, už jsem pomalu balila raneček Coltíkovi. Po domluvě jsem ho vezla do Vídně týden po odchodu Artíka, s novou rodinou pak pokračoval domů do Slovinska. Vše klaplo, jak mělo, cesta, setkání, domluva, předání pejska. Ta malá potvora se k nim hned měl a byl úplně úžasný, nic neřešil, prostě ve Vídni na parkovišti jsem jako doma. Ale zas loučení a ještě cesta domů...

A doma poslední Connynka.

Conny: Kuk!

Tož jsme si v pondělí vyšli společně na procházku. Olík statečně vedl Conny na vodítku a na zpáteční cestě najednou prohlásí: mimi není... Štěně zmizelo. V trávě prostě byla díra a Conny do ní zahučela. Dívala jsem se dolů, ona na mě nahoru, viditelné zranění neměla, ani neplakala. Utíkala jsem domů pro souseda, aby mi ji pomohl vytáhnout.

Díra byla hluboká zhruba 1,5 m a asi tak 15 cm široká. Trošku jsem díru zvětšila, abych tam mohla strčit hlavu – kde se vleze hlava, se vleze celá Pája, ne?? Vcucla jsem se do díry, pohladila vylekanou Conny, vzala vodítko do ruky a pak mě soused povytáhl. Conny byla zachráněna, trošku špinavá, vylekaná, ale celá zdravá a živá. A my jsme šli na panáka... no v pravé poledne se kořalka pije nejlépe :-)

Díru jsem nahlásila na obci a do víkendu byla přikrytá betonem.

A co bylo dál? Conny si krásně hrála s Chickem. On ji měl ze všech tří nejraději. Když byli všeci, tak si ji vždy našel a dával jí přednost. Pokud bylo vzhůru jen jedno štěně, tak si hrál s ním, ale jak měl Conny, byl nejspokojenější.

Chicco: Našel jsem si Conny.

Chicco byl úžasný, trpělivý a neustále ve střehu před Nastěnkou :-) co kdyby náhodou si je chtěla hlídat?? Už nechtěla. Ráda Conny přenechala strejdovi. Ale pak si s ní hrála i sama. A asi přišla psím hrátkám na chuť, protože si dodnes hraje s Chickem :-)

A všeci se mě začli vyptávat, jestli si Conny nechám. No úplně jistá jsem si nebyla...

Pak přišlo naše Setkání, kde se Conny velmi líbila Jenny. Ale už míň se líbila malé černé Yence a přednosta se taky netvářil úplně nadšeně...

Conny: Jak jsem hezká!

Když píšu tohle hlášení, mají štěňátka už přes 4 měsíce, všeci jsou novou rodinou milovaní, se všema jsem stále v kontaktu. Artík už má skoro 10 kg a je moc hodný a hezky papá všechno, i salát pro želvu. Paní se moc líbilo, proč se jmenuje Ctihodný Artuš. Coltík je vodomil a statečný po tatínkovi Terrynkovi. A Conny??? Tak o ní brzo uslyšíme, mám takový pocit :-)

Ani na Olíčka nezapomenu, ke štěňátkům byl hodný, hezky je choval a hladil a všude a všem hlásil, že máme mimi :-) a naštěstí neřešil, že nás postupně opouštějí.

Maminka s dcerou

Byl to krásný čas, tolik jsem se těšila na cácorky a cipísky, loučení byla sice těžká, ale... Nastěnka – úžasná matka, Terry se stal neviditelným a mladý bláznivý Chicco – nejlepší strejda na lotroviny a hoňky a přetahování.

Vzpomínala pro vás Pája

Foto: autorka. Určitě se podívejte do bohaté fotogalerie - klikněte do kteréhokoli obrázku v textu.

Pája Neviditelný pes