Dobrý den,
chodím na Zvířetník už pěkně dlouho - nejvíc poté, co mi před třemi lety umřel můj první hafík Murény. A protože vím, že se tady schází velmi široká obec pejskařů - od těch, co mají hafuše stopro vychované, až po ty s volnější rukou - se na všechny ostatní obracím s dotazem:

Zhruba za čtrnáct dní si s manželem přivezeme domů dalšího chlupatce (Konečně!), no a já teď řeším jeden "obří" problém. První noci našeho mrňouska v novém domově. Vzhledem k tomu, že máme s manželem oba shodný názor na to, že pejsek do postele a do ložnice ne (jinak všude pohyb volný), tak je pelíšek (je to vlastně spíš psí domek) v předsíni. Murphy to v pohodě respektoval, jenže ta doba, když on byl štěňátko je už pěkně daleko (18 let). Navíc Murphy byl svéráz, a i jako štěně byl za dospělce (venčení bez problémů, první dny doma taky v pohodě), takže tohle teď řeším vlastně jako začátečník.

A teď se ve mě perou dva názory: štěně je odebrané se své smečky - je v novém prostředí - všichni se kolem něj motají a pak najednou se jde spát a jeho nová "smečka" si klíďo zavře dveře a nechá ho tam samotného. Tzn. ho odstrčí, což smečková zvířata nesou dost špatně. A abych pravdu řekla, když si člověk přestaví, jak se musí takové štěně v ten první den cítit, tak mu není co závidět.

Takže jsme se doma dohodli, že na pár prvních nocí se zřídí provizorní pelíšek u postele, abych mohla nechat ruku dole u mrňouse. (A ono by to určitě přispělo k navázání ještě lepšího vztahu se štěnětem i usnadnilo výchovu k venčení.) Jenže! Pak se ve mě ozývá i druhý názor: co nechceš, aby štěně někdy dělalo, nedovol mu hned od prvního dne. A já opravdu vím, že pejska v ložnici nechci.

Tak co teď s tím, ráda bych štěňátku usnadnila přechod do nového, ale zase mu nechci v té jeho makovičce udělat guláš. Vím, že zlatá střední cesta tady není, ale napadlo mě, když by se k tomu vyjádřilo víc lidí se svými zkušenostmi a názory, mohlo by mi to pomoci najít to nejlepší řešení.

Děkuji předem všem za radu
Petra Koláriková