Komunisté navrhují, aby náhrady vyplácené v rámci církevních restitucí byly zdaněny. Andrej Babiš v pozici ministra financí návrh podpořil. Jako strážce veřejné kasy podporuje to, co do ní přitéká, a snaží se brzdit odtok, tak by se měl ministr financí chovat. Vláda žádné stanovisko nezaujala. Celkem vzato, ani ho moc zaujmout nemůže.

K přednostem současné vlády patří její stabilita. Není to ani tak zásluha jejích představitelů, jako je to zásluha volebních výsledků. Měli jsme vlády postavené na jednom jediném hlasu, na tom slavném jazýčku na váhách. To teď neplatí a neplatilo to ani pro vládu Petra Nečase. Ta však měla smůlu na probíhající ekonomickou recesi a taky na krizi středního věku svého předsedy. Loď Bohuslava Sobotky oproti tomu pluje v klidných vodách prosperity a loďku může poslat ke dnu, jen když se bude posádka příliš prudce zmítat.

To je jeden z účelů, proč komunisté svůj návrh podali. Ten je nepřijatelný pro lidovce - a sociální demokraté i ANO lidovce potřebují, zatím, do voleb, které podle stávajících preferencí naznačují, že by se příště mohli obejít i bez nich. Situace je to takříkajíc delikátní. Církevní restituce byly parlamentem protlačeny hlava nehlava a kdyby se o nich mělo hlasovat s voličskou účastní, církve by bezpochyby ostrouhaly kolečka. Zvláště pak sociální demokracie je v trapné pozici, když musí tuto sociálně nepopulární kauzu hájit.

Je to i právní patálie. Dotace, příspěvky a další podpory církvím daněny nejsou. Celkem logicky, jsou to státní peníze ze státní kasy a byl by nesmysl z kasy něco vydat a hned to tam cpát zpátky. Jenže ty restituce nejsou dotace, to jsou majetkové přesuny. Ale to je k posouzení právníkům, přičemž víme, že dva právníci mají tři právní názory.

Není tedy co se divit, že vláda tiše mlčí.