V sérii krátkých článků představíme jednoduchou formou několik základních poznatků ekonomie. V tomto prvním díle vysvětlíme podstatu nákladů obětované příležitosti.

Podstatou ekonomie je zkoumání jednání lidí, kteří se rozhodují, jak využijí vzácné prostředky na různá alternativní využití. Ekonomie tedy nezkoumá veškeré konání lidí, některé konání nechává k bádání biologům či psychologům.

Prostředky, které máme k dispozici, jsou vždy vzácné v tom smyslu, že jich máme omezené množství. Denně máme jen 24 hodin, náš pozemek má přesně 10 hektarů, a na účtu máme jen aktuální zůstatek a ani korunu víc.

Vždy existují alternativní možnosti, jak své vzácné prostředky využijeme. Můžeme např. jít do školy na přednášku, pak ale nemůžeme tu stejnou hodinu pracovat nebo jít hrát fotbal. Můžeme na svém pozemku pěstovat obilí, nebo na něm postavit haly a vyrábět počítače. Můžeme si za peníze na účtu koupit třeba nové auto, pak je ale nemůžeme současně utratit za akcie nebo za cestu kolem světa.

Když se chováme racionálně, využijeme své vzácné prostředky nakonec na tu alternativu, která nám přinese nejvyšší uspokojení – užitek v poměru k nákladům. Podstatnou součástí nákladů jsou vždy náklady obětované příležitosti – tj. užitek, který jsme mohli mít z druhé nejlepší alternativy, kterou jsme nakonec oželeli.

Lidé obvykle v procesu rozhodování postupně zužují výběr na alternativy, mezi nimiž nakonec zvolí tu nejvýhodnější. Když jdete na oběd a máte před sebou jídelní lístek, nejprve třeba zavrhnete bramborové šišky se strouhankou, pak hovězí s koprovou omáčkou a nakonec váháte mezi gulášem a svíčkovou. Když nakonec vyberete svíčkovou, vaše druhá nejlepší alternativa, kterou jste se rozhodli obětovat ve prospěch svíčkové, byl guláš. Uspokojení, které jste mohli mít z guláše, je vaším nákladem obětované příležitosti.

Když lidé srovnávají přínosy a náklady různých činností, nejde zdaleka jen o peněžní přínosy a náklady. Přesněji řečeno, o peněžní náklady nejde nikdy – spíš o to, co jsme za utracené peníze mohli mít. I když s nějakou činností nejsou spojené žádné explicitní finanční náklady, náklady obětované příležitosti existují vždy. Takže ani to, co je jinak zadarmo, nemusí být nejvýhodnější.

Řekněme, že dostanete zdarma lístek na operu. Opera vás ale nudí a raději byste šli s kamarády na fotbal, i když za vstup na tribunu musíte zaplatit 200 korun. Řekněme, že jste muž, a dívka, kterou máte rádi, se vám zmíní, že by ráda někdy šla na operu. To pro vás změní strukturu nákladů a přínosů.

Příležitost jít na operu s přítelkyní znamená, že budete sedět vedle ní a vypadat jako člověk, kterého zajímá opera. To vám v jejích očích může pomoci. Pokud pro sebe přínosy považujete za větší než užitek z alternativního využití vzácných zdrojů, rozhodnete se koupit drahé lístky na operu.

Proč se do Čech dováží vajíčka z Polska? Copak náklady na výrobu vajíček nejsou stejné u nás jako v Polsku? A copak dovoz vajíček s sebou nenese dodatečné dopravní náklady? Pokud jste majitelem pozemku, zvažujete, jaké je alternativní využití pozemku. Pokud u nás bude výnosnější na pozemku mít golfové hřiště, řepku nebo solární panely, zatímco v Polsku ne, pak se vyplatí dělat vajíčka v Polsku. A u nás budeme častěji mít řepku, golfová hřiště a solární panely. Možná, že kdyby vláda přestala uměle zvýhodňovat solární panely, opět by se vyplatilo dělat u nás vajíčka a nemusela by se vozit a nemusely by se vynakládat dodatečné náklady na dopravu.

Autor učí ekonomii na VŠFS a na VŠEM. Je předsedou Strany svobodných občanů.

Převzato z časopisu Laissez Faire se souhlasem redakce