26.4.2024 | Svátek má Oto


Z DRUHÉHO KOPCE: Klukovské vzpomínky 338

29.9.2015

V roce 1969 na podzim jsem se rozhodoval, že uteču na Západ. Měl jsem k tomu krásnou a svůdnou partnerku. Nakonec soudruh Husák ve svém slavném projevu vyhlásil, že si nebudeme „robit s hraníc korzo“, hranice se na dvacet let zavřela a bylo vystaráno. I když jsem měl možnost později opustit naši socialistickou vlast, z různých důvodů jsem to neudělal. Shrnu to do poznání, že jsem neměl tolik odvahy odříznout se od od svých známých a rodiny. A také v tom byl jistě i strach z neznámého.

Teď se valí Evropou davy muslimů. Dojemné fotky utopeného chlapečka, kterého s sebou vzal jeho vyčůraný tatínek, jenž zjistil, že v Německu mu udělají zadarmo zuby. V Turecku, kde léta žil, by za ně musel zaplatit, tak si vzal s sebou celou rodinu, naložil do lodě skutečné uprchlíky, kteří mu zaplatili tisíce, a tradá pryč. Protože to byl člověk šetrný, koupil plovací vestu jen sobě, na rodinu milující otec zapomněl. Pak v televizi předvedl hysterickou scénku, jak mu Assád zabil rodinu.

Na jiné fotce je skupina uprchlíků, kterak táboří na hřbitově a stan mají na jakémsi hrobě. Chtěl bych slyšet ten řev muslimů, kdyby někdo takhle znesvětil hroby jejich mrtvých. Ale my jsme hloupí a chápající Evropané a křesťané.

Naše republika nabídla rodinám s nemocnými dětmi, že je budeme na naše náklady léčit. Jen jedna rodina to přijala, ostatní chtějí do USA. Jsou to skutečně uprchlíci? Nebo jen vychcánkové, kteří zamýšlejí zůstat zadarmo v Americe?

Z jinéhou soudku, z veselejšího: Máme známého, je to Brit a je úspěšným bankéřem. Není člověku dáno, aby uměl úplně všechno, a Mike krom bankování neumí vůbec nic - a to takovým způsobem, že je sobě i svému okolí nebezpečný. Přesto ctí motto, že návod čteme, až když všechno pohnojíme. Letos byl na Silvestra v Praze u svých příbuzných. Chtěl svému synkovi udělat radost a koupil ohňostroj. Nestačili jsme ho varovat, ať se nepouští do takových složitých a nebezpečných věcí. Po půlnoci jsme měli telefon, že je Mike popálený a zraněný a že potřebuje převézt do nemocnice.

Co se stalo? Mike odpálil kombinovanou krabici s několika atrakcemi. Po první rachejtli se mu zdálo, že vše zhaslo a udělal to, co se nikdy dělat nesmí a co bylo na krabici v několika jazycích: šel se podívat, proč to skončilo, a rozhodl se, že zapálí čouhající doutnák. A stalo se, co se muselo stát - v ten okamžik začaly létat další rachejtle. První ho skalpovala, druhá mu naštěstí už jen propálila bundu. Měl víc štěstí, než rozumu! V nemocnici mu vše zašili a ošetřili a zlomenou ruku dali do sádry. Vypadal dost hrozně.

Někdy po Silvestru bouchl nějaký sklad zábavné pyrotechniky v Číně, pak jakási čínská továrna, to už byla větší pumelenice. Vrbětice se také nedaly zahanbit. A teď Vlašim a, neříkejme nakonec, Mladá Boleslav. Nevím, jak to Mike všechno stihne. Má trochu honičku! Po bankování má druhého, trochu adrenalinového koníčka - pyrotechniku. Ale že to je pracovitý hoch, co?

P.S. Teď hlásili v televizi, že u nás vybuchnul nějaký náklaďák. Miku, nech už toho!