23.5.2019 | Svátek má Vladimír


VZPOMÍNKA: Posuzujme lidi podle skutků

28.9.2015

„Máš-li se rozhodnout mezi lepším, i když na tom proděláš, a horším, co ti přinese prospěch, rozhodni se správně,“ říkával Arnošt Lustig, který dělil lidi na ty, se kterými by chtěl a se kterými by nechtěl být v koncentráku...

Se spisovatelem Arnoštem Lustigem jsme byli dobří kamarádi a scházeli jsme se často v hotelu Union v Nuslích. Přestože byl nemocný, po většinu času – až na výjimky, kdy byl po chemoterapiích – zářil energií. Naše setkání byla pro mě balzámem na duši zvlášť v dobách, kdy jsem pracovala v komunikaci velkých státních firem. Dodával mi sílu a odhodlání, třeba když jsem řešila neshody s lidmi, pro které byly peníze a dobré vztahy se zkorumpovanými politiky hlavním měřítkem hodnot. Arnošt byl naprostým protipólem takových kreatur, byť i on se s nimi někdy stýkal.

„Já už jsem tak starej, že už si můžu dovolit říkat pravdu,“ smál se vždycky. A pak mi vyprávěl, že dělí lidi na ty, se kterými by chtěl a se kterými by nechtěl být v koncentráku, protože tam v lágru museli jeden spoléhat na druhého. A stejně tak nikdy neházel všechny lidi do jednoho pytle podle nějakých nálepek.

„Naučil jsem se posuzovat lidi podle jejich konkrétních skutků. Co jsi dělal? Jak ses choval? Člověk má jen jediný život a spousta lidí se přidala třeba ke komunistům, aby neměli problémy, aby si něco ulehčili. Tak byli ve straně slušní i neslušní, kariéristi i nezištní, nevinní i vrazi. A stejné to bylo i s nacisty. Američani po válce říkali: ‚Kdybychom odsoudili všechny nacisty, budeme muset živit Německo.‘ Proto potrestali jenom zločince. Tady v Čechách je pořád snaha zatracovat lidi podle toho, že byli u těch či oněch. Já bych třeba vůbec nenadával na někoho, kdo se stal členem komunistické strany třeba z idealismu po válce. Ovšem nemilosrdně bych potrestal každý zločin třeba brutálních dozorců ve věznicích bez ohledu na to, jestli se provinil komunista, nacista či ortodoxní žid. To je úplně jedno,“ vysvětloval Arnošt. „Ani nacisty nelze házet do jednoho pytle. V Osvětimi jsem poznal dozorce, který si vyměnil talár s knězem a šel místo něj do komory.“

Od té doby vím, jak je hloupé dávat lidem dopředu NÁLEPKY. A uvědomuji si to o to víc, když čtu v různých internetových diskusích všechny ty komentáře zapšklých a zakomplexovaných „chytráků“ dštících jedovaté odsudky, jaký byl Lustig zavrženíhodný oportunista, aniž by ho kdy blíže poznali...

Převzato z blogu autorky s jejím souhlasem



Diskuse


počet příspěvků: 1, poslední 28.9.2015 08:48









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.