21.4.2018 | Svátek má Alexandra


VZPOMÍNKA: Miloš Forman očima Pavla Landovského

16.4.2018

„Byl jsem pár měsíců na Západě a Miloš Forman mě pozval do Saint Tropez, a pak mě vzal s sebou do Říma do hotelu Excelsior na Via Vento, což je taková ulice, o který mně jedna kamarádka vyprávěla, že po ní se normální lidi málem nesměj ani procházet.

Tam jsem se samozřejmě ubytoval u Miloše v apartmentu, ale před tím, než jsme zaparkovali ve vjezdu pro kočáry, sápu se po svých pytlech a Miloš křičí: ‚Nech to ležet a podívej se, jak se to dělá.‘ Vzal klíče, hodil je hotelovýmu portýrovi a ležerně mu povídá: ‚Vyložit auto a vrátit ho do Avisu!‘

Miloš Forman

Miloš Forman

Šel napřed a já pořád, trochu na trní, jsem to auto hlídal. Najednou se Miloš vrátí a řve: ‚Kde je můj pas?‘ A víš, co se stalo? On přišel do recepce, řekl, kdo je, oni ho požádali o pas a on ho neměl. V ten moment tam stál jako nahatej. Bez pasu byl tam, kde jsem byl já i s pasem.

Ale musím říci, že to vyřídil bleskově. Během dvaceti minut všechno vytelefonoval a od hotelu startovala spojka na motocyklu do motelu, kde jsme spali, což bylo dobrejch 250 kilometrů, pro zapomenutej pas. A k jeho režisérské genialitě je třeba dodat, že tu ztrátu pasu okamžitě svedl na mě.

Jednou takhle v sobotu, si tam začal v poledne mejt nohy v bidetu. Chvíli jsem se na něj koukal a pak povídám: ‚Proč si meješ nohy v poledne?‘ Miloš se na mě podíval a utrousil: ‚Tomu ty nerozumíš.‘ ‚Jak to, nerozumím?‘ A on na to: ‚Podívej, když nejseš Američan, tak se musíš chovat třikrát víc americky.‘ A já: ‚No jo, ale proč si meješ nohy v poledne?‘ A on: ‚Protože mně můj agent sjednal schůzku s nějakou italskou herečkou a já si je dám na stůl, vole!‘

A skutečně, za chvilku přišla pěkná buchta, jmenovala se Sydney Roma, krásná blondýna, tenkrát byla ještě hezčí, teď už na ní zapracoval zub času. Miloš si zapálil obrovskýho doutníka a ona najednou spustila nejbáječnější oklahomskou američtinou a sdělila mu, že je Američanka, která dělá patnáct let kariéru v Evropě. Miloš sundal nohy ze stolu, típnul doutník, lišácky se na mě podíval a povídá mi česky: ‚Tak vidíš, a teď jsem zase ten blbec s akcentem já.‘“

Takhle charakterizoval Miloše Formana, který opustil Československo hned 21. srpna 1968 s Ivanem Passerem, herec Pavel Landovský v naší knize Soukromá vzpoura. Miloš Forman vytušil přesně, o čem bude normalizace, a nechtěl s ní mít už vůbec nic společného.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus



Diskuse


P. Vavruch
16:03
17.4.2018

Š. Hašek
20:51
16.4.2018

Š. Apolen
23:16
17.4.2018

J. Kanioková
22:27
16.4.2018

Š. Apolen
23:31
17.4.2018

J. Hruška
10:41
16.4.2018

F. Houžňák
9:38
16.4.2018

J. Kozák 392
9:51
16.4.2018

F. Houžňák
11:40
16.4.2018

F. Houžňák
20:44
16.4.2018

F. Houžňák
6:41
18.4.2018

počet příspěvků: 19, poslední 18.4.2018 06:41









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.