1.10.2016 | Svátek má Igor






VODA: Jedna z výzev současnosti

22.3.2016

Co je podstatné pro zlepšení stavu naší krajiny a bilanci vody

Stále četnější extrémní projevy počasí se začínají v posledních letech projevovat také na území naší země, ať již jsou to povodně nebo naopak nedostatek dešťových nebo sněhových srážek, což jsou ale dvě strany jedné mince – vody. I když probíhající klimatické změny zasáhnou podle v současnosti převažujících názorů více jiné oblasti planety, než je náš středoevropský prostor, bylo by bláhové důsledky změn podceňovat a bagatelizovat. Především proto, že je naše krajina na rozdíl například od jiných evropských zemí zranitelnější, což je dáno zejména její strukturou. Právě proto nedokáže zemědělská půda v dostatečné míře zadržovat vodu a ta z našeho území odtéká v míře mnohem větší, než bychom potřebovali.

Hlavní příčinou jsou velké nepřerušované lány našich polí, ale i dalších ploch, které odtok vody z krajiny nezpomalují, ale urychlují, a zem pak nedokáže vodu zadržet. To se projevuje především v poklesu hladin podzemních vod, ale i kontaminací povrchových vod splachem nejcennější svrchní části půd do koryt vodních toků, rybníků či nádrží, neboť tato hmota obsahuje mnoho pozůstatků rizikových chemických látek. Splach s polí následně snižuje hektarové výnosy při pěstování hospodářských plodin a zároveň snižuje hodnotu majetku drobných i větších vlastníků půdy a v praxi přírodní bohatství naší země.

Nejen z uvedených důvodů tak představuje současný stav naší krajiny bez nadsázky bezpečnostní riziko, respektive, mohlo by představovat v případě, že se tento stav v budoucnosti nezmění. Možnostmi řešení se nyní mimo jiné zabývá i „Institut 2080“, hledající odpovědi na výzvy současné doby na principu Paretova pravidla. To vychází z mnohokrát prověřené zkušenosti, podle nichž „20 procent příčin generuje 80 procent důsledků“, což v praxi znamená, že jen velmi málo klíčových změn ovlivňuje zásadně naše životy. Odlišit podstatná a zásadní opatření týkající se zlepšení stavu naší krajiny se samozřejmě týká i opatření ovlivňujících bilanci a kvalitu vody v ČR.

Klíč k řešení leží přitom v hospodaření v krajině a vzhledem k tomu, že je oblast zemědělství v rámci EU nejvíce svázána regulacemi a dotacemi, jde v praxi o způsob nastavení konkrétních dotačních pravidel. Ty je nutné směřovat tak, aby docházelo k rozčlenění zemědělské krajiny na menší celky, aby se zvýšil počet krajinných prvků (překážek zpomalujících odtok vody), aby se tam, kde je to ještě možné, vrátila koryta vodních toků do přirozené meandrující podoby a především aby se do orné půdy vrátila organická hmota, která zvyšuje její retenční schopnosti (schopnosti zadržet vodu). Potenciál zemědělských půdy zadržovat vodu přitom činí zhruba 8,5 miliardy kubíků vody, reálně ale dokáže zadržet jen něco přes 5 miliard kubíků. Celková roční spotřeba vody v ČR pro průmyslové účely a k zásobování lidí pitnou vodou nepředstavuje přitom ani 1,5 miliardy kubíků, takže změny v nastavení podmínek zemědělského hospodaření jsou zásadní, a i když si to ještě každý neuvědomuje, jsou i v zájmu samotných zemědělců a jejich budoucí konkurenceschopnosti.

Nejde ale jen o zemědělství – změny v přístupu jsou nutné také v územním plánování, které musí být pokornější k životnímu prostředí a omezit zábory zemědělské půdy ve prospěch nově vznikajících průmyslových areálů, těžeb nebo satelitních měst za situace, kdy se na území naší země nachází bezpočet lokalit, a to i dostupných, na nichž již byla půda v minulosti znehodnocena a omezena její schopnost vodu zadržovat. I když jsou takové aktivity dražší než stavby „na zelené louce“, jsou to právě zelené louky, které bilanci vody v krajině zlepšují.

Přestože politická reprezentace vymýšlí množství programů a projektů, jejichž deklarovaným cílem je náprava současného stavu, a loni v létě přestavila soubor 50 opatření na snížení rizik sucha, lze k žádoucí nápravě využít již platné legislativy a ustanovení Občanského zákoníku. Ten dává možnost vlastníkům pozemků (kterých je u nás více než 2,5 milionu) ochránit půdu a svůj majetek prostřednictvím pachtovních smluv, v nichž je možné přirozeným a ryze na občanském smluvním vztahu bez dalších zákonů zakotvit takové podmínky pro hospodařícího zemědělce, které stav a kvalitu půdy (a tedy i její schopnost zadržovat vodu) zlepšují, nebo alespoň nezhoršují.

Uvedené možnosti nejsou v naší společnosti příliš známy a ani nijak zvlášť politicky prezentovány – každá z nich totiž představuje nějaké omezení, a tedy pro politiky riziko ztráty části voličské základny. Diskuse o nich jsou ale nesmírně důležité, protože představují vize dlouhodobých strategií, na rozdíl od jednorázových ad hoc projektů, které nemusí vždy dopadnout podle představ jejich zastánců. Jednou z akcí zaměřených především na nejmladší generaci bude veřejná diskuse zástupců „Institutu 2080“ Václava Cílka a Petra Havla v prostorách Národní technické knihovny v Praze ve středu 30. března ve večerních hodinách – osm dní po výročí Světového dne vody, ke kterému proběhne na území naší země celá řada doprovodných akcí před i po tomto výročí, které připadá na 22. března.

Autor je spolupracovník Institutu 2080

INSTITUT 2080



Diskuse


V. Pavelka
0:05
23.3.2016

V. Říha
14:36
22.3.2016

A. Alda
14:18
22.3.2016

O. Havlíček
10:06
22.3.2016

J. Krásenský
10:20
22.3.2016

A. Alda
14:21
22.3.2016

O. Havlíček
9:54
22.3.2016

M. Šejna
8:53
22.3.2016

S. Kalužík
0:47
22.3.2016

M. Šejna
8:38
22.3.2016

J. Václavíková
10:13
22.3.2016

S. Kalužík
19:46
22.3.2016

J. Václavíková
20:18
22.3.2016

S. Kalužík
19:42
22.3.2016

J. Václavíková
20:19
22.3.2016

L. Novák 475
0:21
22.3.2016

počet příspěvků: 19, poslední 23.3.2016 12:05









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.