V rakouských volbách vyhrál Alexander Van der Bellen a Norbert Hofer prohrál. Rozdíl je 0,6 procenta, což nic nemění na tom, kdo vyhrál a kdo prohrál. Diskutabilní ale je, kdo je poražený, a zdá se, že je to Rakousko samo.

Naši političtí předáci museli naskočit do vagónu s muzikou a hned blahopřáli Van der Bellenovi k vítězství nad populismem. Jenže Van der Bellen je též populista a extrémista. Je to dlouholetý předseda Zelených, tedy nesystémové extremistické strany, která ve všem všudy funkčně nahrazuje rozkladnou činnost strany komunistické.

Hofer je euroskeptik, nicméně bezmála polovina voličů při vysoké volební účasti mu dala svůj hlas. Dávají mu nálepku populisty. Podívejme se do Wikipedie, jak to s tím populismem je. Populismus ze své definice prosazuje rychlé a líbivé, leč neuskutečnitelné projekty řešení složitých problémů. To ale euroskepticismus není, ten nic líbivého a rychlého neslibuje. Ten kritizuje trvale neudržitelný stav Evropské unie. A že je neudržitelný, to dokazují i rakouské volby, to dokazuje krachující jednání s Tureckem, v němž turecký diktátor, vrah kurdského národa a účastník syrské občanské války diktuje Merkelové svoje podmínky, dokazuje to i jednání kolem Brexitu.

Ta loď s hvězdičkami praská ve švech. Evropská unie musí přehodit kormidlo, jinak najede na skálu, musí přestat ovlivňovat počasí a regulovat žárovky a balit koblihy a místo toho musí vytvářet podmínky pro vědecký a technologický rozvoj, aby se Evropě vrátilo její výjimečné postavení ve světě. Na takovém programu není nic líbivého a snadného, jsou to slzy a pot a jistě i krev ukápne. Od lidí, jako je Juncker, se ale nic podobného nedá čekat, ten bude měnit počasí až do poslední nezabalené koblihy. Potíž je v tom, že neexistuje demokratický mechanismus, který by tu zoufale neúspěšnou partu vyměnil. Od reality je oddělena jejich věž ze slonoviny tolika polštáři a mezivrstvami, že by v ní přežili i potopu světa.

Volbami v Rakousku nic neskončilo, to teprve začne. Kdyby Van der Bellen vyhrál 60:40, byla by to jiná situace. Tady si to rozdal levicový zelený extremista s nacionalistickým extremistou a dopadlo to fifty fifty s tím, že ten levicový půjde do úřadu. Jestliže je naše společnost rozdělena po neblahé prezidentské volbě, jak bude rozdělena společnost rakouská? Van der Bellen sliboval, že bude společnost spojovat. On se teď bude snažit vymýtit hnědý mor, tahle rétorika se dá čekat. Řádění násilnických bojůvek Antifa se neomezí na Německo. Ta druhá strana si to nenechá líbit, jako v Německu hoří azylové domy.

Ano, hezkou Evropu nám to paní Merkelová zařídila.