Dovolte mi ještě zareagovat na příspěvek prof. Kutílka Racionálně o globálním oteplování – pokolikáté. Prof. Kutílek v něm tvrdí, že nesouhlasím se dvěma jeho argumenty, které jsou, podle něj, v celé polemice o globálním oteplování klíčové. Podívejme se tedy na ně:

Pokud jde o dominanci vlivu CO2, možná jsem se nevyjádřil zcela přesně. Co mi vadí, to jsou především tvrzení prof. Kutílka, že prý podle IPCC je CO2 jediným faktorem, který ovlivňuje klima. Takové tvrzení lze v jeho knize najít např. na str. 104. Cituji: „I když nevíme, jaký má změna AOT podíl na současném oteplování, jsou tato měření v protikladu k tvrzením IPCC a alarmistů, že globální oteplování je důsledkem pouze vzrůstu koncentrace skleníkových plynů způsobeného lidstvem, a to v materiálech IPCC až do roku 2001. Pro některé publikace IPCC z roku 2007 můžeme nahradit v poslední větě slovo „pouze“ mírnějším „především“. U závěrů pro politiky však zůstává slovo „pouze““. Tolik prof. Kutílek. Podívejme se ale, jak je to ve skutečnosti.

Již v Summary for Policymakers 2. zprávy IPCC z roku 1995 je uvedeno: „The balance of evidence suggests a discernible human influence on global climate. Any humaninduced effect on climate will be superimposed on the background "noise" of natural climate variability, which results both from internal fluctuations and from external causes such as solar variability or volcanic eruptions“. Tedy už ve 2. Zprávě z roku 1995 - žádné „pouze“ skleníkové plyny, ale i sluneční variabilita a vulkanismus. V SPM 3. zprávy z roku 2001 jsou již tyto (i některé další) vlivy kvantifikovány (viz obr.3). Kromě skleníkových plynů jsou zde i odhady vlivu aerosolů (přímý i nepřímý vliv), stratosférického i troposférického ozónu, vliv změn albeda v souvislosti se způsobem využívání půdy a samozřejmě i vliv změn sluneční aktivity. K míře vlivu skleníkových plynů je v této zprávě uvedeno: „Most of the observed warming over the last 50 years is likely to have been due to the increase in greenhouse gas concentrations“. Prof. Kutílek tedy evidentně nemá pravdu, když tvrdí, že IPCC do roku 2001 přisuzoval oteplování pouze vzrůstu koncentrace skleníkových plynů.

A pokud jde o to přetrvávající „pouze“ v SPM 4. zprávy z roku 2007, o kterém píše prof. Kutílek? Opět cituji: „Most of the observed increase in globally averaged temperatures since the mid-20th century is very likely due to the observed increase in anthropogenic greenhouse gas concentrations“. Můžete se také podívat do uvedené Summary for Policymakers na obr. SPM2, kde je uvedena i celá řada dalších vlivů. Tedy žádné „pouze“ ani v Summary for Policymakers 4. zprávy IPCC z roku 2007. Už více než 10 let, v několika posledních zprávách, IPCC vyjmenovává hned řadu faktorů, které mají vliv na současný vývoj klimatu a jedním z nich jsou i koncentrace skleníkových plynů a zejména CO2. Nevidí se tu ale nic o tom, že by snad oteplování bylo způsobeno pouze růstem koncentrací skleníkových plynů. Prof. Kutílek se tedy velmi mýlí.

Tady je ale třeba zdůraznit jednu věc. Údaje o vlivu různých faktorů na globální oteplování, uvedené ve zprávě IPCC, nejsou žádné předpoklady, ze kterých by další práce IPCC vycházela. Naopak, jsou to výsledky odborných analýz vlivu jednotlivých faktorů na chování zemského klimatu. Vycházejí z recenzované literatury, odkazy jsou ve zprávě uvedeny. Je-li tedy vliv zvyšování koncentrací CO2 považován za dominantní, není to žádný „výmysl“ IPCC, ale výsledek studií, které byly publikovány v odborné literatuře. Pokud s tím prof.Kutílek nesouhlasí, má zcela standardní možnost: prostudovat si ty materiály, najít tam chyby a svá zjištění publikovat – pokud možno opět v recenzované literatuře. Tedy zcela standardní postup, který jistě dobře zná. Obecně ovšem postrádám i další důležitou věc. Pokud kritici tvrdí, že CO2 a další skleníkové plyny nejsou dominantním faktorem pro vývoj současného klimatu, měli by říci (nebo alespoň naznačit), který vliv to tedy podle nich je. Co je tím vlivem nebo tím procesem, který způsobil zvýšení globální průměrné teploty skoro o 0.8°C za 100 let, pokud to není rostoucí koncentrace skleníkových plynů? Ptal jsem se na různých místech už několikrát, na odpověď dosud marně čekám.

Prof. Kutílek dále uvádí, že „…chybné tvrzení IPCC a spolupracovníků je pouhá hypotéza nepotvrzená žádnou z metod odhadu klimatu v období pleistocénu, tedy za poslední zhruba 2 milióny let“. Překvapuje mě, že prof. Kutílek je schopen požadovat důkazy na základě takového porovnávání „hrušek s jablky“. Proč? Současné oteplení je totiž věc, která se odehrává v časových měřítcích desítek let. Z doby před 2 miliony let ale nemáme žádné údaje (ani rekonstruované pomocí proxy dat) s tak podrobným časovým rozlišením. To se, pro takto stará data, pohybuje v tisících nebo desetitisících let a nikoli v desítkách let. Nevíme, k jakým změnám teploty a koncentrace skleníkových plynů v měřítku desetiletí nebo několika málo staletí docházelo před milionem let, nelze tedy analyzovat ani jejich příčiny. Informace s podobným rozlišením máme jen za posledních několik desítek tisíc let. Navíc – bylo třeba tehdejší rozložení pevnin a oceánů (a tedy i systém mořských proudů, který výrazně ovlivňuje klima) stejné jako dnes? Těžko. Mohly se v těch dlouhodobých změnách, s charakteristickým časem tisíců a desetitisíců let, projevit i další vlivy (sluneční aktivita, Milankovičovy cykly, …)? Mohly. Co ale ovlivnily Milankovičovy cykly v posledních cca 100 letech? Prakticky nic. A sluneční aktivita? Ve druhé polovině 20. století i při výrazném růstu teploty také prakticky nic. Porovnávání současnosti s celým pleistocénem tedy nemůže nic potvrdit, ani nic vyvrátit, protože jde o porovnání neporovnatelného.

Prof.Kutílek dále píše: „V materiálech IPCC se místo přímého testování jejich hypotézy také užívají modely, ve kterých se simulují, tedy počítačově napodobují určité meteorologické procesy a z nich se nakonec vytvářejí klimatické výstupy. Ty mají potvrzovat uvedenou hypotézu.“. Omyl. Modely ani výstupy z nich nemají nic potvrzovat, ani nic vyvracet. A ani nemohou. Modely pouze simulují vývoj klimatu za podmínek, které se do modelu zadají (hlavně koncentrace skleníkových plynů). Nic více a nic méně.

Ještě stručně k problému půdní vlhkosti. Nepodezírám prof.Kutílka, že by nevěděl o problému zvýšení výparu z půdy při zvýšení teploty vzduchu nebo při přímém ohřevu půdy dopadajícím slunečním krátkovlnným zářením. Prof.Kutílek ve svém článku uvedl výsledky studie Idso a Idso (2005), což byla práce, zaměřená na změny půdní vlhkosti a zásoby půdní vody pod různými porosty při různých koncentracích CO2, ale za jinak stejných meteorologických podmínek. Podívejme se na to z druhé strany. Prakticky stejné koncentrace CO2, ale jiné podmínky. Tady ani nemusíme jít nikam do modelů nebo složitých experimentů, protože příroda sama nám nedávno připravila docela pěkný „experiment“. Od září 2006 do srpna 2007 byly totiž u nás průměrné měsíční teploty ve všech měsících dlouhodobě 1,3 až 3,9°C nad dlouhodobým normálem (s výjimkou ledna 2007, ten byl až 6°C nad normálem). Srážky byly na podzim 2006 podnormální (48-58% pod normálem), v zimě 2006/2007 nadnormální (v jednotlivých měsících cca 15-80% nad normálem), na jaře a v létě 2007 kolem normálu (+/-10% od normálu, s výjimkou dubna 2007, ten byl až 89% pod normálem). Data lze získat zde. Je ale zajímavé, že klimatologické modely předpokládají pro naše území pro 2. polovinu 20. století (v závislosti na použitém emisním scénáři) nárůst teplot v průměru o 2-3°C, mírný nárůst srážek v chladné části roku a mírný pokles v teplé části roku. Podmínky, které byly od září 2006 do srpna 2007 by tedy bylo možné považovat za celkem normální pro 2. polovinu tohoto století. Ale o vlivu těchto podmínek na vývoj sucha spekulovat nemusíme. To bylo naměřeno a ukázalo se, že i když od května do srpna 2007 byly srážky v podstatě normální, vyšší teploty (právě vlivem vyššího výparu z půdy) vedly k vývoji poměrně výrazného zemědělského sucha. Stačí zeptat se na tuto situaci třeba u zemědělců nebo agrometeorologů.

Pokud prof.Kutílek vyčítá IPCC, že vydává „shrnutí pro politiky“, doufám, že také ví, že taková shrnutí pro „Policymakers“ nebo pro „Decision Makers“ jsou u podobných metaanalýz poměrně běžná (např. v medicíně nebo i v ekonomii).

No a na závěr – podle prof. Kutílka jsem prý ve svízelné situaci, protože podle něj „Buď s alarmisty, nebo s racionální vědou.“. Zajímavé. Nemám totiž ani trochu pocit, že bych v nějaké svízelné situaci byl. Na rozdíl od prof. Kutílka totiž ty možnosti nevidím dvě, ale hned tři. I ta třetí je u nás poměrně dost „zabydlená“ a je škoda, že ji prof. Kutílek nevidí. Tedy – buď s iracionálními „alarmisty“ nebo se stejně iracionálními „klimaskeptiky“, nebo s racionální vědou.

Nevím, jak prof. Kutílek, ale já mám vybráno už dávno.