29.5.2016 | Svátek má Maxmilián, Maxim






VĚDA: Psí kálení nejen pro pobavení

25.9.2014

Čeští vědci získali „žertovné“ nobelovky. Jejich práce by přesto mohla vést k zamyšlení

Tým Ing. Vlastimila Harta z České zemědělské univerzity v Praze získal v letošním ročníku soutěže „Ig Nobel Prize“ cenu za biologii. Oceněna byla jeho práce publikovaná v předním vědeckém časopise Frontiers in Zoology o tom, jak psi vnímají magnetické pole. Práce Hartova týmu vzbudila již krátce po publikaci pozornost odborníků, laické veřejnosti i sdělovacích prostředků. Často byla interpretována zjednodušeně nebo dokonce chybně. Za nejvýznamnější fakt odhalený v této práci považují odborníci reakci psů na magnetické bouře vyvolané slunečními erupcemi. Kolísání magnetického pole při těchto bouřích je tak malé, že si nikdo nedokázal představit, že by je zvířata vnímala, a dokonce na ně reagovala. Hart a spol. tento krajně nečekaný fenomén odhalili a v tom tkví jejich nesporný primát.

Ocenění Ig Nobelovou cenou by rozhodně nemělo být vnímáno jako důkaz nízké kvality Hartova výzkumu. Česká republika má z letošního ročníku ještě jednoho laureáta. Tím je Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty UK. Cenu získal v kategorii Veřejné zdraví za výzkum toxoplazmózy a jejího vlivu na psychiku člověka. Není třeba zdůrazňovat, že i profesor Flegr se zabývá zcela seriózním výzkumem, který je široce respektován vědeckou veřejností a jehož výsledky mají velký význam nejen teoretický, ale i praktický, například pro humánní medicínu a psychiatrii.

Hartův tým se ziskem Ig Nobelovy ceny ocitl ve velmi dobré společnosti. V komisi udělující tyto ceny zasedají držitelé skutečných Nobelových cen. A také mezi držiteli Ig Nobelovy ceny najdeme laureáty „pravých nobelovek“. Fyzik Andre Geim získal nejprve v roce 2000 Ig Nobelovu cenu a o deset let později Nobelovu cenu za fyziku.

Při svém založení v roce 1991 byla Ig Nobelova cena udělována za „neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu“. Dnes je její statut jiný. Získávají ji autoři výsledků výzkumu, které mají lidi „nejprve rozesmát a následně donutit k zamyšlení“. Objev Vlastimila Harta a spol. o tom, že se psi při močení a kálení staví tak, aby osa jejich těla směřovala severojižním směrem, může u ledaskoho vyvolat úsměv. Ovšem skutečnost, že magnetická bouře po sluneční erupci tuto vrozenou psí reakci ruší, by nás měla donutit k zamyšlení.

I my jsme vystaveni působení magnetického pole. V moderním světě se k magnetickému poli Země přidávají i magnetická pole generovaná nejrůznějšími technickými zařízeními. Co to znamená pro člověka, pro jeho psychickou pohodu, duševní i fyzické zdraví? Práce Vlastimila Harta na to zatím nedává odpověď. Vybízí ale - i v souvislosti s udělením Ig Nobelovy ceny -k tomu, abychom si tyto otázky vůbec položili a začali nad nimi přemýšlet. A kdo ví, zda nebude někdo z letošních laureátů Ig Nobelových cen následovat Andreho Geima a za deset let si nepojede do Stockholmu pro zlatou medaili Alfreda Nobela.

Autor je biolog, profesor ČZU a pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi

LN, 23.9.2014



Diskuse


F. Lesniak
22:56
25.9.2014

P. Bělohlav
22:20
25.9.2014

počet příspěvků: 4, poslední 25.9.2014 10:56









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.