Policejní prezident Tomáš Tuhý se písemně omluvil děkanovi FAMU za horlivost svých lidí, kteří na akademické půdě dělali vlny kvůli vyvěšené tibetské vlajce. No vida, máme aspoň jednoho prezidenta, který dovede uznat chybu a dokonce se za ni omluví.

Zajímavý bude i závěr šetření všech akcí kolem nanebevzetí čínského prezidenta. Z vpádu (dvou) policistů na FAMU kéž bude odvozeno, že policisté nebudou vtrhávat na akademickou půdu, leda by se tam vraždilo, kradlo, znásilňovalo a pálilo. Vyvěšování vlajek nechť je zachová v klidu. To bude, doufejme, už trvale ošetřeno.

Velký otazník ale visí nad počínáním oněch čínských vlajkonošů. Přišli a naštěstí odešli, nicméně na agresivní organizované tlupy je třeba být mimořádně ostražitý. Příklady táhnou a mohou to být i příklady zahraniční. Slovenský extremista Kotleba například organizuje pořádkové hlídky. Vše takříkajíc v mezích zákona, ti chlapi jsou neozbrojení a jsou vedeni k tomu, aby spolupracovali s policií. Kotleba tím demonstruje, že policie je k ničemu, že nedovede chránit bezpečí občanů a že se o to postará on, muž pádné ruky. Tohle by mohlo inspirovat i české rukopádníky.

Zde je třeba policii podporovat. Ona je tu od toho, aby zajišťovala pořádek. Ano, jsou i jiné možnosti, třeba v Jižní Koreji mají rozsáhlý systém jakýchsi pořádkových pomocníků, ti například pomáhají dětem bezpečně přecházet ulici. Ale rozhodně neprolézají vlaky a nezjednávají pořádek silou paží.

Doba bohužel přituhuje, nervozita roste. Je na vládě, aby projevila cílevědomost, rozhodnost a pokud třeba, i sílu.

Bohužel má vedoucí vládní strana trochu jiné starosti. Hledá fígle, jak nemuset zaplatit třetinu miliardy šikovnému právníkovi, který se včas spojil s šikovným socdemákem, tunelářem továrny na kočárky Svobodou, a společně upekli dohodu, která teď vyústila ve finanční debakl.

S takovou koulí na noze je snadno býti směšný, nesnadno hráti roli rozhodného lídra.