19.1.2018 | Svátek má Doubravka


UVAHA: Proč se neptáme „proč“?

28.6.2016

Lidé jsou nadáni zvídavostí a možná právě ta zvídavost způsobila, že jsme se stali dominantním druhem na planetě. Když jsme se dokázali nasytit, začali jsme zkoumat svět kolem nás a postupně se zbavili strachu z neznáma. Zjistili jsme spoustu zajímavostí a vytvořili jsme vědu. Od filozofie až po fyziku, biologii a informatiku. Teď si, možná až moc pyšně, myslíme, že světu a vesmíru kolem nás poměrně slušně rozumíme. Věda a technika shromáždila nepřeberné množství faktů a vědci je interpretují. Většinou však odpovídají na otázku JAK? Jak probíhají jevy a pochody kolem nás. V tom jsme se dopracovali značných úspěchů.

Mnohem zajímavější a obsažnější jsou však odpovědi na otázku PROČ? To je však mnohem obtížnější, protože zná vůbec příroda proč? Není to jen důsledek lidského vědomí posuzovat jevy jako posloupnosti příčiny a následku? Typickou odpovědí na otázku „jak“ byl objev Keplerových zákonů popisujících dráhy planet a jejich měsíců. Proč tomu tak je, odpověděl až Izák Newton svým gravitačním zákonem. Obdobně Gregor Mendel vysvětlil to, co šlechtitelé zjistili empiricky. Odpověď „jak“ je jen zpřesněním faktu, že se jevy dějí. Jen se kvantifikují a popisují. Odpověď „proč“ však vyžaduje pochopit mnohem širší podstatu jevů. Jako bychom z ní cítili otázku po smyslu toho, co se děje. To je ale asi moc lidské a emocionální. Svět a vesmír nemá zřejmě smysl, prostě se vyvinul, protože mohl. Vše, co neodporuje pravidlům, se totiž dříve či později realizuje.

Odpovědi na otázku „Proč?“ bývají dvojího druhu: „proto, aby“ nebo „protože“. Ty proto,aby jsou jen na půl cesty od odpovědi jak. Neschopnost vědy odpovídat na otázky typu „proč“ často využívá náboženství nebo konspirativní teorie. Dobře to osvětlí i slavná ilustrace Johna Lennoxe o limitech vědy:

Řekněme, že máme ženu, Matyldu, a ta upeče dort. Vy ten dort vezmete, nakrájíte na kousky a různým vědcům dáte kousek dortu, aby jej popsali. Fyzik svůj kousek dortu zváží, změří, biolog může zkoumat bakterie, chemik jeho složení...
Ale kdybych se těchto vědců zeptal, proč Matylda upekla tento dort, nemůžou mi odpovědět. Ne proto, že by špatně měřili nebo něco špatně spočítali. To je zkrátka otázka, která se netýká jejich oboru. Pokud by na ni dali odpověď, nebyla by vědecká.
Odpověď, proč Matylda upekla dort, může být jednoduchá - třeba proto, že má její neteř narozeniny. Ale přírodovědec k této odpovědi nedojde zkoumáním dortu. To není chyba přírodních věd. Je to jejich vlastnost.

Lidé ale milují otázku proč a projevují tendenci za vším hledat nějakého původce či viníka. Z věd jim jde naproti mnohem více filozofie, než přírodní vědy. Takže buďte zvídaví a ptejte se i „proč?“.



Diskuse


L. Písařík
2:42
19.7.2016

J. Kanioková
21:04
28.6.2016

J. Tolman
16:54
28.6.2016

A. Alda
13:25
28.6.2016

J. Vozábalová
0:44
28.6.2016

J. Pospíšil 402
4:17
28.6.2016

Š. Hašek
20:30
28.6.2016

počet příspěvků: 10, poslední 19.7.2016 02:42









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.