17.12.2017 | Svátek má Daniel


ÚVAHA: Kdo je pesimista?

21.4.2017

Jedna z moudrostí praví, že je to dobře informovaný optimista. Nevím, zda se mohu považovat za dobře informovaného optimistu. Takže vlastně ani nevím, zda jsem skutečný pesimista. Ale k mému snad pesimismu mi stačí pocit, jako by se v posledních letech zeměkoule otáčela opačným směrem, den byl zaměňován za noc a naopak a proč tomu tak možná, dle mého názoru, je či může být, to vede mne k závěru, který uvedu na konci tohoto rozjímání.

Od tragédie onoho 11. září 2001 v New Yorku se svět začal měnit, a to stále rychleji. Dramatické urychlení změn nastalo pak před pěti lety arabským jarem, dnes proměněným v marast, běsnění a katastrofu první velikosti s výsledkem migračního infuxu z Asie a Afriky do Evropy a dnes už i do Ameriky (USA, stejně jako Kanady) a Austrálie. Nesděluji, žel, nic nového.

Hydra levicového liberalismu sílí v živné půdě politické korektnosti a multi-kulturalismu, vlivní a mocní hodnostáři EU v čele s paní Angelou Merkelovou nedbají problematických, dramatických situací v nejedné evropské metropoli s ne právě malou a velice nesnášenlivou komunitou muslimů a proměňují se v podstatě ve zrádce svých spoluobčanů.

Situace v Sýrii, Iráku a mnoha afrických zemích je dokonalou katastrofou, je nepřehledná vojevůdcům a politikům a tím méně mně. Zatím jediným vítězem je na teroru založený Islámský stát, ISIL.

Dochází k nepochybné a neodvratné islamizaci Evropy a lžím politiků (ať mi nějaký mudrc vysvětlí, proč to dělají!) o tom, že tomu tak není. Jako by si nemohli poslechnout na internetu autentická a snadno dostupná kázání význačných muslimských hodnostářů, vůdčích reprezentantů nejedné organizace s agendou dosažení stále větší moci a potažmo vzato, jak již sdělil nebožtík Kaddáfí, o dobytí Evropy dělohami muslimských žen. Každému snad mělo by to být jasné.

Migrační inlux krom reálného nebezpečí, jež plyne z naprosté rozdílnosti kultury evropské, západní, a té bez pozvání přicházejících, není a nebude bez vlivu na pokles životní úrovně domácích, daně platících obyvatel. (Po nejistém klidu od nedávných akcí může nebezpečí dalšího islámského teroru ignorovat jen snílek.) Jenže nejde jen o onen terorismus! Jde o proniknutí muslimů do důležitých složek moci... a nežli se politici nadějí, bude zákon šaría velmi platným!

Jak už dnes naznačuje několik akcí, a to i v mé mírumilovné zemi Kanadě, může dojít k vyhrocování vztahů domácích obyvatel k migrantům... záleží to ovšem hlavně na jejich počínání stran sociálně ekonomické zátěže Kanaďanů, daňových poplatníků. K tomu ale už dochází v Evropě v táborech s migranty, kde se mydlí mezi sebou (ale hlavně jsou napadáni křesťané mezi nimi).

Dnes jsem se na internetu dočetl informace z Německa: tam každý den dochází k dosti drastickým akcím proti muslimské komunitě. Pročpak asi? Je snad možné na doporučení politiků ignorovat všechny zločiny muslimů v mnoha evropských enklávách, uzavřených společenstvích dřívějších, stejně jako čerstvých migrantů? Strkání hlav do písku jen umocňuje budoucí kalamitu. Už v základní škole jsme byli poučeni o zákonu akce a reakce. Proč by to nemělo platit i ve společnosti? A tu mi nezbývá, nežli připomenout si román J. Pelce s názvem „... a bude hůř“. To bylo na adresu totalitního režimu v ČSSR... dnes, bohužel, laskavý čtenář jistě si snadno doplní jistý rozdíl v čase, situaci, ale, jak se zatím zdá, se stejným výhledem do budoucnosti.

Menší vsuvka: značná část dnes ilegálně pochodujících Afričanů do Evropy, ba i do Kanady je ze Somálska, země proslulé pirátským přepadáním lodí! A kráčí bez dokladů, jež s klidným svědomím odhodili! Jaký to je, vážení, imigrant? Je zde ten termín imigrant, pomoci se dožadující, oprávněný? Už jsem viděl několik autentických záznamů, jak se černošští migranti chovají např. v Římě! Podívaná děsná!

K dosud zmíněným situacím, sotva radostným, třeba přidat počínání toho vůdce Severní Koreje. Sice se dosud projevuje víc jako kašpar, ale právě takovým je třeba nejméně důvěřovat.

Moje hlavní obava je v případné a veliké kolizi s muslimským světem a v naprosté nejednotě mezi evropskou pravicí a levicí. A v několika evropských zemích dojde letos k volbám. Zdá se, že normálnost, pokud jde o průzkumy veřejného mínění, začíná posilovat značně svoje pozice, jako by snad si obyvatelé, a to i v Německu, konečně uvědomovali, jak se vlastně věci mají. (Přítel, žijící už léta v Německu, mi sdělil, že Němci si začínají kupovat lehké zbraně, což tam zřejmě zákony dovolují.) Ale je třeba vyčkat a doufat.

Existuje však pro mne nepochopitelně značné procento obyvatel Evropy, kteří jako by byli slepí k tomu, co již způsobují jinověrci žijící v evropských městech, a jako jelimánci vítají migrační vlnu.

Legálně zvolený americký prezident Donald Trump je od prvopočátku vystavován nenávistným akcím demokratů, levicově liberálních celebrit, jež pasují se na mudrce, a nepochybně v této době i Barackem Obamou, který se proměňuje v šedou eminenci toho tažení za dosažení impeachementu pro svého nástupce.

Jednostrannost médií (televize, tisk), dosahuje stále většího rozsahu a doslova absurdity a prokazatelných lží (osobně jsem s o tom už dvakrát přesvědčil pomocí wikipedie). A pojednou jakoby v této Americe přestal existovat ISIL, pozornost soustředěna je na odstranění Trumpa, o ISILu se už nějak moc nemluví. A když Trump sdělil, že pokud by se vytvořil za účelem likvidace barbarů ISIL lepší vztah s Vladimirem Putinem, byl zostuzen! Přiznávám, že takové společenství s Putinem je více malinko jako sázka do poněkud nejisté loterie... ale což se zázraky nedějí? Tato malá vsuvka neovlivní můj názor sdělený v závěru.

Stále silnějšího vlivu až moci nabývá hnutí LGBGTTQ, jejichž ukřivděnost rozplývá se jako chiméra v oněch Parádách hrdosti! Dnes už víc nežli na utlačované společenství pasují se za podpory vlád na jakési nadĺidi.

Důležitost manželství a rodiny bere za své. Bývalá známá pracovitost Američanů vystřídána je stále větší závislostí nižších vrstev na státu. Vřele k přečtení doporučuji knihu významného autora Ch. Murraye Coming Apart (Cesta k rozkladu) o situaci bílé Ameriky mezi lety 1960–2010; možná že k dostání je v Čechách i v českém překladu.

Války skutečné v oblastech shora zmíněných, neuvěřitelná devastace svobody slova a názoru v USA a stejně tak v západní Evropě, arsenál jaderných zbraní ve vlastnictví několika zemí, připravený k odpálení.... jak ten náš svět asi může dopadnout?

Ale abych se nějak dopackal (výraz Bohumila Hrabala) ke slíbenému závěru non plus ultra negativnímu:

Ve světovém dění dochází stále k proměnám míry akutního nebezpečí. Jsou období, kdy se zdá, že stávající problémy budou vyřešeny. Zde ono důležité zdá se! Kde je to světýlku v tunelu, když v Sýrii, Iráku a jinde se to nadále mydlí, migrace neustane, neboť nikdo z mocných se o její zastavení nepokusí! Severní Korea neni zanedbatelným nebezpečím, stejně jako Irán, jenž dostal panem Obamou bezmála zelenou ve svém počínání nukleárním; mocný příliv migrantů do Evropy a posléze i do Ameriky nemůže být vyřešen politickou korektností. Dosavadní zkušenosti, stejně jako logika tomu nenasvědčují, příliš faktorů v té věci je až katastrofálně negativních.

Shora sdělené je dle mého názoru jen jeden, ač v současnosti závažný problém. Je tu ale i jiný. Čtou snad majitelé všech těch malinkatých a praktických iPhonů, smartphonů a jiných zázraků alespoň v náznaku, kam další vývoj nejenom může vést, ale povede? Namátkou: rychlý další rozvoj robotizace, technologií makro i nano, předávání moci do rukou mistrů počítačů a těmi nejsou jen lidé inteligentní a moudří; ze škol politická korektnost vylučuje klasické předměty, dosavadní společenské vazby ještě snad fungující jsou věrozvěsty této děsivé ideologie přetrhávany s vervou doslova ďábelskou, na budoucnost nejen vzdálenou, ale i bližší jako by se nehledělo a jenom několik zasvěcenců vidí to ohromné nebezpečí moderních, vše urychlujících a ne vždy zjednodušujících, často naopak, technologií! To je tedy nádavkem k neradostným událostem těchto dnů shora zmíněných.

Nejsem vědma a nevím tedy, jako dlouho tento zatím ještě nezvládnutelný marast potrvá, než se promění v dokonalou kalamitu. Vycházeje ale z toho, co se ve dvacátém století stalo, nevidím zatím žádné náznaky toho, že znepokojující trend započatého jednadvacátého století bude zastaven a svět navrácen do normálnějších kolejí. Pokud k takovému návratu nedojde, ale naopak bude v tom směru opačném rotovat stále rychleji, pak nebudu překvapen bude-li 72 let trvající světový mír vystřídán katastrofou třetí a nepochybně nejhroznější, kdy onen dosavadní paradox udržování světového míru arsenály atomových a vodíkových zbraní, té absurdity pozbude. Ač toto je dokonale morbidní alternativa, historická zkušenost ukazuje, že jedinou cestou k tomu, aby člověk byl zbaven nebezpečných roupů a navrátil se k rozumu je světová válka! Na takovou proměnu nestačí přírodní katastrofy a zemětřesení.

Jsem člověk, myslím, slušný a vcelku i vzdělaný, ale navzdory tomu nejsem schopen potlačit zmíněný pesimismus, neb si myslím, že na mnoha význačných místech, jež mají vliv na světové dění, jsou volové (pardon). To se, dle mého názoru, v tomto dnešním nemálo komplikovaném čase, ve stejné míře snad netýká Donalda Trumpa, navzdory jeho občasným, více či méně pošetilým výrokům...

únor, duben 2017



Skoncujte s iluzí dokonalých Vánoc
Skoncujte s iluzí dokonalých Vánoc

Padající stromeček a nekončící úklid. I takové jsou Vánoce.

Diskuse


V. Vaclavik
8:29
22.4.2017

J. Kanioková
1*
21:05
21.4.2017

J. Karlík 653
19:49
21.4.2017

Z. Rychlý
6:51
21.4.2017

Š. Hašek
13:54
21.4.2017

J. Kanioková
21:02
21.4.2017

Z. Rychlý
23:34
21.4.2017

počet příspěvků: 8, poslední 22.4.2017 08:29









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.