Jako s mnohým jinačím, od střelného prachu po porcelán, Číňané vynalezli a první census uspořádali v době, kdy naši evropští předpředkové se pazourkem, ba i kyji, vzájemně strefovali do svých prázdných makovic.

Čas plyne, přemnoho - ne však všechno - se mění. Původním čínským popudem, proč se obtěžovat počítáním svých poddaných, byl důvod výlučně fiskální, kvůli ždímání berní. Tentokrát se zjišťuje všemožné, census, před pár měsíci v USA uskutečněný (psáno v dubnu 2011 - pozn.red.), se koná každý desátý rok, též s dopadem politickým - oním redistricting volebních obvodů. Poslední pohyb obyvatelstva obohatil stát Texas čtyřmi novými křesly ve Sněmovně reprezentantů ve Washingtonu a naopak stát New York tři křesla pozbyl. Početní podíl bělošského obyvatelstva evropského původu se nadále scvrkává: jsou ho už méně než dvě třetiny (64%) a ve věkové kategorii mládeže do 18 roků si udržují maličkou převahu (54%), než se stanou menšinou, jak už se v nejednom státě USA stalo, navíc se zárukou, že trend, ne-li lavina, se nadále bude valit.

S odhlédnutím od přibývajícího mnohamilionového počtu permanentně v zemi žijících ilegálů, census uskutečněný teď v závěru první dekády nového tisíciletí napočítal 307 milionů obyvatel, což znamená přírůstek 9,7%, na němž se příslušníci dosavadních menšin podíleli obrovskou většinou – 92%. Nejvíc ovšem zmohutněli katolicky se rozmnožující Hispanics – o 43%, s dosaženým již počtem 51 milionů - ne však svým politickým vlivem, včetně na nejvyšší úrovni ve Washingtonu, v roli zákonodárců, starostů mnohých metropolitních center. Tam dominují početní, primát pozbyvší černoši, jichž je teď 38 milionů. Asiatů rovněž se zdárně rozmnožujících je 15 milionů. V Arizoně v období 1990 až 2009se Hispánci téměř ztrojnásobili, teď již dosáhli třetinu tamější populace. Moje nedávná zkušenost: na některých místech Floridy jsem měl potíže anglicky se domluvit. Nikdo tam jazyk neznal a neprojevoval potřebu takovou znalost získat.

Všechny menšiny dohromady získaly 29% a teď je jich 112 milionů. Menšiny se již staly většinou ve dvou státech Unie s největším počtem obyvatelstva - v Kalifornii a Texasu (jakož i na Havaji, v Novém Mexiku a Washingtonu, D.C.). V počtu dětí většinu již docílily v deseti dalších státech.

V porovnání, běloši (nehispánští) docílili vzrůst pouhého 1,2% a v 15 z 50 států jich ubylo. Michigan, někdejší pyšné centrum automobilového průmyslu, je jediným státem se ztrátou obyvatelstva, bez ohledu na rasu, etnicitu, řeč.

Další nepřehlédnutelná transformace Ameriky: nejen měnící se pigmentace, že země hnědne, ale zaznamenává i pohyb z centra měst do pohodlnějších, prostornějších a méně nebezpečných předměstí - suburbia jako magnet. Rovněž probíhá vylidňování venkova. V končinách jako Severní Dakota se z některých vesnic a městysů stávají doslovné ghost towns, prázdné, opuštěné domy k mání, s možností okamžitého nastěhování, pokud by se snad někdo zajímal. .

V třicátých letech minulého století, ještě před druhou světovou válkou, spousta černošského obyvatelstva z převážně zemědělských oblastí původní jižanské konfederace se stěhovala za prací v industriálním severu. Nyní však probíhá pohyb opačným směrem. Je to součást odlivu ze severovýchodu (státy Nové Anglie, též New York a New Jersey) a z plání středního západu pohyb jižním směrem, meteorologicky motivovaný, ze snow belt do sun belt, od sněhu ke slunci, ze zimy do tepla.

Publicistka Sabrina Tabernise v The New York Times (4.2.2011) zdůrazňuje i další závažnou změnu - "huge demographic transformation", vznik kulturního generačního předělu, že mladí Američané jsou daleko míň běloští ("far less white") než starší generace. V Arizoně junioři tvoří pouze 42% z celkového počtu, zatímco senioři nad 65 let dosahují 83%.

- - -

E-mailem ke mně připutoval zajímavý zdroj. Mapping America, Census 2010. Myší popojíždět po obrazovce a okamžitě se dozvídat všelijaké údaje až do detailního zjišťování pomocí různobarevných teček, z nichž každá reprezentuje 25 obyvatel. Perfektní to příležitost pro nového příchozího se zájmem vybrat si správnou adresu, vyhovující sousedské složení. Relevantní kriteria jako rasa, průměrný věk, vzdělání, průměrný výdělek, navíc s informacemi o jeho vzrůstu či poklesu. Náboženské preference však neuváděny, narozdíl od preferencí sexuálních – k dispozici jsou kriteria o složení domácností, tedy včetně těch výlučně pánských či dámských.

K dispozici jsou údaje v pěti barvách: zelená (běloši), modrá (černoši), žlutá (Hispánci), červená (Asiaté – nikoliv tedy žlutá, což by hrozilo prohřeškem rasistického stereotypu), šedivá (ostatní – Others, doslova že "Jiní"). Jiní jsou aleutští Eskymáci jakož i Indiáni - Navajo, Siouxové, Apačové, Komančové, nic společného s Filipovou KSČM - politicky korektně výlučně označovaní jako "Native Americans", jimiž však nejsou běloši, i když jejich pradědové se přistěhovali před pěti stoletími. Privilegium "native" patří, přisouzeno je onomu společenství s brkem v černých vlasech (viděl snad někdo plešatého Indiána?), ač i oni jsou potomky přistěhovalců, putovatelů, dostavivších se přes Beringovu úžinu ze Sibiře, tam odněkud, což údajně tvrdí většina antropologů, specialistů na takové odhady.

- - -

Přemnohé se mění: Asiaté – mezi jimi lid Hmong, málo gramotní horalé z tropického Laosu, nyní zejména přesídlení do severského státu Minnesota s rekordně třeskutou zimní sezonou.. Jak Číňané, kdysi zejména kuliové, pachtící se v prádelnách či při výrobě nudlí, tak Indové, rovněž se pilně prosazují v Silicon Valley, vysoké procento vzdělanců se znamenitě uplatňuje ve vědeckém výzkumu.

Bažím po zjištění údaje. Naťukám pětimístnou cifru ZIP – směrovací číslo poštovní - zamířím myší a okamžitě jsou informace k mání. V době studií na Kolumbijské univerzitě jsem pobýval v podnájmu u maďarské židovském vdovy Frau Wolf na Manhattanu, 136. ulici, pár kroků od Broadwaye a dvacet uličních bloků od campusu (116. ulice). Již tehdy to byla končina převážně hispánská, kde bělochů evropského původu se obtěžovalo žít pramálo a podle censu 2010 téměř zcela vymizeli: zbylo pouhé jedno procento, dominuje ovšem španělsky mluvící živel (56% a k tomu 31% černochů). Toto tedy bylo mé někdejší prostředí, se sousedy, jež jsem potkával, pozdravil a ani s jedním se kdy seznámil. Nezájem vzájemný. V laundromatu jsem vídal pěkné dívčiny, ignorující mé laškovné ouvertury. Na campus jsem mířil buď metrem, nebo zdravotní procházkou po Riverside Drive, podél řeky Hudsonu (tam, kde o mnoho let později úspěšně nouzově přistál kapitán letadla se stovkou oprávněně zděšených pasažérů a všichni se zachránili). Na opačném břehu stát New Jersey. Cestou jsem skoro nikdy nikoho nepotkal, nikdo mě nepřepadl, nepropíchl, což nebyl případ profesora Friedmana, zavražděného na univerzitní půdě, kam jsem mířil. On uprchlík před nacisty, jimž unikl, nikoliv však jednomu ze svých pozdějších spoluobčanů.

Census uvádí informaci, že tam na 136. ulici průměrný roční příjem je pouhých 25 000 USD. Nedaleko odtud na témže Manhattanu, jakož i přes řeku v New Jersey jsou oblasti s desetinásobnými průměrnými příjmy - čtvrt milionu peněz ročně.

Census též uvádí, že na 150. ulici, v porovnání s předchozím sčítáním, průměrný příjem vzrostl o 206 procent.

DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ

Neoficiální stránky Oty Ulče