31.5.2016 | Svátek má Kamila






USA: Sen o levné válce může stát majlant

20.10.2014

Barack Obama slíbil Američanům levnou a bezpečnou válku s džihádisty. Zatím je vskutku za pakatel a pro americké vojáky téměř bez rizik. To se však může změnit.

Za vzdušné útoky na bojovníky Islámského státu v Iráku a Sýrii Pentagon dosud vydal 1,1 miliardy dolarů. Denně ho stojí kolem deseti milionů dolarů.

Taková láce za válku je snesitelná.

Pro srovnání: Na operaci Trvalá svoboda, zahrnující zejména vojenské akce v Afghánistánu, padlo ve fiskálním roce 2013 téměř 77,7 miliardy dolarů. To obnáší 213 milionů na den.

Válka proti džihádistům je pro Američany komfortní. Se špetkou pomoci od spojenců ji vedou z bezpečných kajut torpédoborců, kokpitů bombardérů vysoko nad zemí a z klimatizovaných kanceláří, odkud joystickem a dotykovou obrazovkou ovládají tisíce kilometrů vzdálené drony.

Jenže nízkonákladové tažení proti Islámskému státu může podražit. Vůbec není jasné, kdy skončí, zato je téměř jisté, že nebude trvat měsíce, spíš roky. A kdoví, zda Američané zůstanou pouze u vzdušné války.

S islamistou proti džihádistům

„Jako váš vrchní velitel nepřipustím, abyste vy nebo jiní Američané bojovali v Sýrii, nebo dokonce v další pozemní válce v Iráku,“ ujistil Barack Obama vojáky při nedávné návštěvě MacDillovy letecké základny na Floridě.

Prezident škrtí rozpočet Pentagonu a nechce uvíznout v rozsáhlém válečním tažení, které by ruinovalo americkou ekonomiku jako vojenská kampaň v Iráku. Jeho mluvčí vyslovil předpoklad, že Americe na porážku džihádistů postačí pět miliard dolarů.

V takovém případě by Američané mohli válku s Islámským státem zařadit k „levným“ náletům v Kosovu a Srbsku nebo v Libyi. První, vedené od března do června 1999, je vyšly na 2,5 miliardy dolarů, druhé mezi březnem a říjnem 2011 na pouhých 1,1 miliardy. V nich však Američané přenechali vůdčí roli evropským spojencům.

Generálové, kteří si nenasazují růžové brýle, to ale vidí jinak. Nejvýše postavený americký voják, předseda sboru náčelníků štábů Martin Dempsey. při slyšení v Senátu pravil: „Pokud to bude nutné, půjdu za prezidentem a dám mu doporučení, aby povolal do boje pozemní jednotky.“

Americká generalita si není jistá, zda nálety oslabí džihádisty natolik, že je irácká armáda, kurdští pešmergové a další ozbrojené skupiny převálcují. V Libyi letecká kanonáda poměry na bojišti obrátila. Tamního vůdce Muammara Kaddáfího však až na výjimky bránily pouze skupinky cizích žoldáků a operetní garda složená z jeho amazonek, zatímco za islámským státem stojí desetitisíce odhodlaných bojovníků.

Pochyby o účinnosti náletů, z nichž více než devadesát procent vedou Američané, má také vedení Turecka. Není divu, vždyť černé prapory Islámského státu vlají na dohled od turecké hranice, která je jihovýchodní výspou NATO. „Teror nebude za námi, dokud nebudeme spolupracovat na pozemní operaci,“ vzkázal Americe turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan – islamista, který už roky usilovně podrývá světskou podstatu tureckého státu.

Turecký parlament dal vládě bianko šek na to, aby vyslala bojové jednotky do Sýrie a Iráku. Ovšem Turci sami válku proti džihádistům nevybojují. Jejich cílem bude nanejvýš vytvořit nárazníkové pásmo u hranic, zastavit exodus z válečných zón a zabránit tomu, aby džihádisté pronikali do země půlměsíce.

Budou kutálet sněhovou kouli?

Pokud se tažení proti islámskému státu bez desítek tisíc amerických vojáků v terénu neobejde, sen o válce za pakatel se rozplyne a výdaje na válku raketově vzrostou.

Washingtonské Centrum pro strategické a rozpočtové odhady vydalo studii, která se zabývá náklady na různé typy vojenských operací v Iráku a Sýrii. Roční rozpočet na variantu „Boots on the Ground“, která počítá s 25 000 vojáky v terénu, vykalkulovalo na 22 miliard dolarů ročně, tedy 60 milionů denně. K nákladům na pozemní jednotky přičítají analytici z centra výdaje za vzdušnou podporu a nálety ve výši 6,8 miliardy dolarů za rok (19 milionů denně). Sečteno: 78 milionů za den války.

Podotýkám však, že studie washingtonského centra není kompletním účtem, nepočítá s efektem sněhové koule. Nezahrnuje položky, které se nabalí na financování vlastních bojových operací. Jsou to například dodávky zbraní, vojenské techniky a munice irácké armádě a bojovníkům proti džihádistům, jejich výcvik, anebo humanitární operace.

Ještě se patří dodat, že na fiskální rok 2015, který začal 1. října, Pentagon původně požadoval 554 miliard dolarů, z toho 59 miliard na bojové operace. Teď ale tuto položku chce zvýšit. Kongres dosud rozpočet neschválil.

Chybí plán, jak vyhrát mír

Američané mají plán, jak vybombardovat Islámský stát, a generálové jsou připraveni vytáhnout ze šuplíku projekt invaze. Jenže vyhrát válku s hrdlořezy není totéž jako vyhrát mír ve vybombardovaných a rozvrácených státech. A na mír Amerika plán nemá.

Válka proti džihádistům tak může skončit podobně jako invaze do Iráku v roce 2003. Americké jednotky tehdy převálcovaly iráckou armádu, za necelé tři týdny obsadily Bagdád a krátce nato zvěstoval George Bush mladší konec bojových operací. Američané si však nevěděli rady se správou země a z voleb nevznikla vláda respektovaná vyznavači obou větví islámu. Irák se postupně propadal do spirály chaosu a sektářských útoků. Z explozí bomb a ruin se nakonec vynořil Islámský stát (také Islámský stát v Iráku a Levantě).

Nahlíženo přes válečný účet: Od zahájení invaze do dobytí Bagdádu (20. března až 9. dubna 2003) utratili Američané v Iráku 30 miliard dolarů. V následujících deseti letech však faktura za vojenskou anabázi naskákala na 845 miliard. Donald Rumsfeld, šéf Pentagonu v první Bushově vládě přitom sliboval levné tažení za padesát, maximálně šedesát miliard.

Už brzy můžou Američané procitnout z dalšího snu o levné válce. Tentokrát při střetu s džihádisty z Islámského státu.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce



Diskuse


Š. Šafránek
11:25
20.10.2014

J. Boleslav
11:54
20.10.2014

J. Urban
15:49
20.10.2014

B. Hamáček
18:44
20.10.2014

J. Jurax
23:05
20.10.2014

M. Košťál
9:10
20.10.2014

J. Jurax
23:10
20.10.2014

M. Košťál
9:35
21.10.2014

J. Mrázek
8:56
20.10.2014

J. Mrázek
8:56
20.10.2014

J. Schwarz
7:36
20.10.2014

J. Boleslav
8:16
20.10.2014

J. Kanioková
19:40
20.10.2014

J. Babicka
20:00
20.10.2014

J. Jurax
23:13
20.10.2014

P. Dvořák
1:59
20.10.2014

J. Boleslav
8:17
20.10.2014

J. Babicka
19:45
20.10.2014

J. Babicka
1:59
20.10.2014

S. Netzer
12:18
20.10.2014

J. Babicka
19:19
20.10.2014

J. Jurax
23:40
20.10.2014

J. Babicka
1:33
20.10.2014

M. Košťál
9:18
20.10.2014

J. Vintr
1:30
20.10.2014

J. Babicka
1:45
20.10.2014

B. Hamáček
4:40
20.10.2014

J. Boleslav
8:18
20.10.2014

počet příspěvků: 47, poslední 21.10.2014 09:35









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.