24.11.2017 | Svátek má Emílie


USA: Rasistická provinění (2)

17.10.2017

aneb Nelze nebýt rasistou

V předchozím textu jsem se zmínil jednak o Martinu Lutherovi Kingovi a jeho blaženém očekávání dožít se života v době barvoslepé, v níž nebudeme posuzování podle zabarvení naší kůže, ale podle chování, počínání každého z nás jednotlivců, a též se zmínil o Baracku Hussseinovi Obamovi a jeho představách a tvrzení, že „rasismus je součástí naší DNA“.

Text jsem končil takto: „V nynější době 30 procent černochů žije v chudobě. Jenže rodiny s oběma rodiči jen zřídka jsou chudé. Kde oba rodičové pracují, chudoba postihuje méně než 5 procent. Kdežto v rodinách pouze s matkou chudoba dosáhne 37 %. Nepopiratelný výsledek je tento: Přičinou černošské chudoby není dědictví otroctví nebo rasismus, ale je to welfare state, který zdecimoval černošskou rodinu.“

Odpovědnost neexistující rodiny převzal okolní stát. Však tři čtvrtiny všech nynějších černošských dětiček se narodí v prostředí bez otce, jeho výchovného vlivu a podle toho výsledky vypadají, jak vypadají. Dodatečně si připomínám studii z pera černošského vědátora, který došel ke zjištění, že kdyby jeho soukmenovci měli svůj vlastní stát, jejich životní úroveň by dosahovala kvality mezi dvaceti hospodářsky nejlíp si počínajícími státy světa.

- - -

Značně jsem dumal nad čerstvou statí s názvem „The Subtle Racism of Non.-Accountability“, autor D.W. Wilber, Townhall, 28. září 2017. Soustřeďuje se na problémy ve vlastních řadách, které ty si ale nepřipouštějí a svalují je na tu vnější, jinou společnost.(“Black people can’t be confronted with their failings, so we must accept responsibility for their problems instead of holding them accountable for fixing their problemw from within their own community... Uniwilling and incapable of discussing any difficult issues, other than tossing around clichés and platitudes.“)

V textu se několikrát opakují slova subtle racism of non-accountability, s čímž mám potíž převést do adekvátní češtiny - zda tedy je rasismus „subtilní, důvtipný, lstivý, zákeřný“ a co si počít s tou „nezodpovědností.“

Pro naprostou většinu Američanů zabarvení pokožky, její odstín, už dávno přestal být tím nejpodstatnějším krirériem v hodnocení spoluobčanů v jejich okolí. Nejdůležitějším se stalo chování, počínání. Též schopnost, jak zareagovat na cosi vágní, označované jako INSTITUTIONAL RACISMUS. Požádal jsem nejednoho Američana o vysvětlení této pro mě nezřetelné záhady a zřetelnou odpovědí jsem se neobohatil. Citovaný autor Wilber tvrdí, že Institutional racism was fading into the past until Barack Obama became president and revived it. Že tento vágní fenomén jakéhosi pronásledování, diskriminace státem, úředníkem, policajtem, začal blednout, vytrácet, ale teď zásluhou polobělocha Obamy a jeho projevů a počínání se již navrací s obnovenou energií. V rozsahu mého chápání je to proces značně opačný, vyjádřený prvním písmenem latinské abecedy - AA, Affirmatie Action, přednostní hodnocení příslušníků tmavé rasy, jakkoliv protiústavní, avšak platné s dosavadním požehnáním Nejvyššího soudu.

Rozumná publikace National Review ve svém vydání z 3.10.2017 uveřejnila informaci o zážitku, který postihl Trumpovu ministryni Betsy DeVos v jejím pokusu promluvit ke studentstvu na Harvardu, americké univerzitě té nejprestižnější. Na místě ji přivítaly nenávistné nápisy, skandované slogany, zatracující white supremacy neboli „bělošskou svrchovanost, suverenitu“. Takto rovněž informovala oficiální univerzitní publikace Harvard Crimson o stovkách protestujících demonstrantů, řečnícímu hostu zabraňující v projevu, se skandovánínm typu „education is a right, not just for the rich and white“ - tento druh orwelliánského uvažování, jakoby AA nebylo.

- - -

Z Harvardu nyní do Prahy, zamířit na Hrad k presidentu Miloši Zemanovi:

Osobně ho neznám, vzdor jeho jedovaté reputaci (“hulvát,alkoholik, atd.) mu salutuji z důvodu nejednoho. Poprvé se tak stalo, když ještě neprezidentoval,. Tehdy jel do Nizozemí a má přítelkyně s ním měla natočit rozhovor. Požádal jsem ji, aby mu dala otázku, jak že si český národ zvyká na po-komunistickou změnu, což ona učinila a dostalo se jí odpovědi, že bylo snazší zlikvidovat komunimus jako systém než jako mentalitu.

V nynějších dobách se zájmem sleduji Zemana jakožto prezidenta a jeho počínání. Jeho iniciativa českou ambasádu z Tel Avivu přesunout do Jeruzaléma, kam přece patří, a pokud vím, tento český prezident je prozatím jediný na světě s kuráží přijít s takovou iniciativou.

Sledoval jsem jeho zářijový projev v OSN a tuze s ním souhlasil. Přikyvuji jeho čtvrtečním rozhovorům v barrandovské televizi. Se zpožděním jsem měl možnost sledovat jeho projev na mezinárodním shromáždění v ůnoru 2016 v Bratislavě, kde se výtečně vyjádřil k nynějšímu nejznačnějšímu problému, jímž je ovšem islámský terorismus a katastrofální neschopnost Evropské unie inteligentně zareagovat.

- - -

Od budování vědeckého komunismu jsem z rodné země ilegálně uprchl se svým kamarádem Milošem Koenigem, lékařem, úspěšně přeživším absolventem hororů Auschwitzu. Já odjel do Ameriky něco tam vystudovat, on odjel léčit do Habeše. Posléze jsme se v Evropě potkávali, já pak občas jezdil do mně tuze blízkého Izraele.

A jsme u toho: ANTISEMITISMUS. Na oné bratislavské konferenci Zeman tento fenomén charakterizoval jako kolektivní komplex méněcennosti.

- - -

Následovníci víry křesťanské a mohamedánské se sešli v New Yorku, pod záštitou OSN, z iniciativy saúdského krále za přítomnosti mnoha hlav států diskutovat o „kultuře míru“. Zdůrazňovali mír a toleranci se zcela odlišnými představami o jeho mínění. Pro zastánce západní civilizace onou kýženou smířlivostí se rozumí respekt pro náboženskou svobodu, právo jedince se rozhodnout pro volbu té či oné víry, nebo žádné víry. Mluvčí mohamenánští však onu toleranci interpretovali jako potřebu ochrany jejich víry a domáhali se zákazu jakékoliv kritiky islámu.

V OSN opakovaně je prosazována rezoluce o univerzálním zákazu tzv. defaming („pomluvy, očerňování“) islámu, namířeno proti komukoliv kdekoliv, trestat blasphemy („rouhání“) či dokonce apostasy („odpadlictví“). Potěšuje však novinka, že provinilcům vesměs nehrozí trest smrti stětím či ukamenováním, ale pouze dlouholetý žalář.

Bývalý prezident Barack Hussein Obama na svých zahraničních cestách, s projevy plnými omluv za spáchané hříchy své údajné vlasti USA, velice velebil obrovské zásluhy islámu, jeho obohacování světa svým uměním, vědou, velkolepým civilizačním přínosem. V proslovu k zákonodárcům v Turecku ujišťoval takto: „Vyjadřujeme své hluboké ocenění pro islámskou víru, která po dobu mnohých století přispěla k utváření světa – včetně mé vlastní země.“ Ano, islamisté zejména 11. září 2001 poznamenali Ameriku značně.

Méně oslavná je podrobná zpráva OSN (UNDP – United Nations Development Program) o stavu a výkonu arabských států. První takové vysvědčení bylo vydáno v roce 2002. Závěr to je nelichotivý, depresivní až devastující: „consistent record of failure“ - opakované neúspěchy, totální selhání, neochota či neschopnost obyvatelstvu dát svobodu, umožnit prosperitu, zaručit bezpečnost. Vesměs nevalné až ubohé výsledky v hospodářství, jeho produktivitě, v sociálním rozvoji, vzdělání, kultuře. V období 1980 – 2000, Saúdská Arábie, Egypt, Kuvajt, Spojené arabské emiráty (UAE), Sýrie, Jordánsko svým jménem zaregistrovaly všeho všudy 367 patentů. Maličký Izrael jich docílil dvacetkrát tolik – 7652. Bídné vysvědčení nevystavili západní technokrati, ale skupina arabských profesionálů, akademiků.

Ještě zásadnější je skutečnost spáchaná dánským vědcem psychologem: Nikolai Sennels se totiž věnoval důkladnému průzkumu problému inbreeeding, postihujícímu muslimský svět: obyčej uzavírání sňatku mezi blízkými příbuznými, bratranci se sestřenicemi. Praxe zakázaná v křesťanské a židovské tradici, ale Mohamedem dovolená již 1400 roků, po dobu 50 generací. S katastrofálním genetickým dopadem na zdraví, inteligenci, ledacos.

Mnohým muslimům ale nic jiného než takový příbuzenský sňatek nezbývá. Však mají zakázáno zvolit si partnera jiné než islámské víry.

Sennels dokazuje, že téměř polovina všech muslimů pochází z blízkých příbuzenských vztahů. V Pákistánu dosahují téměř 70%. V Anglii víc než polovina pákistánských imigrantů uzavírá manželství se svými first cousins, v Dánsku to je 40 %.

Procenta v muslimských zemích: Saúdská Arábie 67 %, Jordánsko a Kuvajt 64 %, Súdán 63 %, Irák 60 %,UAE a Katar 54 %.

Ze zdroje BBC: britská rodina pákistánského původu přivádí na svět potomky postižené třináctkrát větší pravděpodobností výskytu vrozených genetických vad. Podíl

pakistánských dětí v Británii narozených je jen tříprocentní, ale těch se závadami je celá třetina (33 %).

Nižší je ovšem i intelektuální potenciál. V průměru znamená deficit 10 až 16 bodů IQ. Poznatky z Dánska: třetina všeho školního rozpočtu se utratí pro mládež mentálně zaostalou - eufemismus onoho special education. Studie v Kopenhagenu zjistily, že 64 % dětí arabských rodičů po desetiletém vyučování je nadále negramotných.

Též je to značný zdroj duševních chorob. Čím bližší pokrevní vztah rodičů, tím větší riziko výskytu schizofrenie. V Dánsku 40 % duševně chorých zločinců pochází z přistěhovaleckého prostředí.

Obsah sdělení by se rovněž nevylepšil detailním exposé o intelektuálním úsilí, množství knih, patentů, vynálezů, poct... Nobelových cen všeho všudy devět, z toho pět za mír. Izrael jich v oborech vědecky nejnáročnějších už získal několik tuctů.

Nelze se pak divit onomu kolektivnímu komplexu méněcennosti a neutuchajícímu mohamedánskému úsilí Izrael - takový důkaz zničit, což se ovšem nepodaří.

Tuze rád bych si přál, abychom se bez zbytečných zábran pořádně vyslovili ve prospěch naší západní civilizace a ignorovali okolní nepříjemnosti, zbytečnosti, včetně těch údajně rasistických.

KONEC



Diskuse


J. Kanioková
20:55
17.10.2017

J. Kanioková
21:01
17.10.2017

C. Horák
23:29
17.10.2017

M. Valenta
13:59
17.10.2017

P. Han
14:09
17.10.2017

M. Valenta
14:44
17.10.2017

V. Lunák
13:48
17.10.2017

P. Han
14:18
17.10.2017

V. Lunák
16:04
17.10.2017

C. Horák
23:42
17.10.2017

V. Lunák
11:43
18.10.2017

C. Horák
15:48
18.10.2017

V. Lunák
16:19
18.10.2017

V. Lunák
16:43
17.10.2017

J. Vintr
10:07
17.10.2017

R. Morava
10:26
17.10.2017

A. Alda
10:50
17.10.2017

V. Kain
13:22
17.10.2017

P. Zinga
9:08
17.10.2017

J. Vintr
10:17
17.10.2017

F. Navr8til
9:06
17.10.2017

V. Student
8:37
17.10.2017

J. Vintr
9:21
17.10.2017

V. Kolman
4:51
17.10.2017

J. Frankl
6:58
17.10.2017

P. Lenc
7:48
17.10.2017

P. Švejnoch
8:01
17.10.2017

A. Alda
10:52
17.10.2017

J. Fridrich
18:02
17.10.2017

počet příspěvků: 30, poslední 18.10.2017 04:19









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.