Slova náhražkou myšlení, nástrojem matení: Vojenská báze Fort Hood, Texas, islámský oficír, povoláním psychiatr, s voláním "Alláh je Veliký!" (nikoliv ovšem česky) se pustil do střelby, zabil tucet náhodně přítomných nevěřících psů a ještě víc jich zranil. Z příkazu Bílého domu tato událost ovšem neměla nic společného s islámem, přece náboženstvím míru, došlo k přeinterperetaci vraždění ve smyslu jakési "nehody na pracovišti".

S menším krveprolitím, ale v daleko větším počtu dochází k tzv. the knockout game událostem: druh zábavy černošských výrostků - zaútočit, zasáhnout. Původním terčem takové pozornosti byli Židé v New York City, poté se taková popularita pěstního uplatnění rozšířila k neprospěchu jakýchkoliv bělochů a obyvatelstva asijského původu v řadě států jako například Massachusetts, Wisconsin, a velmi se takto začala vyznamenávat metropole St.Louis ve státě Missouri.

Publicista Colin Flaherty se opovážil napsat a vydat knihu "White Girl Bleed a Lot", jejíž 2. kapitola (vydání 2013) má název "The Knockout Game, St.Louis Style".

Velká to výjimka z pravidla oprávnění měřit nestejným metrem. Když dojde k občasnému střetu, že bílá pěst se strefí do černého nosu, media reagují okamžitě, s neopominutím předpokladu rasistické motivace. Jiná je však reakce v opačných, početně aspoň desetkrát častějších případech. O tmavší pigmentaci pachatelů media, místní politici, policie, zásadně pomlčí, veřejnosti se toliko oznámí cosi o troubled youth - "mladících s problémy".

Týž nestejný metr se s ještě důkladnější vehemencí používá na nejvyšší politické úrovni: Obamův muž Eric Holder, v roli Attorney General, velmi kriticky komentuje disciplinární reakce ve školách proti kázni se proviňujícímu žactvu. Převažují ti z černošských řad, a ještě se někdy někde najdou školy s odvahou měřit stejným metrem. Následuje přísná Holderova výtka vůči takovému disproportionate ("nepoměrnému, nepřiměřenému"), a tudíž rasismem čpícímu počínání.

Affirmative Action - "Kladná iniciativa, Pozitivní diskriminace", eufemismy zvlášť náramné, hodné porovnání se zkušeností z dob naší totality, třídního boje, pídění po proletářských předcích. Nejednou jsem byl svědkem šarády, kdy politicky správně vyspělé děkanáty i těch nejprestižnějších Ivy League univerzit se předháněly v lapání vyloženě nekvalifikovaných kandidátů, avšak s výhodně zužitkovatelným kádrovým profilem (černoška, lesbička, bohatý trestní rejstřík, otec neznámý - ideál pro přijetí, navíc se štědrým stipendiem), toť v zemi nadále se pokrytecky chvástajícími zárukami rovnosti za všech okolností. Leckdo na těchto privilegiích důkladně vydělal. Však jeden se stal i nájemníkem Bílého domu.

Zdůrazňován je dosažený velikánský pokrok zahájením osvícených iniciativ prezidenta Lyndona B. Johnsona (ač víc černochů uniklo chudobě za 20 let před rokem 1960 než po něm), avšak s pominutím poznatku jeho jmenovce Paula Johnsona, britského historika, že každá reforma je zdrojem více problémů než bylo těch, které se snažila vyřešit. Prozatím se ani jeden reformátor nepřihlásil k obrovskému negativnímu důsledku dosažených, jakkoliv užitečných, novinek, mezi nimiž ovšem dominuje přímo katastrofální rozpad černošské rodiny, která po staletí vydržela odolat otroctví, všemožné diskriminaci po mnohé generace. Což s uskutečněnými humanistickými reformami spěšně ustalo. Proč se s náhodně otěhotnělou osůbkou ženit, když tak učiní Stát? Zavedeným pokrokem se zárukou, že erár se o potomstvo postará, procento dětí narozených mimo manželství z nepatrného minima se stalo většinou, již přesahující 70 procent. Již vyrostly celé generace bez otcovské autority, s neblahým dopadem v mnoha směrech.

Vraťme se k eufemismům: preferenční, jednoznačně protiústavní diskriminace se nedala do nekonečna nevidět, a tedy došlo k pokusu nějak se s ní stravitelně vypořádat a sice racionalizací s pomocí slova DIVERSITY - "rozmanitost, různost". Pravidelně obohacuje slovník rektorů, děkanů, dalších akademických funkcionářů, zdůrazňujících zpestření a tím i obohacení studentského tělesa protekčním přílivem zřetelně nepatřičných noviců. To ovšem za cenu ochuzení kvality žactva - diskriminací studijně sice kvalifikovaných, ale kádrově nevyhovujících, a proto odmítnutých kandidátů.

Dopad takto nadekretované diversity nelze přehlédnout ve studentské jídelně : tam vesměs každý ke svému sedá a kýžený, tolik zdůrazňovaný cíl vzájemného "obohacování" je v nedohlednu. Rozhlédněme se po případných zahraničních vzorech: Japonsko, tolik totožné, nerozmanité, a přesto velmi značně líp fungujicí než Indie s jejím rekordním množstvím rozmanitosti k dispozici.

Z mučení teď máme aversion therapy, z ilegálních vetřelců se stali undocumented aliens, ze žebráka vznikl panhandler čili držitel, operátor misky na mince. Když někdo lže, tak se dopouští categorical inaccuracy. Když někdo rabuje supermarket, dopouští se pouze non-traditional shopping, netradičního nakupování.

Uživatel politicky správné řeči se musí vyhýbat přímočaře negativním výrazům. Ten který defekt, nedostatek, se musí rozmělnit na inconvenienced (znevýhodnělý) nebo challenged (ve smyslu "protivenství vystavený, s ním se vypořádat mínící"). Totéž v případě short (prcek), tall (přílišný dlouhán), blind (slepec) atd. Tělesně postižená osoba, například hluchoněmý slepec s uťatými údy není invalid (zakázané slovo), ale differently abled (jinak schopný).

Ten, kdo je boring (nudný), je differently interesting (jinak zajímavý), clumsy (nešikovný) je uniquelly coordinated (zvláštně koordinovaný), crazy (blázen, pošuk) je emotionally different (citově, temperamentem odlišný), dishonest (nepoctivý) je morally different (mravně jinačí) nebo differently honest (jinak poctivý). Drunk (opilec) je chemically inconvenienced. Illiterate (analfabet) vlastně není analfabet, ale osoba jinak školená (alternatively schooled). Kdyby z toho všeho nás měla ranit mrtvice, nebudeme dead (mrtví), ale permanently inconvenienced ( trvale znevýhodnění).

Ve velmi blízkém eufemickém sousedství se v poslední době době, zejména na americké politické scéně, lze slyšet řešení I take full responsibility - "Já jsem plně odpovědný za způsobený malér, to či ono fiasko" a takovým mým přiznáním končí má odpovědnost, aniž bych musel platit penězi, ztrátou kariéry, přesunem do kriminálu.

Teď v dubnu 2014 v jihokorejských vodách došlo k hrůznému neštěstí, když lajdácky navigovaná ferry (čili "trajektová převozní loď") způsobila smrt víc než tří set studentů na školním výletu. Přeživší kapitán se zkroušeně omlouval, což ovšem nepostačí, jemu a dalším členům posádky hrozí žaloba - nikoliv z úmyslné vraždy, ale odpovědnosti za smrt z jakýchkoliv neomluvitelných důvodů. Žádné řešení, přečasto slyšitelné od svědků u vyšetřujících komisí amerického Kongresu. V tomto korejském případě přeživší nejvyšší školní činitel, ničím se neprovinivší, se oběsil, s pocity viny, bez asistence všemožných eufemismů spáchal sebevraždu.

Řešením populárně eufemickým též bývá parole - potrestání podmínečné, čili de facto nepotrestání, bez pobytu za mřížemi. Vyřčený trest je nulový, zaručený následně nezávadným chováním provinilce - libido k uklidnění právem popuzené veřejnosti.

Slovník reformátorů kypí důrazem na fairness - dosažení férové, spravedlivé redistribuce, přerozdělování dosažených výsledků. Nikoliv se zdůrazňováním rovnosti příležitosti, ale dosaženého výsledku. Jestliže takové bažení se stane větší prioritou než její předpoklad, jímž je svoboda, pak se tedy spěje k výsledku, že takové společenství pozbyde jak rovnosti, tak svobody. Takto se vyjádřil nejen Milton Friedman, proslulý konzervativní ekonom a Nobelův laureát.

O sémantickou záchranu se lze pokusit s odvoláváním na multikulturalismus -

mé některé příští téma.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče