V České republice jakož i snad ve všech evropských končinách studenti demonstrují, protestují proti povinnosti přispívat na vlastní vzdělání. Při seznamování s požadovanou výší platby (však příjmy akademických hodnostářů - děkanů, proděkanů, rektorů - jsou již i mnohastatisícové) Američané - mladá generace, ale zejména její rodičové - aby starému kontinentu záviděli. Však jde zpravidla o snadno zvládnutelný pakatel v porovnání se zdejšími, neustále vzrůstajícími výdaji. Za mých časů, čili v pravěku let šedesátých minulého století, jsem na Kolumbijské univerzitě platil školné ročně kolem 2000 dolarů, což jsem celkem bezbolestně uhradil ze spropitného jako číšník u Vašatů na Manhattanu. Nyní by to byl obnos aspoň dvacetinásobný, který bych bez úspěšného vyloupení banky nezvládl. ¨

To vše s výsledkem, že rodiče se zadlužují, že graduanti odcházejí s promoční rourou a statisícovými dluhy, jež pak mnohá leta obtížně splácejí.

Samozřejmě, že získáním stipendia by takové starosti odpadly, leč na každého se nedostane (což byl i můj případ).

Nepříjemnosti VÝŠE nákladů na studia zmnožuje realita KVALITY výuky, počínání mnohých profesorských kádrů v humanitních oborech , ve společenských vědách a pavědách. Lze se potkat s autenticky vyšinutými , leč nevyhoditelnými individui obdařenými definitivou (tzv. tenure). Mnohá léta jsem měl nepříjemnou povinnost občas se vídat a střetnout s profesorem filozofie natolik pokrokově úchylným, že ze sestřelení korejského cestovního letadla (KAL na trati New York - Soul) sovětstkými aviatčíky obvinil tehdejšího prezidenta Reagana a popularitu žáků si zajišťoval automatickým udělovaním výtečné známky bez zkoušek celé třídě.

K naší úlevě se posléze zpenzionoval.

Jeden můj student, v Polsku narozený, svá doktorská studia zvládl na univerzitě v Coloradu, kde ve vedlejších dveřích sídlil mediálně celonárodně proslulý šílenec Ward Churchill, falešně se vydávající za amerického Indiána, s bizarními názory, například hodnocením obětí 11. září 2001 jako "malých Eichmannů, kteří si to zasloužili". Po delších tahanicích a prokázaném jeho plagiátorství se takového vědátora přece jen podařilo z univerzity vypudit.

Z článku "New Charges Surface Against Muslim Professor" (Townhall.com., 4.11.2011, autor Mike Adams) usuzuji, že něco podobného se dosud nepodařilo na Kent State University ve státě Ohio v případě profesora jménem Julio Pino, posedlého velice antisemitským temperamentem. Oslovuje židovského studenta, který sloužil v izraelské armádě, jako "můj oblíbený válečný zločinec" a jiného informuje prokletím "poněvadž jsi Žid, v pekle se budeš smažit".

Poněvadž pedagog Pino je mohamedán, univerzita, děsící se obvinění z islamofobie, si - aspoň prozatím - netroufla zareagovat.

- - -

Zmíněné tři postavy jsou pominutelné episůdky v porovnání k všeobecné, vskutku univerzální ideologické orientaci, totálnímu posunu hodnot a uvažování extrémně levicovým směrem. K jeho pozvolnému zrodu došlo v šedesátých letech, době vietnamské války, a tehdejší generace řádících studentů jsou dnešní vládnoucí, rozhodující establishment. Však stačí vejít do poslucháren, seznámit se programem, obsahem výuky, nahlédnout do univerzitní knihovny, do prodejny školního knihkupectví a listovat v dílech profesory vyžadované či aspoň doporučené literatury.

Posloužím tématickým seznamem, jak ho zveřejnil publicista Dennis Prager v textu s názvem "What Kids Now Learn in College" (Townhall,com , 29.2.2012):

Amerika je imperialistický stát utlačující menšiny, zanedbávající chudinu, diskriminující nebělochy.

Nejsou rozdíly v literatuře a umění. Důvod, proč se dřív vyučovalo o Shakespearovi, Michelangelovi a Bachovi a nikoliv třeba o básnících z Guatemaly, hudebnících ze Srí Lanky či vypravěčích z řad původního amerického obyvatelstva, je zavrženíhodný "eurocentrismus". (Dodávám tento příklad: spisovatel Saul Bellow, laureát Nobelovy ceny za literaturu v roce 1976, si troufl prohlásit, že si rád přečte dílo domorodého Tolstého, pokud se kdy vyskytne. Za takovou opovážlivost byl důkladně zkritizován , přinucen k omluvám, že to tak vlastně nemyslel.)

Bůh je v nejlepším případě nula a v nejhorším případě hloupá a nebezpečná pověra.

Křesťanství je historií inkvizice, křižáckých výprav, útlaku a anti-intelektualismu. Naopak islám je náboženstvím míru. Kritika křesťanství je poučením, kdežto kritika islámu je projevem islamofobie.

Izrael je rasistický stát, morálně bez rozdílu od apartheidu v Jižní Africe.

Tvrzení, že otec a matka tvoří rodinný ideál , nejlepší prostředí pro výchovu dítěte, je heterosexistické a homofobické.

Běloši jsou rasisté, neběloši nemohou být rasisté (poněvadž běloši mají moc a ti, kdo moc nemají, rasisty nemohou být).

Ve světě a ve společnostech nedochází k bojům mezi dobrem a zlem, ale mezi bohatými a chudými, mocnými a bezmocnými.

Patriotismus, vlastenectví je zpravidla eufemismem pro šovinismus.

Lidé jsou zvířata. Od "ostatních zvířat" se především liší lepším mozkem.

Žijeme v patriarchální společnosti ubližující ženám.

Ženy jsou oběťmi mužů.

Černoši jsou oběťmi bělochů.

Latinos jsou oběťmi Anglos.

Muslimové jsou oběťmi ne-muslimů.

Homosexuálové jsou oběťmi heterosexuálů.

Velké společnosti jsou špatné, velké odborové svazy jsou dobré.

Ústava praví, co progresivní lidé myslí, že praví.

Americká bomba svržená na Hirošimu byla akt rasismu a válečný zločin.

Státy Západu jsou bohaté zásluhou kolonialismu, imperialismu, vykořisťování Třetího světa.

Definice manželství jako unie muže a ženy je nemorální.

- - -

Autor Prager uzavírá tento bizarní , politicky tuze korektní katalog citátem Woodrow Wilsona, rektora slavné univerzity v Princetonu, jeho slovy v roce 1914, dřív než se stal prezidentem Ameriky, a tedy i dřív , než došlo k přejmenování hlavního nádraží v Praze: "Účelem, smyslem univerzity je vytvářet mladé lidi (young gentlemen), aby byli pokud možno jiní než jejich otcové."

V roce 1996, James O. Freedman, rektor vyznamné Dartmouth College ve své řeči ke gratuantům opakoval tento Wilsonův citát.

V roce 2002 ho již ale opakoval s důkladnou modifikací - že totiž účelem vzdělání je "to question" (ve smyslu nejen pochybovat, ale odmítnout) hodnoty svých otců. Ti reprezentovali tradiční americké hodnoty. Účelem univerzity je undermine - podemlít, rozvrátit.

Což tedy se činí za hodně peněz.

Takže v porovnání čeští rodičové, jakož i jejich potomci jsou na tom podstatně líp a lze si jen přát, aby k přílišnému zhoršování stavu věcí nedocházelo.

Však ona blamáž, trapnost, ve světě mediálně proslulé fiasko s údajně vysokým školstvím v mé rodné západočeské metropoli, by mělo postačit.

KONEC

Upozornění:
Nová kniha Oty Ulče "Velikáni a malikáni" - český exil, autorovy zkušenosti, profily osobností jako Josef Škvorecký, Egon Hostovský, Ferdinand Peroutka a přemnozí další. Vyjde 26. března v pražském nakladatelství Šulc-Švarc.

Neoficiální stránky Oty Ulče