Neznám člověka, který po přesídlení do Ameriky, o níž měl z dálav přivezené jakési představy, se najednou začal seznamovat s realitou sakramentsky jinačí od iluzí čerpaných od odborníků typu Karla Maye, který o Indiánech bájil na své permanentní drážďanské adrese. Nebo ať už kdekoliv jinde to mělo být.

Před víc než půl stoletím jsem přistál na Manhattanu, ocitl se na 116. ulici u Kolumbijské univerzity a začal se rozkoukávat. Pár kroků přes Broadway k řece, což byl a stále je Hudson, též hranicí, kde končil stát New York a na druhém břehu začínal stát New Jersey s ledajakými jinými zákony a cenami. Například s vždy lacinějším benzinem.

Ten teď nepotřebuji. Stojím na té 116. ulici a civím k severu, trošku dolů z kopečka to je k 125. ulici, důležité tepně černošského Harlemu. Žádná, prosím, nařízená segregace, odezva někdejšího jihoafrického apartheidu, vkročit tam lze, ovšem bez záruky zcela harmonických zážitků.

Přečetné jsou oázy přetvořené do zdravotně a i jinak nezdravého ghetta, s mnohými adresami v metropolitních oblasteh from coast to coast - New York, Filadelfie na východě, Detroit, Chicago v centru kontinentu, Los Angeles, San Francisco na opačném západním pobřeží s výhledem k pacifickým,asijským končinám.

Netřeba ovšem se vydávat až do takových dálav, však Evropa poskytuje v rostoucím počtu možnosti již i s pravděpodobností podstatně fatální, třeba i stoprocentně finální pohromy.. Nizozemí - Holandsko, Belgie, Skandinávie, od Malmö po Stockholm, ba i dál. K důkladnému sadomasochistickému ochutnání poslouží mnohé municipální francouzské adresy, s notným středovýchodním, severoafrickým a zejména mohamedánským odérem, kam ani francouzský policista dává přednost nevstupovat.

- - -

Nevím, aniž bych se příliš bedlivě zajímal, zda se v Evropě již imituje čerstvá americká novinka s transparenty a voláním BLACK LIVES DO MATTER - zdůrazňováním, že život černocha má cenu - jakoby snad někdo takovou samozřejmost popíral. Když však kdosi z politických kruhů si troufl zdůraznit samozřejmost, že život člověka jakékoliv rasy má svou hodnotu, tím se ovšem dopustil politicky nekorektního přestupku, za který se provinilec, s ambicí se stát příštím prezidentem těchto USA, již pokorně omluvil.

Ano, přemnohé se změnilo - požadavek rovnosti nestačí již po dobu tří generací - přece preferenční hodnocení dle Affirmative Action, uplatňované například při přijímání na studia včetně těch nejprestižnějších institucí, se stalo legitimní normou, na výsměch zcela opačným ústavním zárukám rovnosti bez ohledu na jakoukoliv pigmentaci.

Netřeba být osvícen genialitou, aby se nepostřehla již solidně zabydlená praxe preferenčního hodnocení. Černoši - oficiálně přejmenovaní na African-American, ačkoliv značně vysoké procento, patrně naprostá většina, nejsou potomky bývalých otroků před aspoň sedmi generacemi - tvoří všeho všudy 13,3 procent amerického obyvatelstva, ale s nárokem, podporovaným v mediálních zdrojích, na daleko větší, ne-li stoprocentní pozornost národa. Ačkoliv devadesát procent vražd zůstává záležitostí v jejich vlastních řadách, ačkoli značně početné je jejich vraždění nečernošských obětí, ty nikdy nejsou v prostředí mediálního zájmu tak jako ojedinělé incidenty, kde běloch - buď policista, či civilista - je tím provinilcem.

Národním svátkem je den k památce černošského kazatele Martina Luthera Kinga, ale nikoliv prezidenta Abrahama Lincolna - tak tomu aspoň donedávna bylo a třeba stále ještě je.

Právě se dočítáme o černošské nevoli hrozící letošním bojkotem udělování hollywoodských Oskarů, poněvadž nedostatečné množství černochů je nominováno na takovou poctu. Nikdy jsem neslyšel, že se stejnými požadavky by přišli herci asijského původu. Nikdo si také dosud netroufl porovnávat počet laureátů Nobelovy ceny - nikoliv míru, ale solidních vědeckých výkonů.

Právě jsem obdržel e-mail, který bez komentáře dávám k dispozici k zauvažování:

Je to statistické porovnávání, jaký by byl dopad, kdyby oněch 13,3 procent těchto dřív černošských a nyní afro-amerických obyvatel nebylo.

Počet vězňů by se zmenšil o 37 %.
Ubylo by 53 % členů nezákonných gangů.
Obezita, otylost národa by poklesla o 11 %.
IQ by vzrostlo o 7,4 bodů.
AIDS a HIV by poklesla o 65 %.
Gonorrhea by poklesla o 69 % a syfilis o 58 %.
Průměrný roční příjem Američanů by vzrostl o 20.000 dolarů.
Počet obyvatelstva, žijícího v chudobě by poklesl o 34 %.
„Počet bezdomovců by poklesl o 57 %.
Počet příjemců sociálních dávek by poklesl o 42 %.
Demokratická strana by ztratila 76 % podpory své politické báze.

Ano, příliš mnohé se změnilo od doby před půl stoletím.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče