Dosáhli jsme stavu, kdy o závažnosti události nezřídka rozhoduje barva pokožky. Takto jsme se v Americe vyvinuli či spíš umenšili. A pramálo odvážlivců si troufá o takové háklivosti se ozvat. Jedním z nich je kalifornský černoch Larry Elder, právník, autor, kurážná mediální osobnost vyjadřující se písmem, slovem, v rozhlase, na televizní obrazovce. Například nedávno (Townhall.com, 13.8.2015) uveřejnil esej o automatické diskvalifikaci události, o mediálním nezájmu, když policie zastřelí mladíka a byl by to běloch nebo dva černoši by zastřelili policisty bělochy.

Ano, doba je vážná. Právě uplynul rok od smrti Michaela Browna, hromotluka o váze blížící se dvěma metrákům dočasně živé váhy. Tento tučný kriminálník v pozdních večerních hodinách loupil v obchodě, napadl tamějšího zaměstnance, poté se pokusil vyrvat policistovi pistoli, což se mu nepovedlo a při následujícícm pokusu o útěk zahynul. Na jeho pohřeb - symbol neutuchajícího rasismu - Obama poslal oficiální delegaci.

Postatný to rozdíl v porovnání s pravidelným vražděním, jakým například byla smrt mladé ženy bělošky na procházce v San Francisku. Zabil ji ilegálně v USA přítomný Mexikán. Obama ignoroval tento pohřeb - jakož i veletucet dalších ve vlastních řadách rasově zpřízněných soukmenovců..

V New York City černoch Erich Garner při souboji, v němž se bránil zatčení, byl zastřelen a tím získal posmrtnou pověst mučedníka. Tamtéž v NYC za první polovinu roku 2015 došlo k vzrůstu kriminality o jednu pětinu.. V Baltimore za touž dobu došlo k vzrůstu zločinnosti téměř o jednu polovinu (48 %). V této chátrající metropoli se o vzrůst popularity zasloužil Freddie Gray, mnohokrát zatčený a kriminálně si počínající handlíř s narkotiky.

Orgán s jménem Centers for Disease Control zveřejnil statistiku o zjistěném úsilí policie. Colin Flaherty, stejný ročník 1955 jako Larry Elder, avšak nikoliv černoch, zaměřil s odvahou svou zpravodajskou energii ke zpravidla tabuizovanému tématu o kriminalitě černochů (kniha s názvem „ White Girl Bleed a Lot: The Return of Racial Violence to America and How the Media Ignore It“).Jeho YouTube účet je suspendován, vzdor nemalému zájmu konzumentů (milion vstupů měsičně).

Nejen mediální zdroje si počínají padoušsky. Akademická prostředí se svými hanebnosti nejsou nijak v pozadí, jak pravidelně dokumentuje výtečný ekonom Walter E. Williams, černošský profesor na James Mason univerzitě ve Virginii. O jeho předchozím textu „Academic Fascism“ jsem se zmiňoval ve svém dřívějším textu České výhody momentálně nikoliv meteorologické (NP, 20.8.2015) a nyní se k němu vracím citací z jeho prozatím nejposlednější stati (“Academic Fascism II“, Townhall.com, 21. srpna 2015, významné české výročí).

Kromě jiného se zabývá odvážnou feministkou Christrina Hoff Sommers, vědkyně nikoliv v akademickém světě, ale u American Enterprise Institute, pravidelně studentské campusy navštěvující. Nedávný příjezd na Oberlin College, univerzitu Georgetown a další instituce vedly k úsilí tomu zabránit. Objevily se plakáty s varovným odůvodněním, že její přítomnost by byl násilný čin (form of violence). Přece je nutno ochraňovat ženské pokolení a tato zdatná vědkyně má k dispozici ověřitelná fakta a statistiky přesvědčivě demolující politicky tuze korektní hodnocení současného světa, že nynější ženy žijí, živoří „v násilné paternalistické kultuře znásilňování“.

University of New Hampshire vydala příslušně politicky korektní rukověť s názvem „Bias-Free Language Guide“, se seznamem slov, když ne již za všech okolností zakázaných, ale označených jako „problematic“, takže k jejich definitivnímu zákazu se teprve spěje. Mezi nimi jsou „American“, „homosexual“, „illegal alien“, „Caucasian“, „manpower“, „freshman“, dokonce i „mailman“, „ chairman“, též „elders“, „senior citizen“, „overweight“, „speech impediment“, „dumb“, „sexual preference“. Na provinilce - student nebo učitel - pak čeká disciplinární řízení a ideologická převýchova, zpravidla prezentovaná matoucím eufemismem „diversity training“.

George Orwell jakoby již v plné zbroji byl naklusal. Například Florida State University ve svém prohlášení „Equal Opportunity and Non-Discrimination Statement“ tvrdí, že „chování hodnocené jako ofenzivní, urážlivé, ponižující vůči osobám či celým skupinám se nebude trpět.“

University of South Carolina zakazuje „teasing, ridiculing, insulting - škádlit, zesměšňovat, urážet“.

Veledůležitá otázka: kdo bude tím hodnotitelem? Přece tvrzení o vlastní citlivosti, háklivosti (sensibility) je argument k nepřebití. Jak potom zareagovat, situaci napravovat po protestu extrasensitivních muslimům bouřících se proti zmínce o holocaustu, odhaleném kotníku, křesťanskému kříži?

Organizace se zkratkou FIRE (Foundation for Individual Rights in Education) zveřejnila výsledky svého výzkumu, jímž se zjistilo, že z 427 institucí vyššího vzdělání, ve své většině (59 %) již zavedlo praktiky, jež porušují první ústavní dodatek o občanských právech. FIRE vydala seznam s názvem „12 Worst Colleges for Free Speech“. Mezi těmito provinilci jsou učiliště nejen méně známá jako Saint Augustine’s College či Widener University, ale i významné adresy jako Tufts, Johns Hopkins, dokonce i zcela nejvýznamnější jako Yale a Harvard.

Co si za takové situace počít? Autor Williams nemá příliš důvěry ve statečnost, integritu akademických hodnostářů a víc by spoléhal na váhu peněz: finančně nepodporovat přílišné imitátory Orwellových neblahých vizí.

- - -

Ještě se zmíním o jednom relevantním tématu, jímž se kupodivu odvážil zabývat a je zveřejnit běloch John Hawkins, ročník 1972, příjemně konzervativní a nezřídka prostořeký autor komentátor. Ve svém pojednání o největších politických idiotech (“The Biggest Idiots in Politics: The Blacklivesmatter Protesters“, Townhall.com, 15.8.2015), jimiž se vyznačují militantně si počínající údajní prosazovateleé zájmů černochů, a to způsobem jim maximálně škodícím. Přetrumfnou i Ku-Klux-Klan a legálně dosud existující American Nazi Party s minimální hrstkou členstva. Autor Hawkins předkládá fakta o protestujících fanaticích: se skandováním, plakáty se stejným sloganem BLACKLIVESMATTER, oznamujícím, že život černochů má svou cenu, což přece žádný nečernoch jim neupírá. Ročně osm až devět tisíc jich zahyne násilnou smrtí, z víc než devadesáti procent (93 %) je to přece vraždění ve vlastních řadách. V období 1999 až 2011, podle údajů CDC - Centers for Disease Control and Prevention - v přestřelkách, bitkách s policií, život ztratilo 1130 černochů, ale 2151 bělochů. Denně v USA v průměru dochází k potratům 1876 černošskýh dětiček. Čili za jeden měsíc je zmařeno víc lidských životů, než se policii podaří za deset roků.

V množství dětí narozených mimo manželství černoši vedou s 72 procenty proti 30 procentům v bělošských řadách. Leč takovéto cifry nevadí. Hodně hlasitě se protestuje, plakáty mává, v ulicích se povalovat, obchody přepadat, rabovat, případně i zapalovat. Též v nynější dost divoce se rozbíhající predvolební prezidentské kampani politická shromádění napadat, řečníky přerušovat, mikrofonu je zbavovat, s domáháním se ještě větších sociálních dávek, s chrlením nadávek, zdůrazňováním vlastního utrpení. K tomu se přidali další aktéři ze synchronizovaného hnutí HANDS UP DON’T SHOOT COALITION. Rozvášnění demonstranti s rukama zvednutýma, s požadavky „nestřílejte po nás“ do prázdna, odkud přece žádné nebezpečí nehrozilo. S takovou šarádou se dokonce vyznamenali někteří členové a členky Kongresu ve Washingtonu.

V Baltimore letos v měsíci máji došlo k 42 vraždám, ale k podstatně menšímu počtu policejních zásahů ( v dubnu 2677, v květnu 1531). Vysvětlení snadno pochopitelné: nenávist proti policii, politici se připojují, policie z opatrnosti nezasahuje. Zločinnosti tudíž přibývá. V New Yorku, v kriminálně tuze plodné oblasti South Bronx, v tomto květnu trestní činnost rozkvetla o 167 procent.

Jestliže policie si netroufá zasahovat, nyní politici, kandidáti usilující o dosažení plnějších žlabů, mají potíže, aby odolali příležitosti vyjádřit se ke skandování, že životy černochů mají cenu nikým jim upíranou. Nejeden politik se zdál být uchvácen svou rétorikou. Mezi nimi i vrcholný funkcionář státu Maryland, jeden z mnohých s ambicemi povýšit na nájemníka v Bílém domě. Ve své oraci zmnožil své ujišťování o hodnotě životů černošských, životů jakýchkoliv, dokonce se i zmínil o těch bělošských, čímž ovšem značně přestřelil. Tmavě pigmentovaná individua notně popudil a přestřelivší poserové se začali de facto omlouvat, že to tak vlastně doslova nemysleli.

Dokonale potupné kálení do vlastního hnízda. A předvolební kampaň s vábením se teprve rozjíždí.

DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ

Neoficiální stránky Oty Ulče