Letos v létě hanebné vedro cloumalo a místy ještě cloumá naší původní domovinou. Postižena je snad jen dočasnou skutečností, že klimatizací - onen airconditioning - dosud není vybavena celá republika, každá domácnost.

Takovou nevýhodu ale bohatě kompenzuje lahodná představa, že ještě douho, pokud možno permanentně, setrvá způsob života nezcela politicky korektního a nezislamizovaného. Že rovněž se zcela nezjančí druh uvažování a počínání jako v akademickém prostředí americkém, z něhož jsem již věkem příliš pokročilým unikl. Jediná to výhoda stáří.

Mám tu před sebou čerstvý text s názvem ACADEMIC FASCISM (Townhall.com, 12.8. 2015), jehož autorem je černošský ekonom Walter E. Williams, profesor na James Mason univerzitě ve státě Virginia. Tento svůj esej zahajuje proslulým citátem George Orwella, že některá tvrzení jsou tak absurdní, že jim mohou věřit jen intelektuálové. A tento druh uvažování se s rostoucí intenzitou úspěšně uplatňuje na většině univerzitních campusů.

V takovém úsilí významně vynikají učiliště v Kalifornii, končině všemožných lahodností - pomeranče, vinice, Disneyland, Hollywood, Silicon Valley, Údolí smrti.

Profesoři na University of California například přišli s novinkou jménem micro-aggression. Některá tvrzení, donedávna zcela běžná, samozřejmá, se dostala do klatby jako hanebně rasistická, nyní již zakázaná ve školním prostředí. Zde je pár příkladů:

„America is the land of opportunity“ - že je zemí mnoha příležitostí, což ale politicky korektně uvažující hlavy zatracují jako mýtus meritocracy - takového zločinu.

Neméně nepřijatelné je tvrzení, že „existuje je jen jedna rasa, lidská rasa“ nebo být „přesvědčen, že zaměstnání mají dostat ti nejschopnější uchazeči“, což vytváří

dojem, že people of color, neboli černoši, Indiáni, Hispánci, jakkoliv nekvalifikovaní, mají zásluhou Affirmative Action nezasloužené výhody, které ovšem mají.

Rovněž zakázáno je provokativní tvrzení, že „každý může v této společnosti uspět, pokud bude tvrdě pracovat,“ nebo „když se na někoho dívám, tak nevnímám, jaké že je barvy“. Za zvlášť obtížně pochopitelný je zákaz otázky Where are you from or where were you born?- „Odkud jste a kde jste se narodil?“

Dokument s daleko víc zákazy, s titulem „Diversity in the Class Room“, vydala akademická instituce UCLA Diversity and Faculty Development (UCLA je zkratka University of California at Los Angeles).

Výtečný ekonom, rovněž černoch a autor, Thomas Sowell dává přednost označení micro- totalitarianism, případný zájemce o podrobnosti nechť se seznámí s adresou http:/tinyurl.com/nxulxc. Sowell i Williams zdůrazňují, že v tradici tyranů z doby nacismu a stalinismu teď tady máme zřetelný útok na svobodu slova. „Jakmile se zmocní kontroly, tak jak již se stalo na mnohých univerzitách, právo svobody projevu se stane přítěží, které je nutno se zbavit.“

Daniel Henninger, editor The Wall Street Journal, v článku s názvem „Obama Unleashes the Left: How the government created a federal hunting licence for the far left“ se zmiňuje o Harvard Crimson, publikaci této univerzity nejproslulejší, v níž je zdůrazněna výzva „Let’s give up on academic freedom in favor of justice“ - zbavit se akademické svobody ve prospěch spravedlnosti a při té příležitosti zabránit politicky nevyhovujícímu profesoru Harvey Mansfieldovi v jeho vědecké činnosti.

Prestižní Oberlin College vydala varování vyučujícím při dotýkání se politicky háklivých témat jako „racism, sexism, heterosexism, cissexism, ableism, capitalism and other issues of privilege and oppression“. Co je cissexism? Nemám tušení.

Na neméně prestižní Vassar College při rozhodování o bojkotu, jímž postihnout Izrael, profesor angličtiny pobídl přítomné, aby se při rozhodování zbavili potřeby civility - „zdvořilosti, odhleduplnosti“. Do Hitlera zamilovani hnědokošilatí fanatici v třicátých letech by mohli posloužit vhodným příkladem.

Azusa Pacific University „odložila“ vystoupení významného politologa (Charles Murray) z důvodu vyhnout se dotčení citů profesorského sboru a students of color.

Brandeis University zrušila pozvání mezinárodně proslulé Ayaan Hirsi Ali somálského původu, aby její přítomnost se nedotkla cítění muslimskýh studentů.

Williams uzavírá svůj text posledním odstavcem, jak západní hodnoty svobody jsou decimovány akademickou elitou na amerických campusech. Jim jde o podřízení osobních svobod vládní kontrole, nahradit rovnost před zákonem systémem privilegií (entitlement). Ti se stávají větším nebezpečím našemu způsobu života, než jím jsou teroristické organizace. „Levicové ideje jsou rakovinou naší společnosti. Je ironické, že se nejen obáváme zareagovat, ale že tak zvrácené ideály podporujeme svými daněmi a charitativními dary.“

- - -

Odvážný Williams neváhá se pustit i do jinačích ošidných témat. V textu rovněž nedávného data s názvem „Legal and Academic Equality Nonsense“ (Townhall,com, 5.8..2015) se pouští do demolice jiných nehorázností, sdílených mnoha mysliteli, akademiky, juristy, též soudci. Ti, co vycházejí z předpokladu žádoucnosti poměrné distribuce talentů, jejich výkonu podle všemožných kritérií, s přesvědčením, že overrepresentation je důkazem denial of opportunity. Že přemíra znamenitého výkonu je důkazem odepření příležitosti jiným. Což ovšem je naprostý nesmysl.

Williams: Z 30 nejznamenitějších houslistů dvacátého století aspoň 25 je židovského původu. Židé jsou pouhou menšinou 3 % obyvatelstva USA a 0,2 % veškeré světové populace. Mezi americkými laureáty Nobelovy ceny je jich 35 % a mezi laureáty bez ohledu na jakoukoliv národnost jejich podíl je 22 %.

Když toho tolik docílili, to snad by mělo znamenat, že někomu jinému jeho zásluhy neprávem uzmuli? Židovským vědcům zakazovat, aby vymýšleli, houslistům zakazovat, aby znamenitě fidlali?

Ona statisticky značná disproporce se týká i jiných menšin. Černoši, v současnosti na African-American přejmenovaní, tvoří pouhých 13 procent americké populace, ale 80 procent profesionálních basketbalistů, 65 % všech hráčů surovosti, jež se v USA z podivného důvodu považuje za football. Rovněž jsou přepočetní mezi boxery. V ledním hokeji, profesionální NHL, jich ale jsou jen 2 %. Má to snad být důkazem, že vlastníci klubů jsou rasisté? Kolik černochů vyniká v plavání? Nevím ani o jednom. (Kdosi mi kdysi tuto disproporci vysvětloval s odkazem na jejich africké předky. Ti kvůli krokodýlům do vod moc nelezli a v případě, že tak učinili, pak již nevylezli.)

Nelze též přehlédnout zeměpisnou disparitu. Ani jeden hráč NHL se nenarodil na Havaji, v Louisianě či Mississippi. Nikdo v Himálajích narozený se nestal proslulým mořeplavcem.

Ze studie Bond University v Austrálii se dozvídáme, že žraloci devětkrát častěji napadnou muže než ženy. Lze z toho usoudit, že žraloci jsou sexisté?

Sexismem se proviňují i přírodní živly. Blesky šestkrát častěji zasáhnou muže než ženy. Z počtu takto zabitých 82 % jsou muži.

Rozdílnost mnohé hlavy přeinterpretují v nerovnost, nespravedlivost. Ale vždyť přece životy začínají s nerovností našich osudů, s příležitosti narodit se ve zlaté kolébce nebo na hnojišti. Vyrůst v hodnotném prostředí inteligentních rodičů nebo bez tatínka, s matkou alkoholičkou.

Kolik Nobelových laureátů se již zrodilo v papuánském či cikánském prostředí?

Laureát Milton Friedman varoval: Nadiktujte rovnost a máme po svobodách.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče