Tou nejméně závažnou je záležitost východoafrická, k níž došlo před pouhým jedním týdnem. Týká se mého důsledně neoblíbeného amerického - a tedy i mého - prezidenta Baracka Husseina Obamy, jeho předstíráním své neexistující minulosti. Činí tak s vlastně dost oprávněným předpokladem až přesvědčením, že naprostá většina se neopováží pořádně konkrétně zeptat na takovou ošemetnost. Však dotaz by nabyl podoby rasistické provokace a tudíž i notného kádrového šrámu, ne-li něčeho existenčně ještě zlověstnějšího.

„To mám snad chodit se svým rodným listem přilepeným na čelo?“ Obama si postěžoval reportéru Brianu Williamsovi, NBC-TV, který se neopovážil poznamenat, že jedno předložení by přece stačilo. Magnát Donald Trump si troufl projevit podiv, proč prezident utrácí miliony dolarů za advokáty, aby takovým pokusům o zjištění pravdy zabránili, a nabídl mu pět milionů dolarů za ochotu takový důkaz ukázat. Odpovědi na nabídku tak šlechetnou se ovšem nedočkal.

Měl jsem příležitost prohlížet si legitimaci vydanou Kolumbijskou univerzitou, mou někdejší alma mater, s Obamovou fotografií, ale s jménem Barry Soetoro a identifikací FOREIGN STUDENT. Cizinec adoptovaný svým nevlastním otcem v Indonésii, narozený v keňském přístavu Mombasa, jak tvrdil až do roku 2004, když s pozměněnými ambicemi se dodatečně narodil v Honolulu na Havajských ostrovech.

Svého afrického otce zproletarizoval do podoby nuzného, o kozy pečujícího vesničana, syn ale získá stipendium ke studiu na americké univerzitě. Unikátní kariéra.

Posléze se stane čímsi ještě unikátnějším a po šesti letech ve vrcholné prezidentské funkci zbylé americké supervelmoci přijel na oficiální návštěvu rodné země jak svého otce, tak své vlastní. Jeho hostitelem mu tam byl její prezident Uhuru (swahili jméno pro „Svobodu“) Kenyatta, syn zakladatele státu. O něho se s nevalným úspěchem začal zajímat mezinárodní kriminální tribunál v Haagu v souvislosti s podivným průběhem voleb roku 2007 a odhadovaným počtem tisíce zabitých spoluobčanů voličů.

Ceremoniál v souvislosti s návštěvou tak vzácného hosta-krajana nevylučoval občasné Obamovo vtipkování, že by také mohl pátrat po svém údajně sporném nenalezitelném důkazu o svém narození. Mohl bych posloužit radou: zájemci by stačilo, aby nahlédl do britských koloniálních archivů (Kenya Dominion Record 4667), tam nalézl doklad „Certified Copy of Registration of Birth“ a příslušný úředník (Mombasa Registrar of Birth) pod přísahou potvrdil autentičnost rodného listu Coast Provincial General Hospital Mombasa o narození 4.8.1961 v 19.21 hodin.

Čtyři dny poté matka s dítětem odletěla do Honolulu a v tamějších novinách se objevilo oznámení o porodu bez uvedení jména nemocnice, lékaře a dalších potřebných údajů.

Nyní, se zbývajícími osmnácti měsíci svého prezidentského mandátu, Obama se rozhodl přijet na návštěvu a nepochybně se dopustil podstatného prohřešku označovaného jako „kulturní imperialismus“. Již v roce 2010 poslal svého viceprezidenta (Joe Biden) do Nairobi, s vábením americkou finanční výpomocí za ochotu podporovat potraty. (Zdroj: Ken Blackwell, „President Obama: Out of (Touch with) Africa,“ Townhall.com., 30.7.2015). Sedm set evangelických duchovních z iniciativy architekta Marka Kariuki, reprezentujícího sdružení 38.000 farností a 10 milionů keňských křesťanů. podepsalo dopis adresovaný Obamovi, aby se o homosexualitě, naprosto nepřijatelné víře a kultuře mistního obyvatelstva vůbec nezmiňoval. Obama takovou radu ignoroval a poté, co právě jmenoval zvlaštního envoy (velvyslance, delegáta) State Departmentu pro práva LGBT (lesbian, gay, bisexual, transgender), dal přednost přednášce o právech homosexuálů, lesbiček a individuí s předělaným pohlavím. 

Dál se dočítám, že Mr.Kenyatta courteously but firmly had none of it - zdvořile odpověděl, že s něčím takovým nechce mít nic společného.

- - -

Obama ve svém prvním projevu (Inaugural Address) se velmi vstřícně vyjádřil k teokratickým vládcům v Íránu, rodném prostředí Valerie Jarrett, nejbližší a nejvlivnější osobnosti v nynějším Bílém domě. Nyní, ve Vídni v půli července 2015, došlo k podpisu dohody v rozsahu 100 stran, s odstraněním sankcí proti režimu ajatolláhů, kteří se v dávném již roce 1979 nevlídně zachovali vyhlášením de facto války přepadem amerického velvyslanectví, zajetím veškerého personálu po dobu 444 dnů. USA se dostalo označení Satana, íránská vláda, jakož i davy značného rozsahu začaly skandovat „Smrt Americe!“ a s tak populárním požadavkem dosud neustaly.

Nyní ale Obama ujišťuje, že historická příležitost v úsilí o bezpečnější svět započala. Aniž by ovšem Satan přestal být Satanem a teokraté přestali domáhat se jeho zničení. Rovněž v platnosti zůstává úsilí zničit stát Izrael, vyhladit ho z povrchu světa, jak již mnohokrát zdůrazňováno v projevech islámských představitelů v OSN, což světová organizace, o světový mír usilující, nijak jednoznačně neodsoudila.

Obama souhlasí s odstraněním sankcí, jimiž byl Írán postižen, Teheránu se dostane pomlázky v odhadované výši 150 miliard dolarů k nákupu potřebných zbraní, v posílení pozice v syrské občanské válce, v budoucnosti Iráku a v neposlední řadě v íránské podpoře mezinárodního terorismu.

Nejvýznamnější záležitostí je ovšem íránské, již řadu let plným tempem probíhající úsilí zhotovit svou vlastní atomovou bombu, stát se nukleární mocností. Současně se pilně pracuje na projektech zhotovit rakety, jež by dorazily nejen do Izraele, ale i k vzdálenému zámořskému Satanovi.

Satan napřed zakazoval, hrozně hrozil proti nukleárnímu budovatelskému úsilí. Nyní již ale polevil, s takovým budováním vlastně souhlasí. Internacionální inspekce ano, leč za podmínek íránského požadavku oznámit je aspoň tři týdny předem. Těch týdnů ovšem může být víc a přístup na to které místo třeba nemusí být povolen. Mnohé úsilí již Satan vyvinul za účelem tzv. confidence-building. Dočítáme se, že Obama píše dopisy nejvyššímu ajatolláhovi Ali Chamenejímu. Washington Teheránu poskytuje sensitivní informace ke značně škodě Izraele, údajně stále amerického spojence. Tak se stalo v případě prozrazení výtečného systému Stuxnet, jímž se Izraeli povedlo úspěšně sabotovat či aspoň zpomalit íránské budování jaderné zbraně.

Je to dohoda bez jakýchkoliv záruk jejího dodržování, Írán nukleární tak nabývá international legitimacy. Dohoda se vůbec nezabývá íránským úsilím vyvinout rakety se značným doletem (intercontinental ballistic missiles).

Výraz „honorable“ slovník překládá jako „ctihodný, vznešený, výtečný, počestný“. Jeho opakem ovšem je „dishonorable“.

Zatímco Washington zásoboval Teherán informacemi o počínání Izraele, onoho amerického oficiálního spojence, Izrael rovněž nelenil, aby se ledajakými cestami dozvídal, co takový americký partner má vlastně za lubem. Špionský zdatný Mossad se dozvídal všelijakými cestami. Ledacos se lze dozvědět od zdroje, jímž je Ronen Bergman, senior korespondent o záležitostech vojenských a zpravodajských pro izraelský Yedioth Ahronoth, ve zprávě s názvem „What Information Collected by Israeli Intelligence Reveals About the Iran Talks,“ Tablet Magazine, 29.7.2015.

Již začátkem roku 2013 Izrael se v Íránu dozvěděl, že američtí vyjednávači se tajně sešli s reprezentanty ajatolláhů v Muscatu, Omanu. V té době Írán se už dopouštěl mnohonásobného porušování mezinárodní smlouvy (Nuclear Non-Proliferation Treaty). V prosinci toho roku Obama zdůrazňoval, že Írán nemá právo - any right to enrich fissile material on its soil. Jenže už v únoru 2014 Wendy Shermanová, vedoucí americké delegace vyjednávající s íránskou delegací, informovala izraelské činitele, že Američané by rádi zastavili tento proces (to stop enriching uranium altogether), jenže to ohodnotili jako již nerealistické. Což tedy potvrzeno letošním červencovým podpisem této dohody či snad spíš kapitulace.

Jedním z dalších mnohých nedodržených či spíš nedodržitelných amerických závazků vůči Izraeli bylo nedovolit Íránu to stockpile uranium (“železná zásoba“). Poté došlo k přiznání výjimky (velmi malé množství dovoleno a většina bude zaslaná do Ruska ke zpracování k nevojenským účelům). Podle dohody v její prozatím nejposlednější verzi Íránu dáno k dispozici 300 kg tohoto materiálu. Jenže pak došlo k dalším ústupkům ve prospěch práva Íránců ve vztahu k oné železné zásobě v odhadovaném množství osmi tun.

Na hlavní main enrichment facility v místě Natanz Íránci mají právo pokračovat s provozem 5600 centrifuges (“odstředivek“) z celkového počtu 19 000. Západní reprezentanti ustoupili od svého požadavku přebytek zničit a souhlasili s řešením, že Íránci by je měli pouze deaktivovat (only to mothball them).

Západní delegáti dospěli k názoru, že úspěšné zhotovení nukleární bomby si ještě vyžádá řadu let (at least a number of years). V závěrečném hodnocení odhad se změnil na jeden rok. Čím déle se vyjednávání protahovala, tím víc se rozrůstal seznam požadavků Íránu.

Washington se za svůj výkon ve Vídni určitě nemůže pýchou dmout. K ní nepřispěje tato Bergmanova zveřejněná zpráva o izraelské špionážní dovednosti a o tajném dohadování Obamy s ajatolláhy.

Tudíž nepřekvapila náhlá zpráva.o Jonathanu Pollardovi, o němž jsme už delší dobu nic nečetli. Pollard, ročník 1954, v roce 1987 se přiznal ze špionáže v prospěch Izraele, za což byl v USA, státě údajně spojeneckém, odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí. Trest si už odpykává téměř třicet let. Všechny snahy i z nejvlivnějších vládních kruhů Izraele o jeho propuštění prozatím selhaly. Ale právě teď dorazila zpráva, že letos v listopadu Pollard propuštěn bude. Různá vysvětlení se nabizejí - zda akt dobré vůle či pocit různých trapností.

- - -

Jak již zmíněno, za osmnáct měsíců se budou konat americké prezidentské volby.

Jim budou předcházet nominující primárky. Mezi republikány o tuto příležitost bude usilovat šestnáct zájemců. Sporných, různě urputných témat bude celá řada a s velkou pravděpodobností to nebudou temata zahraniční, ale domácí. Z hlediska veřejnosti, a tedy voličů, tím nejexplozivnějším je jižní, neuhlídatelná mexická hranice, zdroj značné zločinnosti, obrovských výdajů, též s dopadem značné volební manipulace. Nová politická, nijak přílíš sportovní disciplina vzájemného vrhání blátem či něčím bytelnějším. Vyvřou skandály, vzájemná obvinění, že držitelé moci dodržují zákony jen selektivně - jen takové, které jim vyhovují. Ilegální vetřelci, i když lapení a ze země deportovaní, znovu se ilegálně vrátí. Například scénické San Francisco je politicky natolik korektní, že se pokládá za sanctuary city, město, které poskytuje azyl, útočiště, ochranu zločincům, kteří znovu vraždí, federální orgány nezasáhnou nebo zasáhnou, jenže ty jednotlivé státní či městské orgány takové úsilí třeba sabotují.

Rovněž to je hranice, kudy pronikají teroristé, džihádisté. Nemusí pouze lézt terénem mezi kaktusy. Letos se legálně dostaví aspoň 150 000 zahraničních studentů, mezi nimi i předpokládané procento zahraničních mordýřů.

Nevíme, jak bude, ale určitě se nudit nebudeme.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče