26.4.2024 | Svátek má Oto


USA: Generační proměny

21.4.2016

V prozatím nejposlednějším příspěvku v tomto Neviditelném psu zviditelněném (19.4.2016 v den primárek v New Yorku a jeden den před narozeninami nemilovaného nebožtíka Adolfa Hitlera) jsem si dal problematický závazek, že synátor za plánované jízdy do NYC, oné proslulé Sodomy a Gomory, mi vysvětlí střídání amerických generací, v naději, že to pochopím.

Tak se tedy stalo, a to čtyři hodiny trvajícím zájezdem na jeden asijský konzulát, kde jsem byl povinen se víc než tucetkrát podepsat na úřední papíry a na místě zaplatit hodně stovek dolarů. Poté jsme se s nemalým úsilím vymotali z Manhattanu a našli cestu do Lincolnova tunelu pod řekou Hudsonem, nemalým to tokem, a potomek se rozpovídal o slíbeném tématu oněch generacích.

Začal generací zvanou traditional. Tvořil a stmelil ji důkladný zážitek v podobě druhé světové války. Tito veteráni začali realizovat své mírové plány - pořídit si vlastní bydlo ve vhodném předměstí, koupit automobil, samozřejmě, a rozhlédnout se po správném partnerovi do manželství. Založit rodinu, zplodit hejno potomků. Tak vznikla tak zvaná baby boom generation. Pořádná konkurence se uplatnit, protahování doby pracovní, soutěžit se sousedem, se Sověty, doba korejské války za doprovodu všeobecné studené války. S ambicemi zamířenými do vesmíru, důkladná soutěž, kdo že bude první s přistáním na Měsíci. Rozhodnutí padlo v létě 1969 a všichni víme, jak dopadlo. V té době masové sdělovací prostředky poskytovaly veřejnosti všeho všudy jednu patnáctiminutovku informací denně..

To se v nedlouhé době podstatně změnilo. Vznikl kolos CNN, poskytující zprávy 24 hodin denně. Konkurence přenášela reportáže, které si zasloužily hodnocení jako scandalous. Objevila se další generace a sice s označením X, též doprovázená charakteristikou cynical. Na jejím vytváření se patrně podílel výsledek války ve Vietnemu, o jejíž americkou prohru se postaraly domácí americké okolnosti.

Synátor za zpáteční jízdy z NYC to charakterizoval prý tehdy populární otázkou adresovanou tehdejší mladé nastupující generaci, co že je pravděpodobnější - zda spíš se dočká penzijního zabezpečení (social security) nebo setkání s mimozemšťanem na této planetě. Naprostá většina dotázaných se rozhodla pro mimozemšťana, v pravděpodobnost jeho přistání spíš uvěřila.

Také to byla doba manželského rozpadu. Rozvodovost se tehdy ztrojnásobila. Rodiny rozbité, mladí hledají a nacházejí své nezávislé cesty. Je to již éra computerů, technologie se stává jejich světem, internet jim ho značně přibližuje.

To, co znamenal Pearl Harbor v prosinci 1941, se v nemenší míře opakovalo 11. září 2001.

Vytvářela se generace millenial, na přelomu tisíciletí. Zatímco předchozí generace X chtěla a prosazovala svou nezávislost, tito jejich millenial následovníci vyžadují pochvalu za své počínání.

- - -

Pramálo se v tom ovšem dovedu vyznat. Otázka, otázky: do jaké míry by taková americká tvrzení se dala aplikovat pro Evropu, pro veškerou západní civilizaci? Pro náš český národ, jeho mentalitu? Když se například soustředím na onu údajnou internacionalizaci a porovnávám své dávné pobíhání po světě - něco tehdy dost neobvyklého, ale nyní se stává samozřejmostí, však na to máme své precedenty z domoviny: za bolševika se přece většina hlídaných oveček nesměla a nemohla podívat do zakázaného světa. Tehdy se závidělo štastlivci, který měl tak znamenité štěstí, že mohl vyjet na Tahiti. Jenže kolik společenské prestiže zbylo z polistopadového odletu „na Kanáry?“

Naše generace formovaly, hnětly jiné okolnosti - ať už srpen 68 nebo listopad 89.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče