26.4.2024 | Svátek má Oto


UDÁLOSTI: Drobné poznámky

17.1.2015

K masakrům v Paříži se vyjádřili i ruští „pravoslavní fundamentalisté“ (termín z Práva), jmenovitě jakýsi Dmitrij Corionov-Enteo, vůdce skupiny „Boží vůle“: „Každý rouhač si zaslouží nejvyšší trest. Bůh dokonal rukama muslimů svou odvetu.“ Je pozoruhodné, jak má ruský fanatismus blízko k tomu islámskému (bylo to nápadné už za bolševismu). Karikovat Mohameda stejně jako např. karikovat Ježíše je hloupost a je třeba to jako hloupost pojmenovat. Svoboda projevu v našem pojetí spočívá v tom, že zahrnuje i možnost, případně riziko říkat hlouposti. To ovšem neznamená, že svoboda projevu spočívá v tom, říkat co největší nehoráznosti, nýbrž jen to, že svoboda projevu spočívá v tom, že se mohou říkat také nehoráznosti, protože jen ve svobodném prostředí se spolehlivě pozná, co je nehoráznost a co ne. Z toho taky plyne, že se zavraždění karikaturisté sice stali obětmi krutého a neospravedlnitelného násilí, ale vůbec z toho zároveň neplyne, že byli průkopníci svobody projevu, nýbrž jen to, že využili možností, které jim skýtá svoboda projevu. Jak, to je otázka svobodné diskuse.

Bývalý vůdce doněckých separatistů Strelkov, kterého se údajně Putin zbavil pro jeho neovladatelnost (tedy jakýsi nezvádnutý doněcký Čapajev), vyzval Kreml, aby přiznal, že Rusko na Ukrajině válčí (a zároveň dodává „nepříteli“ uhlí a elektřinu). Tedy to by se Brežněvovi stát nemohlo.

Pan Palata v sobě nezapře bývalého bojovníka proti sudetoněmeckým revanšistům ze zlaté klausovsko-zieleniecovské éry přelomu tisíciletí. V dosti ohavném článku o francouzské koloniální politice v Alžírsku uzavírá: „Pokud však dnes někteří Francouzi žehrají na to, že mají dnes v zemi tolik muslimů, je na to jednoznačná odpověď. Mohou si za to sami. Kdyby jejich země neobsadila severní Afriku, pak by dnes muslimové ´neobsazovali´ Francii.“ To je typická logika „příčina – následek“, příznačná pro české ospravedlňovatele vyhnání sudetských Němců: příčina – Hitlerovy zločiny, následek – vyhnání. Mohou si snad i za ohavné vraždy bezbranných civilistů Francouzi sami?

Pan Tomio Okamura, jeden z protagonistů Velké protikorupční revoluce (na rozdíl od dalších poměrně neúspěšný), se pokouší vyprofilovat na pařížské tragédii jako okázalý islamobijec. Co mu zbývá. V diskusi s Palestincem Shaikhem, usazeným v Praze (zveřejnila ji Babišova MfD), prohlásil mj., že jeho oponent nemluví pravdu, když tvrdí, že útočníci nerozlišovali mezi oběťmi (byli mezi nimi i muslimové). Terorista prý (podle Okamury) policistu – muslima zabil, protože nevěděl, že je muslim, zabil ho tedy omylem. To ovšem není pravda, nezabil ho omylem, nýbrž bylo mu fuk, zda je muslim nebo ne, když byl policista. Pan Okamura je demagog. Dále v debatě řekl: „To náboženství (islám, bd) je agresivní. Dovedete si představit, že by někdo v křesťanském světě páchal v 21. století atentáty na muslimy? Zotročoval je a znásilňoval?“ Zmíněné zločiny ovšem nespáchalo žádné náboženství, ale konkrétní darebáci. Že islám jako náboženství nutně vede věřící k zotročování a znásilňování, se musí teprve dokázat. Další demagogie.

„Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek se včera vyslovil pro zásadní dialog o podmínkách koexistence židovsko-křesťanské civilizace s islámem,“ píší v úterním Právu. „Muslimské komunity a autority by se měly jasně vyjádřit, že plně respektují evropské pojetí svobody slova, a to i v případech, kdy se dotkne islámu. Kdo tuto svobodu nerespektuje, nemůže s námi žít,“ prohlásil. Další populista, který se podobně jako Zeman profiluje na krvavých útocích v Paříži. Moc by mne zajímalo, jak to bude uděláno. Bude se podpisovat jakési prohlášení loajality? Všichni teroristé, kteří se právě chystají vyhodit do vzduchu nějaké nádraží, vyvraždit mateřskou školku nebo redakci nějakého časopisu, ho podepíší oběma rukama (pokud dovedou psát) a pak udělají, co si předsevzali. Nebo se budou vyjadřovat nějaké reprezentativní muslimské organizace za své členy? Myslím, že problém KDU-ČSL je, že sedí ve vládě, ve které nemá co dělat, s Babišem, se sociálními demokraty, je loajální k „Novým pořádkům“ a k Zemanovi a zároveň se potřebuje křiklavě profilovat, aby svou tradiční politiku spolupráce s každým mocným, který je zrovna po ruce, přebila nějakým dryáčnickým gestem. Čím se vlastně tito lidé podstatně liší od Miloše Zemana?

Výdobytek s „politickými náměstky“ nemá ani po schválení Zákona o státní službě jasné kontury. Není totiž jasné, zda si „politické náměstky“ bude jmenovat každý ministr sám, nebo zda mu je bude ordinovat koalice jako celek. Tím se dále omezí právo každého ministra mít vlastní tým a dělat vlastní odpovědnou politiku. Rozdělení náměstků na „odborné“, kteří „řídí sekce“, a „politické“, kteří jsou ministrova děvčata pro všechno, je strašná blbost a ve skutečnosti další jedovatý plod jakobínského protikorupčního běsnění. Každý ministr má být zároveň politický a odborný a odpovědnost za jeho nominaci má nést ministr (s tím, že samozřejmě ostatní koaliční strany mají právo spolupodílet se na řízení významných ministerstev, protože jinak by nás brzy všechny dirigoval jen a jedině pan Babiš. Není možné budovat nezávislou byrokracii jako hráz proti nedůvěryhodným politikům, protože jediný, kdo má nějakou změřitelnou veřejnou podporu, jsou politici. Politici musí být pod kontrolou veřejnosti, voličů, to je jejich poslání. A ne pod kontrolou „nezávislé byrokracie“, což je samo o sobě obludná představa. Demokracie stojí na důvěře veřejnosti a na angažmá veřejnosti v politice. Když chybí angažmá veřejnosti a její kontrola jako součást politiky, žádné jakobínské zákonodárství nepomůže. Demokratická politika se nedá dělat bez účasti veřejnosti a bez důvěry veřejnosti. Politici se mohou chovat jako škodná jen tenkrát, když veřejnost na politiku, odpusťte mi ten výraz, sere, což je právě náš případ.

Další události komentovány na www.bohumildolezal.cz
Publikováno s laskavým svolením autora.