Lidovky.cz přinesly dnes (11/10) mimořádně poučný článek Jakuba Fajnora nazvaný „Turecká riviéra živoří. ...“. V této turisticky atraktivní zemi se děje to, co pozoruji při dlouhodobém studiu situace v Egyptě. Chybí Rusové.

Klíčové údaje ve Fajnorově článku: Za prvních osm měsíců (leden až srpen 2016) přijelo do regionu kolem Antalye o polovinu méně lidí než loni. A pozor: počet klientů z Ruska klesl až o 95 procent. Důležitý dodatek: Do Turecka přestali létat poté, co v říjnu 2015 turecká stíhačka sestřelila ruský bombardér. (Tady se autor zmýlil, k incidentu došlo 24. listopadu 2015.)

Podobnost s Egyptem možná náhodná, nicméně nepřehlédnutelná. O něco dříve, posledního října 2015, došlo ke zřícení ruského letadla plného turistů na Sinaji. Všeobecně se má za to, že stroj poslala k zemi nálož, kterou do něj propašovali teroristé.

Důvody rozdílné, následky stejné. Již tak churavějící egyptská turistika dostala ránu do vazu: Rusové byli z Egypta odvoláni domů, nejen charterové lety Moskva zrušila a dosud obnoveny nebyly. Pokud Rusové do Egypta létají, pak náhradními trasami.

Výše zmíněné číslo říkající, že do destinací kolem Antalye přijelo v období I – VIII/2016 o polovinu méně turistů, je podobné tomu, která tak důvěrně známe z egyptských statistik. Sleduji měsíc co měsíc hlášení káhirské agentury CAPMAS a je to až únavně stejné. Vezměme si nejnovější čísla z neděle 2/10:

Počet turistů, kteří navštívili Egypt v srpnu 2016, byl o 45 procent nižší než v srpnu 2015 (tedy před pádem airbusu), číselně vyjádřeno loni mírně přes 915 tisíc, letos 503 tisíc. Přibližně stejné údaje publikuje CAPMAS už řadu měsíců.

Egypťané toužebně čekají na to, co se splnilo Turkům: 3. září byly po krizi ve vzájemných vztazích obnoveny ruské charterové lety. Tím se počet Rusů v tureckých destinacích „mírně zvýšil“. Nebude to sice stačit k očekávanému oživení, ale lépe toto než nic.

V Egyptě si zatím podávají dveře ruské delegace, které sledují pokrok v bezpečnostních opatřeních na tamních letištích, zejména jde o Šarm aš Šajch, Káhiru a Hurghadu (Marsa Alam zůstává poněkud stranou zájmu), nicméně definitivní rozhodnutí stále ne a ne padnout. Moskva sice uznává, že Egypťané „dělají pokroky“, přiznal to koncem září i ministr dopravy Medveděvovy vlády Maxim Sokolov a minulý týden i ruský vicepremiér Dvorkovič – ten podle egyptských médií „vyjádřil naději“, že lety by mohly být obnoveny do konce tohoto roku -, nicméně Egypťané musejí udělat pro bezpečnost víc: sto procent toho, co Moskva požaduje. Jak jsou daleko, je těžké odhadnout, docela nedávno se psalo o asi 75procentním splnění zmíněných požadavků.

Proč si Rusové dávají tak viditelně na čas a s obnovením letů nespěchají? Jde jim opravdu jen o bezpečnost? Vždyť ostatní společnosti včetně např. českého Travel Service do Egypta běžně a bezpečně létají! V Marse Alam jsem slyšel divokou hypotézu, z níž lze dovodit, že Moskva se všemi těmito restrikcemi snaží nalákat víc lidí na obsazený Krym. Prsty prý měla i samotném pádu stroje na Sinaji, což už je ale hodně přitažené za vlasy. Působí to dojmem, jako by Egypťané chtěli vlastní selhání přišít někomu jinému.

Buď jak buď, lety do Egypta neomezilo po pádu airbusu pouze Rusko, ale i další společnosti. Ledy však postupně tají. Do Šarmu se vrátily chartery z Polska a Turecka. Egypťané s potěšením kvitovali, že v jednom z letadel, jež přistálo na konci září, byla většina klientů z Ruska. A Adel Zaki z Egyptské asociace CK vidí zase příslib v tom, že ruský Aeroflot znovu otevírá svoji kancelář na mezinárodním letišti v Káhiře. To je prý dobrým znamením, že by mohly být obnoveny lety z RF do EAR v roce 2017.

Optimistická je i Omaima Al Husseinyová, mediální poradkyně na káhirském ministerstvu turistiky, která očekává, po obnovení charterových letů z Německa do Luxoru minulý týden, brzký návrat německých letadel také na lince do Šarmu.

Turecká a egyptská turistika jsou kvůli vnějším okolnostem v útlumu, nicméně v očekávání lepší budoucnosti. Neboť turistů je zapotřebí jako soli. Egyptská centrální banka v září 2016 uvedla dvě čísla, které tuto potřebu podtrhují:

- egyptské příjmy z turistiky ve finančním roce 2014/2015 ... 7,4 miliardy US dolarů

- egyptské příjmy z turistiky ve finančním roce 2015/2016 ... 3,8 miliardy US dolarů

Propad je to už na první pohled více než děsivý.

Stejskal.estranky.cz