To by znamenalo - pokud by měl Zaorálek postupovat podle přání Jiřího Paroubka, že by kandidát měl podporu všech sociálních demokratů a komunistů plus jednoho poslance z opačného tábora. No a vzhledem k tomu, že v opačném táboře, tedy v táboře koalice ODS, zelených a lidovců zatím vždycky jeden poslanec hlasoval proti svému týmu, Paroubek má docela slušnou naději, že se premiérem stane buď zase on sám, nebo nějaký jeho člověk.

Je to podivuhodná perspektiva! Předpokládám, že ten fantom, který hlasuje proti svému hnízdu, je člen strany zelených. Myslím si to proto, že zelení jsou levicoví, je to hnutí ideologické, mesianistické, založené na tvrdém státním dohlížitelství a na poslušnosti občanů postavených do latě. Těmto lidem není a nemůže být liberalismus hlásaný občanskými demokraty sympatický. Nepředpokládám, že by ten renegát byl lidovec - ne snad proto, že by renegátství bylo lidovcům cizí, ale proto, že příkop vyhloubený Kalouskem je příliš hluboký. I když se samozřejmě nedá překvapení vyloučit, ten renegát, jakkoli je to těžko představitelné, se může vyloupnout třeba i z členů ODS - korupce je mocná čarodějka a iluze si nelze dělat o nikom.

Volba Zaorálka předsedou sněmovny, to je první velká Topolánkova prohra v tomhle mači. Euforické tiskové sdělení, z něhož vyplývalo, že sociální demokracie vyměkla a odstoupila od bojkotu, to jsou pouhé řeči. Skutečnost je taková, že sociální demokraté budou mít v čele sněmovny člověka, který může navrhovat premiéra a pak bude záležet na svědomí každého z poslanců.