8.5.2024 | Den vítězství


SVĚT: Pronásledování křesťanů v muslimských zemích

31.8.2012

V pátek se v několika velkých městech Egypta konaly první větší demonstrace proti rostoucí moci Muslimského bratrstva. Tisíce účastníků požadovaly, aby Egypt zůstal civilním státem a islamisté neovlivňovali státní instituce. Poprvé mezi nimi byli i křesťané, které k protestům vyzvala Koalice koptského Egypta. Podle jejího viceprezidenta Fadího Júsefa jsou egyptští křesťané utlačováni, ponižováni a diskriminováni.

Muslimské tažení proti nim začalo s protivládním povstáním začátkem loňského roku a postupně přerostlo až v útoky na kostely i věřící, které často končí desítkami mrtvých. Výjimkou nejsou ani incidenty jako vyhnání 130 křesťanských rodin z jedné vesnice nedaleko Gízy začátkem srpna, kdy už byl prezidentem islamista Muhammad Mursí. Muslimové jim vypálili domy a obchody a zničili i kostel. Egyptské úřady se k těmto útokům staví laxně nebo ještě hůř – v květnu soud za jeden muslimský útok na kopty odsoudil 12 křesťanů na doživotí a osm muslimských útočníků osvobodil.

Koptové se dodnes marně dožadují zákona, který by jim umožnil stavět kostely stejně snadno jako muslimům mešity – podle Júsefa dnes koptská církev potřebuje i k renovaci kostelní toalety povolení guvernéra. Koptští křesťané tvoří 10 % z 85 milionů obyvatel Egypta a od začátku revoluce se jich ze země už přes 100 000 vystěhovalo, z toho desetitisíce v posledních týdnech, kdy Egypt zcela ovládli islamisté.

Ani v okolních arabských zemích na tom křesťané nejsou lépe. V Sýrii se stávají terčem útoků rebelů za to, že nepodporují povstání, a přicházejí i zprávy o čistkách na územích, která povstalci obsadili. Sýrie zažívá masový exodus křesťanů, kteří se bojí násilí nebo toho, že současný režim nahradí islamistická vláda. Například v Homsu žilo ještě vloni 138 000 křesťanů a dnes jich tam zbylo sto. Podle syrské pravoslavné církve jich stovky, včetně žen a dětí, zavraždily povstalecké bandy a došlo i k únosům a vraždám rukojmí, za která nebylo zaplaceno výkupné. Jen v červnu uteklo 10 000 křesťanů z Kusajru. Podle křesťanských duchovních je soužití se sunnity vyloučené.

Syrské křesťany zřejmě potká stejný osud jako další staré křesťanské komunity na Blízkém východě. Z Iráku po americké invazi uprchla většina tamějších křesťanů, na které útočili sunnité stejně jako šíité, a z 850 000 před deseti lety jich dnes v zemi zbylo sotva 150 000. Terčem pravidelných násilností jsou křesťané v Nigérii, kde je vraždí a jejich kostely ničí islamistická sekta Boko Haram, která se netají přáním "vyčistit zemi od bezvěrců". Jen vloni jich zahynulo okolo 500.

Křesťanů ubývá i na palestinských územích, zejména v pásmu Gazy, kde vládne fundamentalistický Hamas. Od roku 2007, kdy hnutí oblast ovládlo krvavým pučem, jsou křesťané a jejich kostely, knihovny i školy terčem útoků a v poslední době dochází i k únosům a nuceným konverzím k islámu. V Gaze dnes žije pouze polovina z dřívějších 3 000 křesťanů a zastrašování, konfiskace půdy, obchodní bojkoty, vydírání a nejrůznější restrikce vedly i ke zmenšení komunity na Západním břehu Jordánu, přestože palestinská samospráva fyzické útoky nepodporuje. V roce 1950 tvořili křesťané na palestinských územích 15 % obyvatel a dnes pouhá 2 %. V Betlémě tento poměr klesl z 80 % na 20 % a Ramalláh, který býval křesťanský z 90 %, je dnes zcela muslimské město. Až 60 % palestinských křesťanů žije v zahraničí a stejné procento opustilo Libanon, kde bylo křesťanství ještě po druhé světové válce většinovým náboženstvím.

V Íránu jsou křesťané pronásledováni už od islámské revoluce v roce 1979. V současnosti je nejznámějším případem kauza pastora Júsefa Nadarcháního, který je ve vězení už skoro tři roky a čeká na výkon trestu smrti za to, že odmítl přestoupit k islámu. V Íránu také platí zákon, který trestá smrtí každého, kdo z islámu konvertuje na křesťanství.

V Turecku klesl počet křesťanů ze dvou milionů na méně než 100 000 a v Jordánsku představují jen 2 % obyvatel. V Saúdské Arábii nesmějí svou víru vůbec vyznávat a v Pákistánu jsou systematicky likvidováni islamisty podporovanými státem. Súdán svým křesťanům nařídil, že musí ze země odejít, a Eritrea až 3 000 křesťanů vězní. V Afghánistánu není navzdory americké snaze vštípit jeho obyvatelům toleranci ani jediný křesťanský kostel nebo škola a poslední hrstka věřících svou víru tají.

Podle statistik dnes žije nejméně 10 % z asi 200 milionů křesťanů na světě jako ohrožená společenská menšina. Představitelé křesťanských komunit v muslimských zemích často prosí o pomoc a dovolávají se zastání u vedení svých církví i ve Vatikánu, ale marně. Papež hlásá smíření a podporuje mezináboženský dialog.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6