Tato nelibá reakce se týká slečny či paní Anne Hidalgo, primátorky pařížské metropole, poté, co se americký, nikterak politicky korektní televizní kolos Fox zmínil o jednom z mnohých evropských problémů, jímž je existence mohamedánských „no-go zones“ - enkláv s obyvatelstvem odmítajícím asimilaci, kde stát působí jen velmi nedostatečně nebo vůbec nijak.

Paní starostová se rozlítila, televizi obvinila z potupení cti Paříže, hrozí soudním postihem. Třeba by zasáhla i tohoto pisálka za jeho drzou zmínku o „morbus chamberlaini - zřetelné symptomy fatálního chátrání“.

Fox se polekal, přispěchal s omluvami lidu francouzskému a britskému, pokud by se cítil uražen. Přespříliš pokroková media jako New York Times reagovala tučnými titulky o omluvách provinilce a Atlanta Journal-Constitution zasadila ránu se zdůrazněním „Fox News přiznává, že ´no-go zones´ jsou pouhá fantazie“.

- - -

Jenže ono to tak třeba vůbec není. Račte zpomalit své vítězoslavné uspokojení, doporučuje Robert Spencer, editor Jinah Watch, již delší dobu se specializující na konflikt mezi islámem a západní civilizací. Velmi se též ozval Daniel Pipes, ředitel Middle East Forum, výtečný znalec právě takové problematiky, a upozorňuje na informaci oficiální webové stránky francouzské vlády o 751 Zones Urbaines Sensibles obtížně odlišitelných od oněch no-go zones, kam nemuslimové nevkročí a policie se jim rovněž vyhýbá. Pipes byl zcela první, kdo v roce 2006 takto označil dvě oblasti ve středověkém městě Carcassonne a dvanáct takových v Marseilles, končině značně muslimské. Od té doby Pipes, s odkazem na příslušné zdroje, seznam aktualizuje a oněch končin mimo dosah oficiální státní moci, kam neradno vstoupit, notně přibývá. Počet obyvatelstva v takových zonách dosáhl pěti milionů. Pipes se seznámil s převážně muslimskými oblastmi v Paříži, Kodani, Malmö, Stockholmu, Berlíně, Aténách. Ony francouzské tzv. „senzitivní městské zony“ působí celkem poklídným dojmem - až do okamžiku, kdy dojde k zapalování automobilů, velkého jejich množství, k útokům na zjistitelné symboly státní moci včetně příslušníků policie, též dochází k násilí v podobě riots (“srocení, vzbouření, povstání“). Za takových okolností je obtížné až nemožné udržovat i minimální pořádek, poslat požárníky k potřebnému zásahu, využít služeb sanitních záchranných vozidel.

- - -

S krizovými situacemi tohoto druhu se důkladně seznamuje a k nim se vyjadřuje Tom Winsor, vysoký policejní činitel (Chief Inspector of the Constabulary - Police Forces in England and Wales). V interview s londýnskými Times se zmínil o nové realitě, že v jejich vlastním státě jsou v oblasti, do nichž policie nemíní vstupovat, poněvadž tamější obyvatelstvo si pořídilo svůj vlastní systém islámského práva.

Soeren Kern, pracovník (senior fellow) v Gladstone Institute, v roce 2011 zdůraznil: „Islámští extrémisté s větším důrazem vytvářejí své výlučné oblasti v evropských městech. Mnohé fungují jako vlastní mikrostáty ovládané islámským zákonem šaría. Oficiální orgány státu pozbyly tuto svou schopnost.“ Kern takový stav vysvětluje jako „by-product of decades of multicultural policies that have encouraged Muslim imigrants to create parallel societies and remain segregated rather than become integrated into their European host nations.“

Vejce, nebo slepice? Kde je tedy ta prapříčina, hlavní viník? Společnost bez otevřené náruče, nebo vetřelci bez zájmu o takové objetí a přizpůsobení?

Kern se rovněž zmínil o iniciativě s pojmenováním „Muslimové proti Křižákům“(islámem zdůrazňované příkoří, jímž následovníci Mohameda údajně trpěli před jedním tisiciletím), což je zdrojem nynější kampaně prosadit závaznost středověkého zákonodárství šaríe v tuctu britských měst - Birmingham, Bradford, Derby, Dewsbury, Leeds, Leicester, Liverpool, Lutton, Manchester, jakož i několika čtvrtí v hlavním městě, nyní již na Londonistan přejmenovávaném.

V roce 2008, Michael Nazir-Ali, v Pákistánu narozený anglikánský biskup v Rochesteru, v londýnských novinách Daily Telegraph napsal, že rozmach islámského extrémismu značně přispěl k růstu mladé generace, odcizené a nepřátelsky orientované.

V říjnu 2014 švédská policie zveřejnila zprávu o výsledku tamějšího národního průzkumu 55 převážně muslimských oblastí se zvýšenou kriminální činností.

David Ignatius, New York Times, vznáší dotaz, kde že ve Francii narozená muslimská mládež došla k přesvědčení o nutnosti zabíjet každého, kdo se proviní zločinem blasphemy (“rouhání“). Tisíce muslimů z Francie odjelo, aby se mohlo dát do služeb kalifátu.

- - -

Výtečná výhoda být senzitivní. Prohlásit se za citlivého, vnímavého, háklivého, emocionálně snadno zranitelného, žijícího v úzkostech jakkoliv pofidérního ohrožení – toť náramný trumf k nepřebití. Za podmínky ovšem, že druhá strana na takovou šarádu přistoupí a odhodí používání téhož metru, týchž kritérií pro jakékoliv počiny. Prosazování nároku na privilegium nedokazatelného a rovněž i nevyvratitelného tvrzení, že já jsem náchylnější, zranitelnější, víc ohrožený než kdokoliv jiný, se věru stala populární taktikou a strategií jak v životě jedinců, tak národů, států a v současné době i celičkého islámského hnutí.

Jsme vmanipulováni do automatického přijetí normy maximálně urážlivého tvora, který se vydává za obět spiknutí a využije sebemalichernější záminku k explozím nenávistné netolerance. Ať už to byl Salman Rushdie se svým románem, karikatury v Dánsku nebo v Paříži. Divadélka s prezentací maximální urážlivosti, též případné tantrum rozmazlených barbarů. (Načež použití rozličných kritérií se stane nevyhnutelností i v mezinárodní politice, na nejvyšší úrovni. Připomeňme si reakci na Reagovovo označení Sovětského svazu jako „říše zla“: pozdvižení v Kremlu, mravně rozhořčené politbyro, jemuž tatáž slova přece dřív nikdy nevadila, když s nesmiřitelnou, jedovatou vehemencí bez zábran používána opačným směrem.)

Přemnozí islamisté se ztotožňují s fatwou nebožtíka Osamy bin Ladina, kdysi volajícího po povinnosti všech muslimů zabít všechny Američany včetně nemluvňat. Současně nepřestáváme být ujišťováni, že islám je náboženstvím míru, tolerance – i když tedy jsou islámské země, kde případné rozhodnutí přestat být mohamedánem se trestá smrtí. Kolik křesťanských chrámů v islámských zemích a kolik mešit v západních zemích se zbudovalo v poslední době? Nicméně ultrasenzitivní mohamedáni zdůrazňují své pocity ohrožení.

Nebo aspoň pocity ublížení způsobeného nedostatkem projevené úcty – a tak být disrespectful. Něčeho takového bych se dopustil, kdybych vešel do mešity, aniž si zul boty. Ale co když mešitu minu, poněvadž mě nic ke vstupu nenutká, poněvadž jsem nevěřící pes? Dopouštím se provinění nedostatku respektu, za což by mi mohla či dokonce měla být uťata má hanebná hlava? Vysvětlování, omluvy, ústupky nikdy nepostačí.

Kdepak, tato senzitivita je trumf k nepřekonání.

- - -

V lednu tohoto nového roku 2015 jsem obdržel email s bohatou fotografickou dokumentací z Anglie, z čerstvé muslimské manifestace, s heslem NÁBOŽENSTVÍM K MÍRU! Velký počet demonstrantů třímajících transparenty s důkladně krvežíznivými požadavky. Místem konání nebyla žádná exkluzivni doména, kam nevěřícím psům vstup je zakázán. K zaručení mírumilovného průběhu události asistovala britská policie, která přece do výlučně islámských enkláv by nevkročila.Šest nápisů, požadavků, vedle sebe: ZABÍT VŠECHNY, KTEŘÍ URAZÍ ISLÁM.. UŘÍZNOUT HLAVU TĚM CO.....zbytek požadavku překrýval jiný transparent BUTCHER THOSE WHO MOCK ISLAM - řeznickým zásahem trestat ty, kteří se posmívají islámu. EVROPO BUDEŠ PLATIT, TVÉ ZNIČENÍ JE NA CESTĚ - UŘÍZNOUT HLAVU VŠEM, KTEŘÍ URÁŽEJÍ ISLÁM - EVROPA JE RAKOVINA, ISLÁM JE ODPOVĚDÍ - VYHLADIT TY, KTEŘÍ JSOU PROTI ISLÁMU - ISLÁM BUDE VLÁDNOUT SVĚTU - SVOBODO, JDI K ČERTU - EVROPO, BUDEŠ PLATIT - VAŠE 11. ZÁŘÍ JE NA CESTĚ - PŘIPRAVTE SE NA SKUTEČNÝ HOLOKAUST! Text s tímto dychtěním držela do černého hávu zabalená osoba, patrně ženština.

Fotografickou dokumentaci s takovými požadavky z Francie nemám, ale ledacos se lze z tamějších končin dočíst: Muslimové tam mají na koupalištích vyhrazeny extra hodiny k nerušeným radovánkám. Asociace muslimů na pařížské univerzitě zpochybňuje právo neislámských profesorů hodnotit jejich práce. - Požadavky zrušit vánoce. - Požadavky o přiznání dodatečných muslimských prázdnin. - Revize učebnic francouzského dějepisu. - Již 35 společností - televize, automobilka Peugeot, podniky v byznysu s potravinami - podepsaly dohodu přednostně zaměstnávat zahraniční personál.

Ano, morbus chamberlaini - symptomy fatálního chátrání. Kdo má odvahu ještě se hlásit k západní kultuře? Kde je odvaha ze země vykopnout arogantní, sebevědomé, vražedně motivované fanatiky a učinit tak s kraťoučkým vysvětlením o neslučitelnosti velkorysosti demokracie ve vztahu ke svým smrtelným nepřátelům?

Můj prozatímní dojem: Pařížská primátorka se nestrefila, nepřiměřeně rozvášnila.

Připomněl jsem si povzdech Benita Mussoliniho, který v době svého vladaření údajně hodnotil povšechnou situaci v Itálii za beznadějnou, aniž však za vážnou.

Prozatím nejsem natolik pesimistický, abych sdílel pochmurné obavy, že nynější evropští, ti původní domorodci by začali schlíple nakupovat správnou halal potravu, jí se krmit, a ženské rodinné příslušnice by se do černých hábitů balily a burky kupovaly.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče