18.8.2018 | Svátek má Helena


SVĚT: Kdo ničí globální obchod? Technologie!

13.6.2018

Je rozkol ve skupině G7 počátkem demontáže globálního obchodu? Kdo ví. Jasné je ale to, že globalizaci začínají podkopávat technologie.

Americký prezident stáhl podpis pod víkendovým prohlášením schůzky nejvyspělejších liberálních ekonomik G7 v kanadském La Malbaie, ve kterém se státy zavazují usilovat o snížení celních bariér, netarifních překážek i dotací.

Podpis Donalda Trumpa pod „manifestem volného obchodu“ by ale stejně nebylo možné brát vážně. Podobně jako nelze brát vážně podpis zástupců Evropské unie, dotačního molochu, který ročně vydá na subvence desítky miliard eur a který úzkostlivě chrání svůj trh s auty a potravinami.

Většina reakcí na Trumpovu účast-neúčast na G7, na americká cla na dovozy oceli a hliníku i na hrozby dalších cel se dají shrnout do teze „globální obchod v ohrožení“. Globální obchod ale ohrožuje nejen Trump či Evropská unie. Ztrácí na dynamice bez jejich přičinění, je na ústupu. Ochranářská opatření tento trend mohou jen urychlit.

Globalizace v minulých desetiletích spojila státy do celosvětových dodavatelských řetězců s průmyslovými výrobky, polotovary, potravinami, surovinami a energiemi. Zvykli jsme si na svět, kde výrobek Made in China z továrny v čínském vnitrozemí je dovezen do některého z jihočínských přístavů, tam přeložen na loď a dopraven do Hamburku. Odtud ho pak kamion doveze do pražského nákupního centra.

Takový svět brzy ustoupí do pozadí. Automatizace výroby, nové technologie a inovace v zemědělství část globálního obchodu vymažou. Peter Yared, zakladatel jednatelů konzultační společnosti Sapho na webu televize CNBC upozorňuje na několik technických trendů, které jdou proti globalizaci:

Automatizovaná a digitalizovaná výroba

Tento trend je bezpochyby nejdůležitější. Postupující automatizace výroby ve spojení s robotizovanými pracovišti a digitalizací řídicích a kontrolních činností snižuje podíl mzdových nákladů na ceně výrobku. V ceně tak začínají převažovat náklady na přepravu.

Průmyslové roboty zvládnou stále složitější úkony, dokážou už dokonce šít (sewboty). A tak se výroba z Číny (kde beztak vzrostly mzdové náklady) a jiných asijských zemí postupně začíná vracet na Západ.

Kombinace rostoucích mzdových nákladů v říši středu a pokrok v automatizaci už přiměly k návratu produkce do Ameriky třeba energetickou korporaci General Electric nebo výrobce stavební techniky Caterpillar. Do Česka se z Číny vrátil výrobce psacích potřeb Koh-i-noor a část produkce z ní domů stáhla firma Brano, která dodává kování.

3D tiskárny

Technologie, která z digitální předlohy (3D model) vytváří výrobek, je jednoduchá a čím dál levnější. Rozšiřuje se také její využití. 3D tiskárny dokážou vytisknout i díly z kovů. Využívá je například automobilka Ford nebo výrobce letadel Airbus.

3D tiskárny umožní vyrábět v místě díly nebo hotové výrobky, které před tím byly technologicky náročné a musely se dovážet.

Vertikální zemědělství

V uzavřených vertikálních pěstírnách rostou zemědělské plodiny v regálech nebo patrech nad sebou osvětlovány LED žárovkami nebo světlovody – hydroponicky a bez pesticidů. Tyto high-tech farmy se rozšířily v Japonsku, které pro nedostatek místa nakupovalo zemědělskou půdu v Austrálii.

Je nasnadě, že první evropskou zemí, kde se začaly prosazovat, bylo hustě zalidněné Nizozemsko. V Česku nedávno uvedla první vertikální farmu do provozu společnost Feel Greens. Stojí v Břeclavi.

Vertikální farmy spotřebují desetinu vody proti běžným polím, potraviny v nich rostou 2,5krát rychleji, po celý rok a bez ohledu na podnebí i roční období. Umožňují pěstovat zemědělské plodiny v nepříznivém klimatu nebo obydlených oblastech, a tak omezit jejich dovozy ze vzdálených oblastí.

Laboratorní maso

Myšlenka je prostá. Formuloval ji už ve třicátých letech minulého století Winston Churchil: „Je přece zbytečné chovat a zabíjet celé kuře. Vždyť stačí vypěstovat samotná prsíčka, stehýnka nebo křidýlka.“

Maso tvoří podstatnou část globálního obchodu. Tradiční chov je náročný na zdroje – krmivo a vodu. Hospodářská zvířata se podílejí třetinou na světové spotřebě vody a na půlkilový steak padne téměř deset kilogramů krmiva.

Laboranti proto už desítky let pracují na vývoji konzumovatelné, levné a chutné buněčné tkáně vyrobené v biologických inkubátorech. Mají k ní daleko. Teprve v posledních letech se ale začaly do výzkumu investovat významné finance. Americký masokombinát Tyson Foods například do masa z tkání živých zvířat a vyživovaných v laboratořích rostlinnými proteiny vložil už 150 milionů dolarů.

Až bude vývoj završen, ubude rozlehlých pastvin s dobytkem i lodí brázdících oceány s mrazicími kontejnery.

Tarify, kvóty, subvence

Peter Yared upozorňuje ještě na dva protiglobalizační trendy – frakování a čistou energii.

V případě těžby ropy a plynu hydraulickým štěpením hornin se Amerika zbavila závislosti na dovozu černého zlata a v Atlantiku ubylo ropných tankerů. Tento efekt už nastal, ale jeho dopad bude krátkodobý.

Energie z obnovitelných zdrojů pak podle Yareda může odbourat infrastrukturu rozvodných sítí, kterými je energie přenášena z jedné země do druhé a ve které vznikají značné ztráty. Solární a větrná energie se může ukládat lokálně do baterií.

Pokud ale počítáme s nástupem elektromobilů, musíme vzít v úvahy vyšší poptávku po elektřině. Sotva se proto v budoucnu obejdeme bez jaderných megaelektráren. Mám za to, že elektřina se lokálním zbožím nestane.

Posun od globalizace k lokalizaci je nicméně jasná věc. Přesto likvidovat globální obchod administrativními zásahy – dovozními tarify, kvótami a subvencemi – nedává smysl. Způsobí víc škody než užitku na všech stranách – znepřátelí strategické spojence, zakonzervují neefektivní výrobu (oceli, hliníku) a budou udržovat při životě zastaralé technologie.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


L. Sindi
18:05
13.6.2018

M. Prokop
21:18
13.6.2018

M. Mikulec
15:35
13.6.2018

Z. Rychlý
16:07
13.6.2018

M. Mikulec
17:57
13.6.2018

Z. Rychlý
21:39
13.6.2018

M. Prokop
21:20
13.6.2018

Z. Rychlý
21:24
13.6.2018

M. Pesat
13:59
13.6.2018

J. Svoboda 169
10:46
13.6.2018

V. Novák
10:58
13.6.2018

Z. Lapil
12:08
13.6.2018

J. Svoboda 169
12:26
13.6.2018

Z. Lapil
13:46
13.6.2018

V. Novák
12:35
13.6.2018

Z. Lapil
13:38
13.6.2018

J. Svoboda 169
13:44
13.6.2018

Z. Lapil
14:07
13.6.2018

Z. Lapil
12:00
13.6.2018

M. Prokop
21:23
13.6.2018

J. Svoboda 169
10:42
13.6.2018

M. Pivoda
9:48
13.6.2018

J. Svoboda 169
10:39
13.6.2018

V. Novák
11:02
13.6.2018

J. Svoboda 169
13:45
13.6.2018

V. Novák
14:56
13.6.2018

M. Pivoda
19:24
13.6.2018

P. Lenc
8:59
13.6.2018

Z. Rychlý
8:26
13.6.2018

F. Houžňák
10:53
13.6.2018

J. Kanioková
19:50
13.6.2018

R. Langer
6:06
13.6.2018

F. Houžňák
8:16
13.6.2018

J. Vintr
3:55
13.6.2018

J. Svoboda 169
5:14
13.6.2018

J. Svoboda 169
10:36
13.6.2018

Z. Rychlý
15:49
13.6.2018

počet příspěvků: 49, poslední 13.6.2018 09:39









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.