28.8.2016 | Svátek má Augustýn






SVĚT: Je nás moc?

13.1.2014

Jak západní intelektuálové přispěli k brutální politice jednoho dítěte v Číně

Slavný režisér Čang I-mou bude muset zaplatit pokutu. A to nemalou, v přepočtu skoro 25 milionů korun. Za to, že místo jednoho povoleného dítěte přivedl na svět tři. Ve vymírající Evropě by dostal spíše pochvalu. Asi se čínským vládcům něčím znelíbil, členům společenské elity se totiž v Číně leccos toleruje. V duchu čínských tradic ale slavný režisér provedl veřejnou sebekritiku a do třiceti dnů prý zaplatí. Připojí se tak k milionům nešťastníků, kteří čínským úřadům odvedli na pokutách za nepovolené děti od roku 1980 už okolo tří set miliard dolarů. Pokud nezaplatíte, vaše dítě nedostane občanství, nemůže studovat, nezíská lékařskou pomoc, jeho rodiče mohou být vyhozeni z práce, a jejich dům dokonce zbourán. Záleží na libovůli úřadů. Naopak jedináčci mají přístup na nejlepší školy a jejich rodiče získávají bonus k penzi.

Existují ale i jiné tresty, běžně udělované čínskými úřady – sterilizace nebo nucené potraty v pozdním stadiu (i v sedmi měsících). Bohatí a vlivní samozřejmě vyváznou jen s pokutou, která je tolik nebolí. Chudí se stanou ještě chudšími, pokud ovšem vyváznou bez poškozeného zdraví a zbouraného příbytku. Pokud by někdo opravdu věřil na myšlenky komunismu, mohl by si říci: "Jaký to paradox, v zemi velkého kormidelníka!" Takřka ve stejnou dobu přitom čínské úřady svou politiku jednoho dítěte významně uvolnily. Dvě děti teď budou moci mít páry, kde jeden z rodičů je sám jedináček. Asi i samotní čínští vládci si uvědomili, že výsledky nejsou to pravé. Čínští sociální inženýři ovšem nepočítali s tím, že kultura a tradice se nedají tak snadno odstranit. A to ani v zemi velkého kormidelníka. Číňané – zvláště ti na venkově – zkrátka preferují chlapce, pokračovatele rodu. A díky prenatálním vyšetřením se mohou snadno rozhodnout pro potrat nenarozených dívek, což také masově dělají. Říká se tomu selektivní interrupce a především pro postmoderní feministky, pro které je boj za právo žen na potrat základním kánonem, to vytváří dost značné morální dilema. Potrat je dobrý, ale masové potraty holčiček…? Nemluvě už o tom, že v zaostalejších oblastech to řeší tím, že holčičku zavraždí po narození?

Výsledkem je několik desítek milionů čínských mužů, kteří marně hledají dívku či nevěstu. A o tom, že davy sexuálně frustrovaných mladých mužů nejsou pro společnost nic dobrého, se může každý přesvědčit v řadě islámských zemí. Zároveň vyrůstá generace rozmazlených jedináčků, pro jejichž problémy se vžil v psychologii termín "syndrom malých císařoven".

Politika jednoho dítěte ale není jen tak specificky čínským vynálezem. Byla v 70. letech výrazně ovlivněna neomalthusiánským konceptem Římského klubu a slavnou (byť vyvrácenou) knihou Meze růstu, podle které lidstvo – pokud se bude vyvíjet stejným tempem – do roku 2070 vyhyne, neboť mu dojdou kritické suroviny. V Británii v té době někteří vědci díky použití systémové analýzy došli k podobným závěrům a k nutnosti snížit počet obyvatel Britských ostrovů na polovinu, jinak ekosystém zkolabuje.

Tyto studie hltal čínský kybernetik a raketový odborník Sing Jian, užívající tehdy mimořádné možnosti navštívit Západ. "Byl jsem tím fascinovaný a rozhodnutý vyzkoušet tyto metody v demografii," vzpomínal později. Dal se do práce a svým alarmujícím slovníkem (kolabující ekosystém, nedostatek půdy, lesů…) rozhodující měrou přispěl k radikalizaci čínské politiky, zaměřené dosud na omezení populace mírnější cestou (metodou "později, déle, méně", tedy vdát se později, rodit méně dětí a s větším rozestupem). S využitím nově dostupné počítačové technologie pak Sing spočetl, že ideální velikost čínské populace v roce 2080 má být mezi 650 a 700 miliony. Byla to asi první počítačová simulace, kterou čínští předáci viděli, a zjevně potvrdila jejich tezi, že aplikací západní vědy a technologie v čínském kontextu lze dosáhnout rychlého pokroku země, která se po letech kulturní revoluce nacházela v rozkladu. V tradičně kolektivistické společnosti to mělo za následek další redukci jednotlivce na pouhou figurku na obrovské šachovnici umístěné kdesi v politbyru.

Obavy z přelidnění

Ve světě ale Čína sklízela jedno ocenění za druhým. A nejen to. Politika jednoho dítěte byla částečně financována Populačním fondem OSN, Mezinárodní federací plánovaného rodičovství, Rockefellerovou nadací či Nadací Billa a Melindy Gatesových. Bill Gates má z přelidnění takové obavy, že navrhoval každého nově narozeného človíčka zaregistrovat v jakési centrální databázi lidstva (jaká to munice pro nejrůznější pošuky věřící na jakási globální světovládná spiknutí…).

A Čína rafinovaně měnila hesla dle potřeby – z boje proti přelidnění planety (tak atraktivního v 80. letech) na boj za trvale udržitelný růst (hit 90. let) až na boj proti globálnímu oteplování (populární od přelomu tisíciletí). Vrcholu to dosáhlo v době kodaňské klimatické konference v roce 2009, na níž se zástupci Číny (jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší) chlubili právě omezením populačního růstu. A nebyli jediní. Levicový Guardian se zalykal blahem, že díky politice jednoho dítěte je dnes na světě o 300–400 milionů lidí méně – tudíž o miliardy tun CO2 méně. Studie Thomase Wira z London School of Economics pak rovnou nabízela řešení – každých sedm dolarů investovaných do plánovaného rodičovství se vám vrátí skrze snížení emisí o tunu CO2.

Má to ale celé takový nepříjemný podtón. Ono se to vesměs totiž všechno týká někoho jiného než nás – vzdělaných středostavovských Evropanů či Američanů. Méně má být Afričanů, Indů, Číňanů nebo Filipínců (třeba Světová zdravotnická organizace sterilizovala tisíce žen na Filipínách pod záminkou očkování proti tetanu), zatímco my na Západě se snažíme, aby nás bylo pro změnu o trochu víc a nevymřeli jsme. Ale není to nic nového. Průkopnice boje za plánované rodičovství a zakladatelka Mezinárodní federace plánovaného rodičovství, Američanka Margaret Sangerová, byla zuřivou bojovnicí proti imigrantům, chudině a černochům. Dnes se po ní jmenují náměstí, kliniky či knihovny, před druhou světovou válkou ale psala o nutnosti sterilizace "geneticky méněcenných ras" a obdivovala Hitlerův program likvidace duševně nemocných.

LN, 11.1.2014



BMW X3 xDrive20d 2015 ·
BMW X3 xDrive20d 2015 ·

r.v. 2015, naj. 15 040 km, diesel
1 100 000 Kč (s DPH)

Diskuse


B. Rybák
14:38
15.1.2014

J. Jurax
0:32
14.1.2014

J. Vintr
0:15
14.1.2014

M. Hanko
20:02
13.1.2014

B. Rybák
14:13
15.1.2014

P. Urban
17:17
13.1.2014

K. Luboš
9:15
13.1.2014

R. Gramblička
9:00
13.1.2014

K. Křivan
0:32
13.1.2014

P. Sulc
2:00
13.1.2014

J. Jílek
20:35
13.1.2014

J. Jurax
0:37
14.1.2014

K. Křivan
0:29
13.1.2014

J. Cerny
1:05
13.1.2014

K. Křivan
6:48
13.1.2014

K. Křivan
11:22
13.1.2014

M. Sedláček
12:11
13.1.2014

R. Langer
13:37
13.1.2014

P. Sulc
1:47
14.1.2014

počet příspěvků: 24, poslední 15.1.2014 02:38









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.