Dlouhodobý územní spor mezi Pekingem a Manilou o ostrov Thitu (známým také jako Pagasa), jeden ze Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři, se nedávno znovu ukázal v celé své nahotě, když bylo v jeho blízkosti zpozorováno více než 200 čínských lodí. Ostrov Thitu je kontrolován a spravován Filipínami a je obýván filipínskými civilisty a vojenským personálem. Svrchovanost nad ostrovem si nárokují Filipíny, Čína, Tchaj-wan i Vietnam.

Zvýšená čínská aktivita u Spratlyho ostrovů - i nedávná „návštěva dobré vůle“ lodí ruského námořnictva na Filipínách - by měla být důvodem k poplachu ve Washingtonu.

V posledních letech se vztahy mezi Pekingem a Manilou zlepšily do té míry, že filipínský prezident Rodrigo Duterte a čínský prezident Si Ťin-pching podepsali 29 dohod o spolupráci, včetně memoranda o porozumění o společném rozvoji těžby ropy a zemního plynu v Jihočínském moři.

Duterteho nebezpečný appeasement vůči Pekingu, který historicky nikdy nerespektoval námořní hranice Filipín ani Manilou uplatňované právní nároky na cenné zdroje v Jihočínském moři, byl na Filipínách podroben kritice. Duterte na tuto kritiku odpověděl, že „Čína je [v Jihočínském moři]... což je realitou a Amerika a všichni by si měli uvědomit, že to tak je.“

Přítomnost čínských plavidel v blízkosti Thitu se však dotklo i Duterteho, který vzkázal Pekingu, aby jeho lodě „vypadly“ pryč, ale nezašel tak daleko, aby vyhrožoval vojenskou akcí.

Tímto do hry vstupují Spojené státy a Rusko.

Když se 10. dubna 2019 shromáždili demonstranti před čínským velvyslanectvím v Manile, aby vyjádřili své rozhořčení nad čínskou námořní agresí, tak američtí a filipínští vojáci prováděli společné vojenské cvičení v Jihočínském moři, které bylo částečně zaměřeno na přípravu Filipín na „vypořádání se s případnou invazí na jakýkoliv ostrov.“ Podle televizní stanice Channel News Asia (CNA):

„Kdyby [Filipíncům] zabrala cizí armáda nějaké malé ostrovy, tak toto je určitě nazkoušená generálka, kterou lze v budoucnu použít,“ uvedl pro CNA major Christopher Bolz, velitel speciálních sil Armády USA který se zúčastnil plánování tohoto cvičení.

O dva dny dříve zakotvily na Filipínách dva ruské torpédoborce - klasifikované ruským námořnictvem jako „velké, protiponorkové lodě“ a jeden tanker – byla to letos již druhá návštěva ruského námořnictva na Filipínách. První návštěva proběhla v lednu, ve stejném měsíci, kdy filipínský ministr obrany Delfin Lorenzana oznámil, že Manila by měla „přehodnotit“ smlouvu o vzájemné obraně s USA.

Lorenzana prohlásil, že revize smlouvy o vzájemné obraně je nutná: podle současné smlouvy „by nám USA přišly na pomoc pouze tehdy, když by byly napadeny metropolitní Filipíny.“

„[Lorenzana] prozradil, že jednou z otázek, na kterou chce znát odpověď, je to, co by vyvolalo vzájemné reakce pomoci. Například se zeptal, zda by se Filipíny musely zapojit, kdyby vypukla nějaká přestřelka mezi Čínou a Spojenými státy někde u ‚Mischiefova útesu‘.“

Je třeba poznamenat, že Lorenzanovo znepokojení bylo vyjádřeno nejméně pět měsíců před nedávným příchodem amerických vojáků do Jihočínského moře, aby s filipínskou armádou nacvičovali reakci na „potenciální invazi na ostrov.“Nicméně, jeho prohlášení nasvědčuje tomu, že Manila se nadále vzdaluje od Washingtonu, a raději vzhlíží k Moskvě jako k záloze, zejména proto, že vliv Ruska v regionu roste.

Jakýkoliv takový posun Manily směrem k Moskvě by měl přimět Washington zintenzivnit jeho vojenskou spolupráci s Filipínami, aby zabránil čínským a ruským snahám o kontrolu bohatých přírodních zdrojů Jihočínského moře a snaze Číny převzít kontrolu nad tímto námořním sektorem.

Debalina Ghoshal je spolupracovnice Výboru pro mezinárodní politiku (Council on International Policy) v Kanadě. Žije v Indii.

Překlad původního textu:China’s Aggression in the South China Sea
Překlad: Josef Zbořil

Převzato z webu Gatestone Institute