26.4.2024 | Svátek má Oto


SVĚT: Bojiště budoucnosti ve Šťastné Arábii

9.1.2010

Jemenská odnož Al-Kajdy zahrozila nezdařeným útokem na letadlo mířící do Detroitu a za pár dní Spojené státy a Británie kvůli teroristické hrozbě dočasně uzavřely tamní ambasády.

Naše pozornost se tak stáčí k zemi s cizokrajným jménem, která je pro nás obestřena tajemstvím. Když se to vezme kolem a kolem, nevíme o ní zhola nic. Do Jemenské republiky s více než 20 miliony obyvatel krajanova noha takřka nešlápne a domácí sdělovací prostředky se o ní zmiňují výjimečně. Většinou jen tehdy, když nějaká světová informační agentura napoví, že oblasti stoupají „mediální akcie“.

Nepřímo to potvrzuje také knižní produkce; běžně dostupných, aktuálních a českých cestopisných knih, které by přibližovaly Jemen, je minimum. Jedna taková, Krásy osy zla -Írán, Jemen, už názvem naznačuje, že výchozí inspirací byla frazeologie spojená s americkým politikem, do něhož se stalo přímo módou lacině kopat. Přitom někdy bohužel právě v jeho oblíbeném stylu - bez ohledu na situaci.

Což nemění nic na faktu, že černobílá varování před někdy úplně imaginárními hrozbami jsou osvědčeným způsobem, jak šířit strach, mobilizovat voliče, vyhrávat prezidentská klání či dále ještě navyšovat i tak vysoké bezpečnostní rozpočty. Zkrátka těžit z nevědomosti lidí vyprávěním barvitých moderních pohádek o unášených princeznách a zlých dracích. Nemusí být těžké takto balamutit, vždyť z jemenských dálav vzešla pověstná, mýty opředená královna ze Sáby, již zmiňují všechny tři základní svaté texty trojice největších monoteistických náboženství: Tenach, Bible, Korán.

Inkriminovaný jih Arabského poloostrova, kde se skoro sto procent muslimské populace dělí na přibližně stejně velké skupiny sunnitů a šíitů, tvoří strategické území. Má ropu a sousedí s největšími světovými producenty nafty. Na jeho dlouhém mořském pobřeží leží přístav Aden, o němž stále tak trochu platí, že kontrolovat jej znamená mít vliv v místě spojení Rudého moře s Indickým oceánem, v oblasti dopravní tepny vedoucí k Suezskému průplavu.

Současně nedaleký Africký roh skýtá optimální zázemí pro pirátství.

Sice bez černé vlajky s umrlčí lebkou, zato na rychlých člunech s automatickými zbraněmi, jež prý - na základě historických zkušeností s bojovnými sovětskými námořníky - uctivě míjejí jedině civilní koráby s dodnes vyvěšovanou vlajkou Sovětského svazu. Logicky to potom nebyl jenom komunistický Východ vedený Moskvou, kdo v oblasti hledal spojence. Za studené války šlo o tzv. Jemenskou lidově demokratickou republiku, která vznikla rozdělením původní oblasti na dva svářící se státy. O kontrolu regionu předtím usilovaly jiné velmoci, Osmanská říše či Velká Británie. Pro doplnění pak není bez zajímavosti, že oblast sousedící se Saúdskou Arábií a Ománem náleží mezi zahraničně rozvojové priority České republiky.

O tom, že neobyčejně chudobný Jemen, cestovatelsky přitažlivý hlavně starobylou hliněnou architekturou, stojí stále více „na hliněných nohou“, se už nějakou dobu ví. Prostředí trpící náznaky občanské války mezi příznivci různých větví stoupenců Prorokových a nedostatkem vody, oplývající negramotnými lidmi, nezaměstnaností a velmi mladou populací, se stalo semeništěm islamismu, podobně jako před lety Afghánistán, takže stará přezdívka „Šťastná Arábie“ získává hodně ironický přídech.

V poslední době se v souvislosti s metropolí San’á vynořuje množství znepokojujících informací. Pokus přesvítit novoroční ohňostroje vyspělých západních zemí nad Detroitem naštěstí nevyšel. Důsledkem však bude nepochybné posílení zahraniční, hlavně americké a britské branné přítomnosti, mluví se o speciální policejní jednotce. Jemen je žhavým adeptem na novou frontu protiteroristické války. Stal se „bojištěm budoucnosti“.

MfD, 4.1.2010

Autor je historik a politolog