26.4.2024 | Svátek má Oto


SPOLEČNOST: Zaorálek komikem

26.5.2006

Předseda PS ČR Zaorálek se v Neviditelném psu zase jednou pustil na tenký led žurnalistiky a vyvodil z brachiálního útoku M. Macka na D. Ratha jeden zásadní závěr, který otřásl sebevědomím všech, kdo až dosud mysleli, že alespoň trochu rozumějí české politické scéně: za fatální zhrubnutí české politiky může Václav Klaus a, světe div se, byl to podle Zaorálka Václav Havel, který to dokumentuje ve své poslední knize. Tak jsem se dočetl já, duše prostá, že to nebyl Miloš Zeman se svými žumpami, idioty, kretény, spálenou zemí, útoky na ODS a svými brutálními bonmoty, že to nebyli členové ČSSD se svojí "podsedickou fackou", kteří tento brachiální způsob řešení rozporů vnesli do české politiky po pádu socialismu, že to nebyl David Rath, který pozurážel kdekoho, až nakonec nazval presidenta Václava Klause "vrtošivým staříkem" a úplně perplex jsem z toho, že není pravda, že i tak bezkrupulózní demagog, jakým je Jiří Paroubek musel Ratha, tohoto primitiva české politické scény mírnit, aby zkrotil svoji agresivní rétoriku.

Kdepak, všechno je jinak, za všechno podle Zaorálka může Václav Klaus. Já Zaorálka považuji od počátku jeho působení v politice za naprosto nekompetentního politika, člověka bez kouska cti a fantazie, bez ani té nejmenší trošky charisma a vlastních nápadů a tento jeho poslední článek je důkazem, že jsem se nemýlil. Zaorálek na tak vysoké ústavní pozici je bohužel typickou ukázkou bezpáteřního kariéristy nadaného jen jedinou schopností: pěkně se vézt. I přes deficit jakékoli zaznamenatelné schopnosti něco prosadit se obdivuhodně zorientoval na svém vysokém postu a pěkně po česku "od podlahy" dojí státní pokladnu svými pověstnými vrtulníkovými lety za voliči a tváří se, že při tom pracuje pro Českou republiku a své voliče. Tento Mr. Nobody, který je na své pozici patrně proto, že každý ví, že nikdy nikde nemá vlastní názor a nezlobí a tudíž je všemi akceptovatelný, považuje za nutné si veřejně zalhat a označit Václava Klause za původce zhrubnutí české politiky. Přitom bychom museli vedle Václava Klause hodně dlouho hledat na české politické scéně osobnost, která tak pečlivě volí slova ve svých reakcích a která je tak zdrženlivá v komentování skutků a výroků ostatních politiků, a to i v případech, kdy jsou výroky namířeny proti němu osobně. A museli bychom hodně dlouhou hledat mezi českými politiky osobu, která je tak neracionálně umanutě a patologicky nenávistně zaměřena proti Václavu Klausovi jako Václav Havel. A to jen proto, že vedle myšlenkově konsistentního a vždy perfektně až puntičkářsky připraveného Klause se Havel ve své myšlenkové rozostřené rozevlátosti nikdy necítil dobře, ba právě naopak, neuměl se prostě prosadit. V tom pro Havla nelze najít žádné plusové body; to je prostě ta temnější, jeho příznivci opomíjená nepopulární stránka jeho komplikované osobnosti.

A tak když čtu tyto perly z pera pana Zaorálka, mohu jej jen politovat, jak hluboko ve svém patolízalství může zdánlivě slušný člověk klesnout, aby se zalíbil Paroubkovi pro časy budoucí. Inu, Zaorálek je gážista, který si svůj život bez peněz plynoucích z nicnedělání v politice udělal životní program. Ve jménu této své životní cesty je ochoten napsal jakoukoli lež a zhůvěřilost. Nejlepší na tom všem ale je, že jeho asistent Jelínek nedávno (ale to není žádná hrubost proboha!) ve svém příspěvku v Neviditelném psu pěkně verbálně počastoval prosťáčka Mirka Topolánka. Toť krásný příklad jemných mravů v politice podržtašek v ČSSD a důkaz starého přísloví, že "vrána k vráně sedá".