20.7.2019 | Svátek má Ilja


SPOLEČNOST: Smysluplná informace

14.6.2019

Informace jsou v našem životě velmi důležité, ale často se v nich příliš nevyznáme. Jsou tuze subtilní a nehmotné. Pomáhají nám, ale někdy nás i matou.

Aby byla informace smysluplná a ne jen směsicí symbolů, musí splňovat některé náležitosti:

- musí být převeditelná na objekty reálného světa, kterých se týká (dekódovatelnost),

- musí popisovat vztahy nebo definice mezi nimi (obsažnost),

- musí být nová (novost).

To, jestli je informace nová, nezávisí na ní samotné ani na tom, od koho přichází, ale pouze na stavu subjektu (systému), který ji přijímá. Na stavu jeho vědění. Informace, že i proton se po dostatečně dlouhé době rozpadne, je nová pro bezdomovce (byť neužitečná), ale nepřekvapí jaderného fyzika. Zajímavá informace by měla vždy překvapit.

Každý subjekt má určitou hranici poznání, která souvisí s jeho vzděláním a zkušeností. Dvěma limitami jsou „prázdný“ subjekt a souhrn všech zatím objevených informací, které nemůže dosáhnout jeden žádný reálný subjekt, a budeme mu říkat encyklopedie. Stav encyklopedie není neměnný a subjekty ji neustále obohacují o nové informace.

Zajímavá otázka je, jak mohou subjekty vytvořit novou informaci. Nabízí se zásadní postupy:

- experimentem;

- analýzou, kombinací a syntézou ze stávajících informací;

- intuicí, tvořivým procesem v lidském mozku;

- vymyslí si ji.

Těmito postupy encyklopedie neustále bobtná, a tak vytvořit novou smysluplnou informaci je stále obtížnější.

Důležitá je také užitečnost informace. To není vlastnost informace samotné, ale vzájemná vazba informace a subjektu, který ji obdržel. Samotná novost informace ještě nepodmiňuje její užitečnost. Například informace, že lze roubovat výnosné odrůdy okurek na odolné podnože, nechá lhostejným holiče, ale zahradník to se zájmem zkusí. Užitečnost není dvouhodnotová (ano/ne) a mělo by být možné ji vyjádřit i kvantitativně. Ve smyslu „je to zajímavé, možná to zkusím“ a „konečně, to mi ohromně usnadní práci“. Jakmile informace ztratí svoji novost, stává se informací obyčejnou, banální. Novost je tedy na informaci to nejcennější. Informace, že dřevo lze zapálit a hoří, byla kdysi dávno stejně přelomovou jako ta, že hmota zakřivuje časoprostor. Jestliže je užitečnost informace vázána na subjekt, který ji obdrží, tak novost informace v základním smyslu je vázána na encyklopedii.

Z hlediska dalšího limitního pojmu, množiny všech možných (tedy i budoucích) informací – vesmíru nebo chcete-li Boha, jsou všechny informace rovnocenné, protože jsou nepřekvapivé. A proto je lze popsat jen informačním rozsahem – bity.

Pojmy novost a užitečnost tedy nemůžeme přiřazovat informacím jako takovým a vždy úzce souvisí se subjektem, který informaci obdrží. Jediné, co můžeme, je pravděpodobnostně klasifikovat informace ve vztahu k realitě. Pro jaký podíl subjektů a jak moc byla informace nová či užitečná.

Odjakživa, ale tím víc v době internetu a informačního boomu, hraje klíčovou roli pravdivost informace. Již dříve se šířily lži a bludy, ale nebylo jich tolik, a tak se snáze vyvracely a měly kratší poločas rozpadu. Zásadní otázkou tedy je, jak je možné ověřit pravdivost informace.

- Ověření pokusem, měřením. To však lze jen u některých informací, zejména fyzikálních nebo materiálních.

- Získání informace z různých nezávislých zdrojů. Je-li informace dostupná v různých nezávislých zdrojích, pak tím ovšem utrpí i její novost.

- Podrobením nositele informací logickému výslechu okolností informace. Ve středověku to bylo i mučení.

Zajímavý je pojem hypotézy, domněnky. Když ji vysloví vědec v oblasti exaktních technických věd, je vyvratitelná experimentem nebo matematickým či logickým důkazem. Když ji vysloví vědec ve společensko-humanitních vědách nebo laik, stává se neověřitelným názorem. A názor nelze vyvrátit. Proto je tak důležité matematizovat naše poznání. Naše současná společnost velmi utrpěla tím, že se názory vydávají za teorie.

Velkým problémem je existence sociálních bublin. Již staré přísloví říká, že „vrána k vráně sedá“, ale sociální sítě to nesmírně prohloubily. Komunikujeme hlavně s těmi, kteří mají podobné názory. To nás uspokojuje a utvrzuje náš pohled. Cítíme se tam dobře. Skoro neposloucháme námitky či opačný názor, který by nás mohl přimět k pohledu na věc i z jiné strany. A tam jsou právě pro nás užitečné informace. Velmi nebezpečným trendem je to, že s bublinami ztratily na váze názory expertů a vědců. Jejich podložené soudy se náhle stávají „jen jedním z názorů“. Najednou se pravda nedokazuje argumenty, ale hlasuje se o ní na sociálních sítích. Hlasování je sice demokratické, ale když hlasuje neuvědomělé stádo, mohou být výsledky velmi překvapivé. Pravda je přece skutečnost a ne rating názorů.

A internet šíří spíš názory „proč ne“, než „proč ano“. Typické je to například u očkování dětí. Už jste četli názor „dali jsme očkovat naše dítě a vše v pohodě“? Jak by mohli obyčejní lidé rozhodovat o tak složitých problémech, jako je atomová energetika nebo rozsah obnovitelných zdrojů, když jim nerozumí ani politici. Ptáme se Googlu a on nám ochotně odpovídá. Jenže on nás zná snad lépe než my sami a jeho algoritmy nám – tam, kde to jde - nabízejí odpovědi, které chceme slyšet, které souzní s naší bublinou. A tak je naše společnost trochu „vedle“, je posunutá a fragmentovaná. Nemalou roli v tom hraje to, že se máme dobře, a když nejsou existenční starosti, tak se každý cítí být schopen mluvit do všeho.

Doposud jsme předpokládali, že subjekt, který obdrží informaci, jedná čistě rozumově a logicky. Jenomže subjekty mívají také emoce (někdy ve větší míře, než rozum). Již samotné sdílení informací je doprovázeno emocemi a míra emocí do značné míry určuje, jak bude informace přijata, zařazena a interpretována. To také nevyjádříte pomocí bitů.

Některé informace po vás jen tak stečou a jiné ve vás ulpí. Těm se říká memy - v analogii s geny, které se také úporně šíří reprodukcí. Tak jako základním cílem genů je přežití, memy se prostřednictvím svých šiřitelů snaží přežít v informačním prostoru a ovládnout ho. Tak jako vše v lidském životě se dá klasifikovat pojmy dobrý/zlý, jsou i memy dobré a vyloženě zlé. Většina je jich samozřejmě někde uprostřed.

Informace jsou mocnou zbraní, protože ovlivňují život mnoha lidí. Bohužel i ty nepravdivé, protože stokrát opakovaná lež… Přístup k informacím ovlivňuje významně úspěšnost života člověka. K těm užitečným, protože jinak jsme dnes spíše zahlceni informacemi. A to bude do budoucna stále větší problém.

Když se mem sdílí od subjektu k subjektu, dochází podobně jako u genu k jeho mutaci – zkreslení či deformaci. Emoce jsou častou příčinou této deformace. Promítají na ni představu, jaká by ta informace měla být podle nás.

Naučme se zacházet s informacemi a važme si jich. Jsou fantastické. Vždyť mikroskopická informace ve vajíčku a spermii obsáhne celého člověka i s jeho budoucími vlastnostmi. Stačí jen dodat energii, něco hmoty a čas – a zázrak je dokonán. Informace vyplňují náš život, od zrození až do smrti.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


V. Pavelka
No
20:55
14.6.2019

K. Janyška
19:09
14.6.2019

Ś. Svobodová
16:09
14.6.2019

P. Princ
9:21
14.6.2019

B. Rameš
9:11
14.6.2019

T. Wiszniewski
5:59
14.6.2019

A. Alda
9:24
14.6.2019

počet příspěvků: 8, poslední 14.6.2019 08:55









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.