K dalšímu zvratu v situaci dochází v pátek dopoledne. Bohuslav Sobotka se rozhodl stáhnout demisi a podá návrh na odvolání Andreje Babiše z vlády. Ve světle posledních událostí je to jediný rozumný krok. Ukázalo se totiž, že prezident republiky naprosto abdikoval na nestrannost a ve vyhroceném sporu se nepokrytě postavil na jednu stranu. To změnilo situaci a Sobotkovi v ní nezbývá než změnit své původní rozhodnutí.

O odvolání Babiše uvažoval už dříve a odradila ho od něho jen vize zneužití ve smyslu mučednictví. Tato teze padá: nemůže být rozumně vnímán jako mučedník ten politik, který má jako bodyguarda prezidenta republiky. Ten se v jeho prospěch angažoval tak okatě a tak expresivně, že v tom ohňostroji nějaká mučednická aureola zanikne. Navíc – prezident s největší pravděpodobností odvolání nepřijme a také hnutí ANO bude za svým majitelem stát jako jeden muž. Bude následovat další dějství vládní krize a velmi pravděpodobně krach koaliční smlouvy a pád vlády.

Za povšimnutí ale stojí i další důsledek posledního vývoje: o Miloši Zemanovi se rádo mluví jako o stratégovi politiky se schopností myslet na mnoho tahů dopředu. Poté co předvedl lze o jeho schopnosti přemýšlet dopředu pochybovat. Nemohl si myslet, že je Sobotka takový Hurvínek, aby si nechal líbit opravdu všechno.

Závěrem ještě jeden podotek: Sobotka ve svém pátečním proslovu se několikrát obracel k podstatě věci – vidí ji v machinacích ministra financí. To ale mlžil. Podstata věci je zcela jinde: ve volbách. Máme půl roku do voleb a vše co se děje se děje s ohledem na volby. Sobotka vsadil na zničení protivníka s vidinou volebního úspěchu. Budoucnost odpoví na otázku, zdali to byla správná strategie. Střízlivě posouzena, je to strategie konfrontační a negativistická. Přitom je Bohuslav Sobotka premiér vlády s nejlepšími výsledky za uplynulých pětadvacet let. Z hlediska občana má sociální demokracie rozhodně větší zásluhy na osobní vzestup životní úrovně než oba koaliční – teď už soupeři. Je kupodivu, že se Sobotka neupnul na pozitivní program a doufá v efekt destrukce protivníka. Je to o to víc zarážející, že v destruktivní strategii pokračuje už delší dobu s výsledkem ani ne nulovým – spíše záporným.

Původní komentář z pátku ráno:

Od první chvíle, kdy Bohuslav Sobotka oznámil, že podá demisi, bylo jasné, že usedá Zemanovi na lopatu. Bylo to překvapující. Ale že ho Zeman šoupne do pece tak rychle, to asi čekal málokdo.

Veřejná politická poprava Bohuslava Sobotky měla dvě fáze. Jednu jaksi legrační, byla to do značné míry šaškárna. Miloš Zeman předstíral, že neví o Sobotkově kotrmelci, a nechal na Hradě uspořádat vše pro abdikační ceremoniál. Pak s hraným překvapením vzal na vědomí, že si to Sobotka rozmyslel, že mu nenese demisi a chce jen konzultovat, a nechal ho mekotat u mikrofonu a odešel. Ovšem to podstatné nastalo večer, v pravidelné prezidentově promluvě na TV Barrandov.

Tentokrát jsme se tedy dozvěděli vše z první ruky. Zeman pokládá Sobotku za packala a zbabělce, který nemá v premiérském křesle co dělat. Jeho demisi přijme a jmenuje alternativního předsedu vlády. Pokud by to měli být sociální demokraté, tak přicházejí podle něj v úvahu Chovanec a Zaorálek, nicméně Chovanec je pro ANO nepřijatelný. Kdyby neměl projít ani Zaorálek, uvažuje o lidovci Bělobrádkovi. Kandidáta prý už má, ale jméno nepoví. Vyjádřil se ke všemu podstatnému. Aféry kolem Babiše jsou podle něho uměle vyvolané, aby zastavily pokles preferencí sociální demokracie. Zveřejněné odposlechy Zeman bagatelizuje – novináře pokládá za blbce a posílá je za vyhynulým blbounem nejapným na Madagaskar – zde se dopouští obvyklé chyby ve svém osobitém stylu Gentleman Hitler, protože blboun nejapný žil na Mauriciu a nikoli na Madagaskaru, domovině lemurů. Vážně Zeman nebere ani Babišovy korunové dluhopisy. Očividně ho chce vidět nadále na ministerstvu financí a jediný, kdo podle něj zaslouží vyhazov, je Bohuslav Sobotka.

Vyhazov jediného Sobotky bude drsný ústavní problém. Ústava řeší premiéra a vládu v článku 68 a 73 – ovšem unikátní výměna premiéra se zde výslovně nezmiňuje. Asi půjde těžko obejít hlasování o důvěře vládě – ale tohle nechme ústavním právníkům a budoucnosti.

Tandem Babiš – Zeman je tedy jasně ustanoven. Je to tandem očividně volební, jeden druhému budou pomáhat ke zvolení. Vzniklá situace pomáhá Babišovi i druhotně. Velmi snadno se mu teď hraje role antisystémového zbojníka, role oběti spiknutí. Vydal inzeráty se svou fotkou a zalepenými ústy. Přitom je pořád v médiích a huba mu jede jak šlejfířovi.

To se to získávají body - v boji proti neschopnému protivníkovi.

Kdo bude profitovat

V těchto dnech a hodinách komentuje každý. Ale nějak nerozumím tomu, co slýchám, že totiž Babišovo ANO na kolapsu sociální demokracie bude automaticky profitovat přetažením hlasů. To přece není derby Sparta – Slávie. Z mršiny sociální demokracie udolané Sobotkou budou rvát kusy jiní predátoři, jistě komunisté, taky Okamura, možná se přiživí i zelení a Piráti. To se jistě projeví v nejbližších preferencích – a hlavně při volbách.

Česká Watergate

Ty dva zveřejněné odposlechy Babiše jsou pěkný humus a Babiš se vskutku odkopal jako lhář. Nicméně ten provaz má i druhý konec. Někdo odposlouchával vicepremiéra České republiky. To je závažný bezpečnostní průlom. Slyšeli jsme dva minutové úryvky. Co všechno bylo natočeno? Kdo udělal ty odposlechy? Pan Chovanec by měl mobilizovat bezpečnostní orgány, aby viníka našly a celé pozadí odkryly. Pozoruhodné je načasování celé věci. Z kontextu plyne, že ten výbušný, ten s instrukcemi novinám, byl natočen v prosinci. Čekalo se tedy skoro půl roku se zveřejněním. Zveřejněno to bylo v okamžiku, kdy Sobotka vyvolal úžas svým stupidním chováním – klasický příklad vrtění psem.

Toto nejde bagatelizovat. Odposlouchávání vrcholného ústavního činitele je zásadní bezpečnostní problém a Chovanec je povinen ho řešit.

Pokud ale Chovanec odposlech sám nařídil, pak bůh budiž milostiv naší zemi.