4.5.2024 | Svátek má Květoslav


Snaživý Sobotka v Paříži

2.12.2015

Přesně podle nalinkovaných foršriftů odříkal Bohuslav Sobotka svoji roli na klimatickém rojení v Paříži. Nesmí chybět několik klíčových slov a obratů. Takové klíčové slovo je například výzva. Krásné slovo – výzva. Kdyby se řeklo problém, znělo by to defetisticky. Máme problém s počasím, to znamená, že nás cosi mrzí a tak či onak nám to vadí. Kdežto výzva?

Čilý a aktivní Sobotka je jako na pérkách a čelí klimatu. Pak je důležité, že jsme v tom všichni. Tohle společné zaujetí pro výzvu je opojné. Nejlepší je, když výzvě čelíme všichni tak, že si před tělem překřížíme ruce a pravou rukou chytneme souseda po levici a levou chňapáme po tom zprava. To se pak výzvě rozklepou kolena. Musíme myslet na budoucnost dětí, zvláště pak v souvislosti s výzvou.

Nemyslíme na ni vždycky, například když necháváme do Evropy volně proudit imigrační vlnu a pochvalujeme si, že za listopad přišlo jenom 140 tisíc lidí místo 220 z předchozího měsíce. Tady budoucnost dětí není výzva pro všechny. Přitom jde nejen o děti ze stávající Evropy, ale – a to hlavně a především – o děti těch, kteří přicházejí v naději, že se splní to, co jim namluvili evropští politici a agenti imigračních pašeráků. Tyhle děti vytvoří exoproletariát v no-go ghettech u velkých měst. Ale to není výzva. To je výmysl nahnědlých xenofobů.

Výsledkem bude smlouva, uzavřená čelem k výzvě. Ta smlouva zaručí, že globální teplota nestoupne o výš než o dva stupně v souvislosti s předindustriální érou. Jinak nemůže to klimatické rojení skončit. Když už se sejde tolik předáků, musí být nějaký výsledek a nejlepší je smlouva. Ta by měla dostat jméno, asi to bude přece jen smlouva. Kdyby se tomu říkalo strategie, to je taky dobrý termín, posměváčkové by si mohli vzpomenout na Lisabonskou strategii z roku 2000. To taky byla reakce na výzvu, kterou uzavřeli všichni s ohledem na budoucnost dětí. Cílem bylo udělat z Evropské unie „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost“. Dopadlo to fiaskem. Výkon hledejme dnes především v Asii – ve srovnání s tím, co se tam děje, je Evropa jen trapný skansen, momentálně ale hrdě čelící klimatické výzvě v zájmu našich dětí.

Bohuslav Sobotka dostal do své žákovské knížky v poslední době několik pětek a poznámek kvůli stanovisku v emigrační věci, takže se teď snažil o nápravu reputace a odříkal všechno, co od něho chtěli slyšet.

Aston Ondřej Neff