27.5.2019 | Svátek má Valdemar


ŠKOLSTVÍ: Maturitní početní úlohy ministra Dobeše

15.6.2011

„Až za čtyři roky vyprší Cermatu smlouvy na rozvoz maturit do škol, tak se překlopí jednoduchá a levná elektronická forma zkoušky i na střední školy. Teď máme čtyři roky na to, abychom vybavili střední školy počítači,“ říká ministr Dobeš ve svém rozhovoru s Davidem Váchalem v deníku Metro dne 6. června 2011.

Ale když se řekne „A“, mělo by se říci i „B“.

Každá střední škola má vybavenou počítačovou učebnu, a sice v přibližném poměru 1:4, pokud bereme počet tříd v ročníku na počet počítačů. Máme-li tedy ve škole dvě třídy v jednom ročníku, tedy 64 žáků, škola pak zpravidla mívá jednu PC učebnu s 16 počítači. Jsou-li tu ročníky čtyři, bývají tu učebny dvě, tedy celkem 32 počítačů na školu.

První slovní úloha tedy zní, kolik počítačů musí pan ministr školám „dokoupit“, aby žáci na své maturitní testování nemuseli čekat ve frontách? Pokud i za čtyři roky k maturitě usedne devadesát tisíc středoškoláků, je tu nutnost do škol dokoupit cca 67 500 počítačů.

Nechť je průměrná cena jednoho počítače 15 000 Kč. Kolik korun bude muset pan ministr uvolnit ze státní pokladny? Znalost násobilky tuto otázku zodpoví celkem rychle: jednu miliardu dvanáct milionů pět set tisíc korun.

Vypadá to jako úctyhodná investice do vzdělání, problém však vzniká se současnými předpisy, které by ve svém důsledku, jak se obávají ředitelé středních škol, nedovolily tyto počítače během školního roku běžně používat!

Otázka, zda elektronická forma je bezezbytku levná, není uspokojivě zodpovězena. To je ono nevyřčené „B“.

Pan ministr však dovedně maskuje a nevyslovuje ani ono „C“, a sice stále až podivně trčící problém ústní zkoušky, kdy školy budou každý rok na své vlastní náklady tisknout barevné kopie cermatovských pracovních listů1 k jazykovým zkouškám.

Jako další příklad nevyřčených „B“ a „C“ nutno připojit výrok ředitele Cermatu, pana Zeleného, který se ve svém rozhovoru ze dne 4. června v Lidových novinách s Barborou Říhovou ohledně neodměňování hodnotitelů ústních zkoušek vyjádřil takto: „Hodnotitelé ústních zkoušek nedostávají nic, protože u nich sedí během své pracovní doby.“

Pan Zelený, stejně jako pan ministr, opomněl zmínit „B“ a „C“ své výpovědi, aby tato byla úplná a pravdivá.

Učitel je ve škole placen za výchovně vzdělávací činnost, která pochopitelně zahrnuje i zkoušení a testování, ale tato činnost, pokud se budeme držet zdravého rozumu, nemůže jít ve svých důsledcích proti většině zbývajících žáků středních škol, který daný rok nematurují. Státní maturita si nárokuje tři týdny mimořádných rozvrhů, kdy je výuka v nižších ročnících rozbitá a vyučovací proces je v tuto dobu fakticky pozastaven. Je asi smutné a výmluvné, když se vám kolega svěří, že do prvého ročníku, kde učí chemii (2 hodiny týdně), se za dobu tří týdnů dostal pouze jednou!

Učitel tak zadává a hodnotí po dobu tří týdnů na úkor zbylých studentů, neboť se stává vazalem jakéhosi Cermatu, který po něm tuto práci vyžaduje.

Maturita pana Zeleného a Dobeše tak na všech středních školách České republiky paralyzuje výuku na dobu tří týdnů!

Školní rok de facto končí po velikonočních prázdninách.

Pan Zelený ještě opomněl další věc, tedy ono „C“, že pokud si maturant v tomto školním roce zvolí nepovinnou zkoušku z cizího jazyka, hodnotitel písemných prací není stejně jako hodnotitel ústních zkoušek honorován, neboť vyčleněných 500 Kč na školu a žáka jednoduše nedokáže tento výdaj pokrýt. Nedochází tak pouze k oné již tolik diskutované a z vyšších míst popírané diskriminaci hodnotitelů ústních zkoušek, ale i k popírání práva na finanční odměnu hodnotitelů zkoušek písemných!

Čtenář může v tuto chvíli namítnout, že v minulosti se také hodnotitelé nehonorovali, a má pravdu, jenže v té době se ze státního rozpočtu nevyčleňovalo 1500 Kč na zkoušku a žáka, jak říká § 50 vyhlášky 177 ze dne 10. června 2009: „Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, se platí úhrada 1500 Kč, kterou uchazeč o vykonání jednotlivé zkoušky zaplatí před zahájením zkoušky. Škole náleží podíl z úplaty uhrazené Centru ve výši nezbytných nákladů spojených s konáním této zkoušky, nejvýše však 50% úplaty“. –

A máme tu před sebou další početní úlohu z početnice pana ministra: „Kolik korun nás bude během následujících čtyř let stát státní maturita a kolik korun z ní získá Cermat?"

Řešení: Cermat od státu za každého maturanta dostává 1500 korun násobeno počtem zkoušek, tedy pokud Cermat není dobročinná organizace a maturitní zkoušky nekoná zadarmo či pokud si od státu neúčtuje symbolickou korunu na zkoušku a žáka.

Střední školy pak na každého maturujícího od Cermatu dostávají konstantních 500 korun, které mají pokrýt tzv. nezbytné náklady spojené s konáním těchto zkoušek, a to bez ohledu na jejich počet!

Cermatu zbývají čisté dva a půl tisíce korun za každého maturanta, které vynásobeny celkovým počtem abiturientů dávají pohádkových dvě stě dvacet pět milionů korun. Stát však bude Cermatu platit dvě stě sedmdesát miliónů korun ročně.

V příštím roce tyto příjmy Cermatu mohou ještě zůstat stejné, neboť ministr stopl informatiku2, ale další roky se ještě zvýší, a to v případě, že si žáci středních škol budou muset zvolit nejméně tři zkoušky: češtinu, matematiku a cizí jazyk. Potom se český stát prohne nejméně o čtyři sta pět miliónů korun, Cermat pak získá tři sta šedesát milionů ročně.

V případě čtyř zkoušek zadávaných Cermatem tu stát Centru zaplatí pět set čtyřicet milionů.

To nepočítáme další a nepovinné jazykové zkoušky, které tak navyšují příjmy Cermatu v plném rozsahu, neboť je hodnotitelé konají zadarmo.

Celkový objem na testování tak činí něco kolem jedné miliardy tři sta padesáti milionů3; k tomu připočtěme náklady na PC, tedy něco kolem jedné miliardy dvanácti milionů pěti set tisíc korun, a máme tu dvě miliardy tři sta šedesát dva miliony korun za čtyři roky provozu státních maturit4.

To je výsledek dvou početních úloh z početnice pana ministra Dobeše.

****

1 V případě jednoho cizího jazyka a jedné třídy je nutnost vytisknout 25 úloh po 4 oboustranných úlohách na dvou úrovních jednou pro žáka, jednou pro hodnotitele, tedy 400 barevných kopií. V případě dvou jazyků na třídu to je 800 barevných kopií, v případě dvou tříd tu máme 1.600 barevných kopií, v případě tří maturitních tříd na škole to je 2.400 barevných kopií atd.
2 Z rozhovoru s Adamem Váchalem, Metro 6. června 2011
3 Sumy jsou odhadem a bez započítání dalších volitelných a nepovinných zkoušek
4 Jedná se odhad, je nejvyšší čas, aby Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy přišlo se skutečnými a ověřitelnými kalkulacemi

Gymnázium, Nad Štolou 1, Praha 7 V Praze 11. června 2011

Martin Kváča


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


I. Kudrnová
15:22
15.6.2011

S. Ševeček
8:21
15.6.2011

J. Hejna
7:16
15.6.2011

počet příspěvků: 3, poslední 15.6.2011 03:22









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.