28.9.2016 | Den české státnosti






ŠAMANOVO DOUPĚ: Bláhoví Němci, zvaní sudetští

30.5.2012

Všechny pokusy žádat od nás materiální či jinou formu nápravy poválečného odsunu jsou bláhové.

O víkendu byly letnice, takže v Norimberku probíhaly tradiční Sudetoněmecké dny. Každý rok to tak je v tuto dobu. Proto se také pokaždé toto setkání našich bývalých krajanů, jejich potomků a jejich příznivců odehrává v době výročí heydrichiády. Vloni to bylo na výročí zničení Lidic, letos zase na výročí atentátu na Heydricha. V této tradici je zakódován i rozdílný pohled na léta válečná a poválečná mezi námi, Němci a sudetskými Němci. Jedni vlastenci vzpomínají hrdinného boje parašutistů a domácího odboje, druzí vlastenci vydávají v češtině vzpomínky Frau Lina Heydrich, válečné zločinkyně, která na zámečku Panenské Břežany vládla nad životy vězňů, které si sem na práci nechávala posílat z Terezína.

Nicméně letos, alespoň podle médií, se dřívější nenávistný tón sudetoněmecké setkání "vytratil", vše proběhlo ve "smířlivém duchu", takže Max Mannheimer zde bez zaváhání převzal cenu Karla IV. Sudetskými Němci byl takto poprvé oceněn člověk, který prošel holocaustem. Malíř a spisovatel, rodák z Nového Jičína, žid, český Němec a masarykovec, který přežil koncentráky, ve kterých přišel o celou rodinu, se po válce zamiloval do české Němky, kvůli které se vystěhoval do Německa. Z prožitého utpení se snažil vypsat a vymalovat, dnes o svých zážitcích přednáší na školách a univerzitách. Jde mu o smíření, což se dnes oceňuje i u Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Vždy tomu tak nebylo, proto by podle svých slov před několika lety cenu od tohoto spolku nepřijal. Připomeňme, že se našel Čech, který ji v té době přijal (Petr Uhl, 2008).

Na smířlivém duchu má prý hlavní zásluhu současný bavorský premiér Horst Seehoffer. Podle něj dějiny zavazují Němce říct jasné ne rasismu, antisemitismu a xenofobii. Vyhnání sudetských Němců však bylo a zůstává podle něj bezprávím. (Dle Seehofera jsou tedy Postupimské dohody neplatné.) Spolková vláda by měla uznat "Památný den vyhnaných", jejichž osudy by se měly připomínat 5. srpna v den podepsání Charty vyhnaných v roce 1950. Na bavorského politika jde nejspíš o "smířlivý tón", v jakém vyslovuje tento požadavek. Proti němu však vystupují nejen čeští a polští "nacionalističtí historici", ale i jejich kolegové ze Švýcarska a hlavně ze samotného Německa.

Dle médií tedy nepadly výpady proti České republice. To je pravda, padly jenom výpady proti českému prezidentovi (podle Franze Panyho je Klaus nepřátelský jak vůči Německu, tak i Evropě), prezidentským dekretům a české vládě. Česká vláda vedená Petrem Nečasem už v Praze uvítala přívětivého bavorského ministerského předsedu, jehož doprovázeli různí sudetoněmečtí činovníci. Ovšem přítomni byli jakožto bavorští politici, nikoli představitelé sudetoněmeckých spolků. Takovému "sblížení" se dle přednosty sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndta Posselta vedoucí představitelé českého státu stále "brání". S jednotlivými poslanci již panuje čilá spolupráce, ale ministři, premiér a prezident zůstávají zatvrzelí.

Připomenu zde březnový výrok českého ministra zahraničí, kdy Karel Schwarzenberg kategoricky popřel, že jednání se spolkovým ministrem zahraničí Guido Westerwellem by mělo být nějakou "předzvěstí" jednání se sudetskými Němci na vládní úrovni. "Ani nevím, o čem bych se měl s Posseltem bavit."

Ale Posselt a celý landsmanšaft to vědí, i po letošním ekumenickém setkání, kdy jejich smířlivý duch hledí do budoucna k tolik kýženému usmíření a spolupráci. Nezříkají se odpovědnosti za temnou minulost. Avšak více než do minulosti by se chtěli dívat do (světlé) budoucnosti. Světlá budoucnost má několik rysů:

1. Česko-německé smíření dospělo už tak daleko, že by se konečně – jakožto kompenzačně smířlivé gesto české vlády – měl na co nejdřívějším setkání spolku objevit nějaký člen české vlády. A aby to neměl tak daleko, mohly by se Sudetoněmecké dny odehrávat střídavě v Bavorsku a v Česku. (Ráno položí premiér věnec u památníku parašutistů, odpoledne navštíví setkání lidí, kteří je považují dodnes za zločince, hm).

2. Při příštím sněmu už nebude Václav Klaus prezidentem. Sudetští Němci mu přejí hezký důchod a velice se radují.

3. Prezidentem bude někdo, kdo má správnější a pružnější vztah k našim poválečným zákonům, jimž se nadává "Benešovy dekrety".

Zatím se hodlá landsmanšaft chovat slušně, podporovat kulturní projekty a o dekretech, které dle pana Posselta patří na "smetiště dějin", se bude mluvit až nakonec. Všechny sudetoněmecké požadavky totiž trvají! Tak nepředpokládám, že sudetští Němci budou skutečně požadovat přímo území našeho pohraničí a na něm svou národní a politickou suverenitu. Prakticky požadují pouze "náhradu za zabavený majetek".

K hlavním cílům sudetoněmeckého sdružení stále patří "zneplatnění" dekretů. Samozřejmě, že to jde. Například dekret o znárodnění filmového průmyslu již byl zrušen. Ve skutečnosti jde o zákony, které se mohou změnit. A to může udělat jenom český parlament. Nevšiml jsem si však, že by toto bylo před volbami slibováno nějakou českou politickou stranou! A budu velmi žádostiv toho smělce, který s podobným projektem přijde ve své prezidentské kampani! I tak smířlivý a k Němcům přátelský prezident Václav Havel, který sám osobně kritizoval poválečný odsun a jenž je nám dáván ze sudetoněmecké strany za vzor "slušného Čecha", pronesl v únoru 1995 v Karolinu projev "Češi a Němci na cestě k dobrému sousedství". Zde se postavil proti landsmanšaftem hlásané myšlence, že toto vysídlení bylo koncem dlouhého a plodného soužití Němců a Čechů. Toto soužití, a dobrovolné vyčlenění se s z něho, nastalo, už když začali sudetští Němci volat po "vlasti", tedy po včlenění do Hitlerova Německa. A dále:

"Naše republika proto nikdy nebude jednat o revizi výsledků války, o jakémkoli zásahu do kontinuity svého právního řádu… Považujeme proto za ještě bláhovější všechny pokusy žádat od nás materiální či jinou formu nápravy poválečného odsunu."

Na tyto Havlovy výroky by si měl vzpomenout každý český politik dříve, než začne jednat s nějakým sudetoněmeckým hodnostářem, německým politikem anebo českým prosudetským aktivistou!

************************************************
Neregistrovaným komentátorům je možno vyjádřit se k tomuto článku v Šamanově hospůdce U hřbitova.



Diskuse


V. Plocek
12:49
1.6.2012

F. Pavlis
8:57
30.5.2012

J. Boleslav
17:49
30.5.2012

J. Friedlaender
8:25
30.5.2012

P. Rajman
8:36
30.5.2012

P. Kolář
9:36
30.5.2012

P. Schuh
8:17
30.5.2012

J. Jurax
18:56
30.5.2012

S. Ševeček
7:50
30.5.2012

S. Netzer
12:21
30.5.2012

J. Jurax
18:59
30.5.2012

P. Pavlovský
5:40
30.5.2012

P. Kolář
7:14
30.5.2012

P. Pavlovský
8:02
30.5.2012

J. Jurax
19:05
30.5.2012

J. Jurax
18:48
30.5.2012

J. Tejkl
19:18
30.5.2012

J. Jurax
16:33
31.5.2012

F. Svoboda
9:43
30.5.2012

J. Tejkl
10:44
30.5.2012

P. Rajman
5:32
30.5.2012

P. Pavlovský
5:47
30.5.2012

P. Rajman
8:30
30.5.2012

P. Rajman
5:48
30.5.2012

V. Novák
11:05
30.5.2012

počet příspěvků: 29, poslední 1.6.2012 12:49









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.