26.4.2024 | Svátek má Oto


ROZCESTNÍK: Volští mravenci

19.6.2007

Nejde jen o ty nejznámější - hady a hadice, pavouky, ropuchy a mořskou jedovatou havěť, ale i jedovatý hmyz. Mezi tento patří i bull ants - tedy volští mravenci rodu Myrmecia, kteří se dají potkat kdekoliv v Austrálii a jeden druh na Nové Kaledonii. Jinde na světě se vyskytují jen jako fosílie. Takže další Australská rarita a živoucí zkamenělina. Švehla - Austrálie - volští mravenci 1

Tohoto mravence snad není možno přehlédnout. Takový výtečník měří 2,5 a někdy až 3 centimetry. Kusadla má větší jako hlavu a dovede jimi pěkně a bolestivě štípnout a pak se držet. Proto se jim také říká bulldog ants. Ovšem to nezajímavější si takový bull ant nechává nakonec. Kusadly se jen pořádně přidrží, pak se otočí prdelkou a vetkne vám žihadlo ne nepodobné sršnímu a vstříkne notnou dávku jedu. Pak už jen několik dnů litujete, že jste tohoto brablence přehlédli. Bodnutí je bolestivé, bolest palčivá. Místo brzy otéká a bolest trvá několik dnů, podobně jako když vás píchne škorpión, kterých tu je také nepřeberně. Bodnutí není nebezpečné, ale jen potud, pokud nejste na tento jed alergičtí. Pak jde, jak jinak, než o život.

Volští mravenci si budují hnízda v zemi. Vydolovaná hlína připomíná tvarem malou sopku. Jejich kukly jsou barvy béžové a také se nedají přehlédnout. Mají 5 - 6 mm v průměru a jsou 3 - 4 cm dlouhé. Mravenci sami nejsou příliš útoční s výjimkou blízkosti mraveniště. Na lov a nebo sběr potravy se vydávají jednotlivě. Tedy individualisti. Proto obvykle potkáte jen jednoho a výjimečně i dva. Jsou-li překvapeni, tak v sebeobraně dovedou skočit až 20 cm na oběť a bodnout. Proto se jim také říká skákající mravenec.

Jedna ze zajímavých strategií jejich lovu je čekat za bukem, tedy za kytkou, a když přiletí nic netušící včela, tak na ni skočí a vbodne jí svoje žihadlo. Takto usmrcená včela je vítanou potravou jak pro dospělé bull anty, tak i pro jejich larvy. Z uloveného hmyzu však vysávají pouze tekutinu. Postrádají schopnost mezi sebou komunikovat chemickými signály jako jiní, vyvinutější a nebo dokonalejší mravenci. Údajně se vyvinuli asi před 100 miliony lety z hmyzu podobného vose. Nyní se vyskytují pouze v Klokánii a Nové Kaledonii a jsou další živoucí fosílií na tomto kontinentu.

Už to je pěknou řádku let, co jsme s kamarády a malými dětmi jezdili kempovat do buše. A tak se jednou kolem Vánoc u řeky Shoalhaven stalo, že kamarádova rodinka si nevědomky postavila stan nad hnízdem volských mravenců. Kolonie teprve začínala a tak to bylo jen několik děr do země, které kamarádi večer přehlédli. Ovšem druhý den ráno už bull anty ve stanu nepřehlédli a pak se raději přestěhovali. Incident skončil dobře. Žádné dítě a ani dospělák nebyl bodnut i když o vzrušení nebylo k pobavě ostatních kamarádů nouze. Švehla - Austrálie - volští mravenci 2

A teď ještě něco o vývoji a intimním životě těchto mravenců. Broučkaři a chytré knihy nám říkají, že mravenci se vyvinuli z vos. Myrmecia, tedy volský mravenec representuje velice rannou, či primitivní větev tohoto vývoje. Zvláště v okřídleném stádiu, když se rojí a páří silně vosy připomíná. Jsou vysoce organizovaní pokud jde o obranu mraveniště, ale jinak se krajinou toulají jednotlivě.

V Austrálii nejsou mravenci mašírující v zástupech, útočící a žeroucí vše, jako v Africe a Jižní Americe. Ve společnosti volských mravenců žije jakási bezkřídlá kasta samiček, co provázejí královnu a které jsou schopny, pokud je třeba, převzít její reprodukční funkci, tedy kladení životaschopných vajíček. Dokonce ani dělnicím není upřena jakási sexualita a kladení vajíček. Tato však nejsou schopna se vyvinout v mravence. Dělnice je uchopí do kusadel a krmí jimi svoje mravenčí larvy a nebo si na nich pochutnávají i samy samotné. Larvy vysávají "šťávu" z uloveného a doneseného hmyzu dělnicemi.

Dospělí volští mravenci pak spořádají jen co zbude. Některé druhy jsou schopné, podobně jako včely a někteří výše vyvinutí mravenci, vyvrhnout co předtrávili a tím krmí larvy. Tekutiny, co spořádá dospělý bull ant představují vodu, nektar, mízu keřů a stromů. V neposlední řadě však tekutiny svých hmyzích obětí. Nepřátel nemá. Dokonce i ptáci a velké ještěrky se naučily je nechat na pokoji. Největším nebezpečím pro tyto vele-mravence je když jim něco zablokuje východ z mraveniště a nebo přijde záplava a jsou vytopeni. Samečci hynou velice brzy po "svatbě", dělnice žijí déle jak jednu sezónu a královny po mnoho let.

 Švehla - Austrálie - volští mravenci 3

 

George Švehla