19.7.2019 | Svátek má Čeněk


ROZCESTNÍK: Riversleigh a přilehlé okolí

17.12.2013

Jako obvykle v mém případě se jedná o lokalitu, kde by ani lišky dobrou noc nedávaly, na queenslandském outbacku, v jeho severozápadní části oplývající tropickým podnebím. Přístup byl po prašných, místy obtížně sjízdných cestách. Národní park Riversleigh jsem navštívil v roce 2003. Za deset let je tam všechno jinak.

Vyrostly budovy a malé museum, kde je možno získat bohaté informace. Cesty jsou stále prašné, ale lépe udržované. Když jsme se tamní krajinou pohybovali my, tak u cesty bylo pouze prostranství na parkování, četné informační tabule, umělá jeskyně s více informacemi a perfektním záchodem s tekoucí vodou a toaletním papírem. To vše uprostřed ničeho a my jsme byli po celou dobu návštěvy, asi tři hodiny, jediní lidé v okolí.

Nacházíme se na místě světového významu. Proto bylo v roce 1994 prohlášeno místem světového dědictví. Již v roce 1901 byly v tomto místě zaznamenány fosílie, ale díky nepřístupnosti lokality byl první paleontologický průzkum uskutečněn až v roce 1963. Od roku 1973 do dneška se zde provádí systematický průzkum.

Po přečtení nabízených informací se vydáváme po chodníku na naučnou stezku, která nás vede od jedné zkameněliny ke druhé. U každého exempláře je informační tabule, vysvětlující na co zrovna zíráme. Cesta se vine pomalu útesem nahoru, aby se pak po obejití vrcholu vrátila zpět tam, kde začínala. Tříhodinová vycházka pod pečícím tropickým sluníčkem těsně po poledni nám dala „pokóřit“. Jsme rádi, že se můžeme před žhnoucím pecnem schovat do umělé jeskyně, umně vyvedené z betonu. Při zběžném pohledu by to jeden ani neřekl.

Světe šedý vápenec v Riversleigh NP je relativně mladšího data. Vznikl mezi 25 – 15 miliony roky v době třetihorní. V mnoha lokalitách překrývá starší, šedivý vápenec Kambrijský, co zde vznikl před 530 miliony lety. Předpokládá se, že tento mladší vápenec vznikl jako sediment v malých sladkovodních jezerech deštného pralesa, ve vlhkém klimatu té doby. Tento vápenec je známý tím, že obsahuje nesčetné zlomky zkamenělých obratlovců. Předkové dnešní fauny spadli, nebo byli doneseni vodními toky do těchto jezer a v nich byli zakonzervováni vápennými sedimenty až do našich časů.

V roce 1994 byla místa Riversleigh a Naracoorte v Jižní Austrálii prohlášena za světové dědictví, se jménem Australská místa fosilizovaných savců. (The Australian Fossil Mammal Sites) Přesto že jsou od sebe vzdálena 2000km, obě místa dosvědčují klíčové etapy vývoje australských savců. Obě místa jsou výjimečná jak do vysoké rozmanitosti, tak do zachovalosti a kvality těchto fosílií.

Nálezy fosílií v Riversleigh patří mezi ty nejbohatší a nejrozsáhlejší na světě. 25 – 15 milionů let staré zkameněliny jsou skvěle uchovány ve vápencových útesech. Nalezneme zde zbytky megafauny co už dávno vyhynula. Vačnaté lvy, dravé klokany, diprotodony, http://australianmuseum.net.au/image/Diprotodon-reconstruction/  obrovské hady a ještěrky, vačnaté krtky, koaly, wombaty, ptakopysky, mega krokodýly, 40 druhů netopýrů, mega ptáky podobné pštrosu, předky tasmánského tygra a řadu různých brouků. http://australianmuseum.net.au/Australias-extinct-animals-illustrations

Domorodci žijí v této krajině prokazatelně 17 000 let. Ojedinělé nálezy však naznačují, že se tu pohybovali už před 30 000 lety. Lidé kmene Waanyi dali tomuto kraji jméno Boodjamulla (vyslov Bůdžamalá) což v jejich jazyku znamená „krajina duhového hada“. Podle jejich mythologie duhový had vytvořil kaňony a jezera potoka Lawn Hill a vytvořil i nedaleký stálý pramen vody. Pro domorodce jsou tyto kaňony posvátným místem, užívaným pouze k ceremoniím a oslavám.

Věří, že když se někdo nebude chovat k vodě v jezerech uctivě, nebo ji znečisťovat či ji považovat za samozřejmou, tak duhový had se odplazí a veškerou vodu odnese. Mytologický Duhový had figuruje snad ve všech domorodých mýtech jako strážce vody a života. http://en.wikipedia.org/wiki/Rainbow_Serpent  

Lidé kmene Waanyi se od nepaměti živili sběrem a lovem. V době dešťů se uchylovali pod převisy a do jeskyní, aby v suchém období žili pod přístřešky z kůry stromů melaleuca. Jejich jídelníček představovaly ryby ((wirigatyigatyi), želvy (wabungara), klokani (mailadyi), varani (dyambapna), škeble a nebo mlži (mulla mulla), plody pandány (bulalula), dřeň z divokých banánů http://en.wikipedia.org/wiki/Musa_balbisiana a z cabbage palm (wodidy). http://en.wikipedia.org/wiki/Livistona_australis  Na drcení semen z lilií používali kameny a z této „mouky“ si v hliněných pecích (dundee) pekli jakýsi chleba.

Oproti historii domorodců, začíná historie bílého muže v této oblasti až v polovině let 1800. Tehdy se zde poprvé začal pást dobytek. V druhé polovině let 1970 známý „dobytčí král“ Sebastiao Maia z Brazílie skoupil všechny pozemky v okolí a vytvořil tak pastvinářskou farmu o rozloze 11 000km čtverečních. V roce 1984 Maia postoupil 12 200 hektarů ke zřízení národního parku. Nyní, polovinu této dobytčí farmy vlastní domorodci kmene Waanyi, tradiční vlastníci této krajiny.

Co se však v roce 2012 nestalo. Kdyby si bývalý student University of Sydney, Ned Stephenson, při zkoumání satelitových snímků lokality Riversleigh a jeho okolí nevšiml, že struktura platná pro Riversleigh se nalézá i na okolních, dosud bílým mužem nenavštívených místech, tak by nové, rozsáhlé naleziště fosílií pokřtěné „Bone City”, tedy „Město kostí”, zůstalo neobjeveným tajemstvím.

Náhoda a moderní přístup k paleontologii nám zpřístupnil ohromné množství fosílií, dokonce takových, které v Riversleigh chybí. Naleziště se nachází na odlehlé a ohromné rozloze desítek tisíc km čtverečních a nyní je přístupné pouze pomocí helikoptéry. Práce je zde neobyčejně náročná bez vymožeností civilizace, pod tropickým sluníčkem za teplot přes 48°C a zvláště v jeskyních, kde teplota neklesá a navíc se přidává téměř 100% vlhkost vzduchu.

Zde je pěkné video a pár fotek z tohoto prostředí http://www.smh.com.au/technology/sci-tech/fossil-hunters-uncover-a-vast-treasure-trove-at-isolated-site-20130802-2r4w5.html#ixzz2bbv3oHEn Když si kliknete na blikající kroužky v časové čáře na úvodním interaktivním obrázku, tak se objeví kresba živočichů daného období a kliknutím na „i“ vpravo nahoře se objeví jejich názvy.

Zdejší nálezy vyplňují kritickou časovou mezeru mezi 15 – 5 miliony lety, Miocén, který v Riversleigh chybí. Bylo již identifikováno několik nových druhů mega vačnatců a jiných zvířat. Tuny nálezů však čekají na laboratorní preparaci a analýzu.

Také bylo identifikováno osm dalších nalezišť, většina v krasových jeskyních, kde je vzduch téměř na padnutí. Práce v místě kde je téměř 100% vlhkost vzduchu a skoro 50°C se nedá vykonávat po delší dobu. Nejbližší slušná civilizace je v hornickém městě Mount Isa 8 hodin jízdy po dosti divokých prašných cestách a 400 km daleko. Takže spojení přes satelitní telefony a radio je nutnost.

Díky moderní technologii a náhodě máme další Riversligh ale větší a na nálezy mnohem bohatější. Práce pro paleontology na dalších 100 let.

Fotky najdete zde: http://hillbilly.rajce.idnes.cz/Riversleigh_a_prilehle_okoli/

 

George Švehla Neviditelný pes


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


Š. Matyášová
6:48
18.12.2013

T. Zana
19:06
17.12.2013

M. Crossette
17:43
17.12.2013

Z. Tora
13:04
17.12.2013

A. Lex
12:54
17.12.2013

Z. Matylda
11:13
17.12.2013

D. Ruščáková
10:45
17.12.2013

Z. Yga
9:25
17.12.2013

Z. Xerxová
6:14
17.12.2013

H. Williamson
0:35
17.12.2013

D. Ruščáková
10:09
17.12.2013

počet příspěvků: 11, poslední 18.12.2013 06:48









KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !